Pacient s melanomem, jenž si původně od kožního lékaře vyslechl mylnou diagnózu nezhoubného útvaru, léčbu podstoupil později, o to pak byla náročnější a invazivnější. Od lékaře žádal odškodnění 563 105 korun, u soudů ale neuspěl, a to zejména kvůli tomu, že ordinace vedla jen strohou dokumentaci. Ústavní soud (ÚS) mu dal naději na odškodnění.
Podle soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy byl pisatel stížnosti v »procesně slepé uličce. Kvůli nedbale vedené dokumentaci nebylo možné objektivně posoudit, zda lékař postupoval lege artis, tedy v souladu s nejnovějšími medicínskými poznatky a doporučeními.
»Stěžovatel se ocitl bez jakéhokoliv svého zavinění v situaci, která je pro něj procesně patová. Soudy se měly zabývat myšlenkou, zda takzvaně neobrátit důkazní břemeno a nechtít po lékaři, aby on prokazoval, že jeho postup byl v pořádku,« řekl Jirsa.
Pacient přišel k lékaři v srpnu 2016 s podezřelým kožním útvarem na čele. Dermatolog diagnostikoval nezhoubný keratom. Pacienta neposlal na histopatologické vyšetření, neověřil rodinnou anamnézu. Doporučil útvar mazat léčivou mastí. Jak se později ukázalo, šlo ve skutečnosti o nádorové onemocnění maligním melanomem, které si vyžádalo rozsáhlou a invazivní léčbu.
Se žalobou pacient neuspěl u Okresního soudu v Nymburce, Krajského soudu v Praze ani před Nejvyšším soudem. Nymburský soud ustanovil soudní znalkyni-dermatoložku, která však měla k dispozici jen minimum podkladů. Soud tak nakonec žalobu zamítl s vysvětlením, že pacient neunesl důkazní břemeno, tedy nebyl schopen prokázat, že lékař chyboval. Nyní musí nymburský soud rozhodovat znovu.
/zmk/