Alarmující výsledky výzkumu mezi českými poslankyněmi

České poslankyně čelí psychologickému a sexualizovanému násilí. Vyplývá to z výzkumu nevládní organizace Fórum 50 %, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice a ve veřejném životě, ve spolupráci s Kanceláří Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze. Do výzkumu se zapojilo celkem 36 poslankyň napříč politickým spektrem.

»Výsledky výzkumu ukazují alarmující míru psychologického i sexualizovaného násilí, kterému čelí české poslankyně napříč politickým spektrem,« řekla novinářům ředitelka Fóra 50 % Markéta Kos Mottlová.

Nejčastější forma násilí, se kterou mají dotazované poslankyně zkušenost, je násilí psychologické (81 %). Respondentky se setkávají s výhružkami násilím, včetně znásilnění, a jsou terčem slovních útoků a zastrašujícího chování. Zároveň vnímají, že v porovnání s útoky na jejich kolegy má agrese vůči nim odlišný charakter. Je mnohem osobnější a často se sexuálním podtextem. Téměř 60 % respondentek, které se setkaly s výhružkami násilím, tyto incidenty nenahlásilo policii.

Necelých 42 % respondentek má zkušenost se sexualizovaným násilím, ať už jde o nevyžádané doteky, nebo o sexuální návrhy. Jedna zažila sexualizované napadení.

»Genderově podmíněné násilí na političkách má nejen negativní dopad na výkon poslaneckého mandátu, ale může odrazovat mnohé ženy od vstupu do politického života,« uvedla Kos Mottlová. To dokládají i výsledky výzkum. Na 28 % respondentek uvedlo, že omezují svou politickou aktivitu z obavy, že se stanou terčem nenávistných komentářů, obtěžujícího chování nebo násilí.

Mladší respondentky ve věku do 40 let se ve vyšší míře setkávají se všemi formami násilí. Výhružky a zastrašující chování jsou také častěji namířeny na ty poslankyně, které se věnují lidskoprávní agendě jako je migrace, tzv. Istanbulská úmluva, manželství pro všechny či otázky týkající se klimatu.

Nejméně se dotazované poslankyně setkaly s ekonomickou a fyzickou formou násilí (11 %).

Ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně je celkem 51 žen.

Autorky výzkumu doporučují doplnit jednací řád či etický kodex Sněmovny o ustanovení, která upřesní nepřijatelné chování. Zavést by se měl parlamentní model podávání stížností a vyšetřování při zachování anonymity. Podobná opatření by měly přijmout i politické strany. Je také podle nich potřeba regulace sociálních sítí a osvěta.

(jad)