Českým lékařům se daří zvyšovat počty transplantací plic

Česko se v počtu provedených transplantací plic řadí k evropské špičce. Jen za první čtvrtletí letošního roku dali hrudní chirurgové Fakultní nemocnice Motol nové plíce 25 lidem. To je více než třetina celkového počtu transplantací za loňský rok, kdy jich bylo 72. Informovali o tom specialisté na XXIX. hradeckých pneumologických dnech.

Několikahodinovou operaci, při které chirurgové odstraní z těla pacienta nemocné plíce a voperují mu nový orgán, v Česku poprvé provedli již před 28 lety. Od té doby se výrazně zkrátila doba následného pobytu pacientů v nemocnici, čas jejich zotavení a zlepšily se výsledky operací.

»Fakultní nemocnice Motol je v současnosti jediné pracoviště v České republice, které provádí transplantace plic. To nám umožňuje získat maximum zkušeností a přetavit je v co nejlepší výsledky. Za 28 let, kdy program funguje, jsme zajistili více než 700 transplantací. Letos jsme vyměnili plíce už 25 pacientům. Pokud by trend prvního čtvrtletí pokračoval i ve zbytku roku, přiblížíme se letos 100 transplantacím,« uvedl přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Pneumoonkochirurgického centra a Národního programu transplantace plic Robert Lischke.

V Motole operují nejen české, ale také slovenské pacienty. V programu transplantace spolupracují se zahraničím. »Několikrát se nám už stalo, že nám nové plíce nabízeli kolegové z Polska, protože pro ně neměli v zemi příjemce,« dodal Lischke.

Ještě donedávna měli lékaři pouze šest hodin na to, aby odebraný orgán vložili do hrudi nového příjemce. Dnes se tato doba prodloužila. Je to díky speciálním přepravním boxům, ve kterých je stálá teplota 9 °C a vyoperované plíce udrží v dobré kondici po dobu 15 hodin. Lékaři tak mají před samotnou transplantací čas provést řadu vyšetření, zejména imunologických.

Transplantace není řešením nádorových onemocnění

Výrazně se změnila také doba, kterou musí pacienti po operaci trávit v nemocnici. »Pacient po transplantaci plic zůstává v nemocnici průměrně 3–4 týdny, někteří nemocní však odcházejí domů už po dvou týdnech. Rychlost uzdravování souvisí s tím, v jakém stavu byli pacienti před transplantací, s jejich věkem, rehabilitačním potenciálem, ale také s tím, jak reagují na následnou imunosupresivní léčbu,« vysvětlil vedoucí nechirurgické potransplantační péče FN Motol Jan Havlín. Imunosupresivní léčba tlumí činnost imunitního systému, který na nový orgán automaticky reaguje jako na nepřítele.

Díky bohatým zkušenostem českých lékařů, pokroku v léčbě a novým technologiím se úspěšnost zákroku včetně následné péče neustále zvyšuje. Zatímco celosvětově přežívá více než 5 let po transplantaci 55–60 % pacientů, v ČR je to 70 procent.

V současné době čeká na nové plíce přibližně 30 pacientů. Nejčastěji jsou to lidé s idiopatickou plicní fibrózou, idiopatickou plicní hypertenzí, cystickou fibrózou nebo emfyzémem.

»Transplantace plic je rozsáhlý chirurgický zákrok, který doporučujeme ve chvíli, kdy jsme vyčerpali dostupné možnosti konzervativní léčby. Často jde tedy o pacienty, kteří jsou již v terminální fázi respiračního selhání a léčí se pomocí inhalace kyslíku,« uniformoval předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Koblížek.

Transplantace však není řešením nádorových onemocnění a platí to i pro rakovinu plic, která je jednou z nejzávažnějších plicních chorob. Důvodem, proč se nemocným s rakovinou plic nový orgán nedává, je následná léčba, která silně potlačuje imunitu a vedla by tak ke zhoršení zhoubného onemocnění.

(jad)