Jen do listopadu minulého roku řešili policisté 1648 případů krádeží elektroinstalačních materiálů, 100 případů zdících materiálů a 109 případů stavebních strojů. Obecně platí, že tento druh majetkové kriminality roste v návaznosti na cenu a dostupnost stavebních materiálů. Atraktivní pro zloděje tak jsou měděné dráty, kufry a soupravy s nářadím, ocelové nosníky a konstrukce i keramické dlaždice.
»U průmyslového areálu byly za plotem umístěny velké dřevěné špulky s kabely obsahujícími i měděné dráty. Zloději prostříhali drátěné oplocení a ze špulky odvinuli velkou část kabelu, který následně prodali do sběrny. Škoda šplhala do vyšších desetitisíců, zatímco výtečníci si přišli na několik málo tisícovek. Stavba se navíc kvůli krádeži opozdila, protože nebyl k dispozici náhradní materiál,« popisuje jednu z nahlášených krádeží tisková mluvčí pojišťovny UNIQA Eva Svobodová.
Tento případ však není zdaleka unikátní. Krádeže stavebních materiálů a potřebného nářadí jsou podle stavebních firem poměrně běžným problémem, kterému musejí na staveništích čelit. Nejčastěji se krade dražší nářadí, ideálně v rámci souprav či takzvaných kufrů, které jsou uloženy po dobu nepřítomnosti v uzamčených stavebních buňkách či přívěsech na stavbě. Dále i stavební potřeby jako kolečka, míchačky, ocelové nosníky a konstrukce, dřevo a dřevěné konstrukce, keramické dlaždice či sanitární vybavení. Dle dat policie je pak nahlášeno nejvíce případů krádeží elektroinstalačním materiálů, obzvláště oblíbená je pak mezi zloději kabeláž s kovy. »Měděné kabely jsou atraktivní pro zloděje, protože měď má vysokou hodnotu na sekundárním trhu. Těžké ocelové materiály nebo dřevěné konstrukce jsou pak náchylné na krádeže zejména v oblastech, kde je poptávka po oceli nebo dřevu vysoká. Stroje, nástroje a zařízení jsou také často cílem zlodějů, protože jsou drahé a snadno přenosné,« vysvětluje výrobní ředitel SIS Systémy Petr Sviták.
Úroveň krádeží na staveništích ovlivňuje mnoho faktorů, které se mohou lišit regionálně. Mezi ně patří ekonomické podmínky, poptávka a ceny materiálů, úroveň zabezpečení stavenišť či místní kriminalita a politika bezpečnosti na úrovni státu nebo města. Stavební firmy se proto snaží minimalizovat riziko krádeží tím, že zlepšují zabezpečení staveniště, instalují bezpečnostní kamery či přístupové čipové systémy, případně si najímají bezpečnostní služby.
Zabezpečení budovy vedle multifunkčního komplexu Port7 v pražských Holešovicích před jeho otevřením řešila i stavební firma Skanska. Prostory staveniště byly poměrně rozsáhlé a členité, proto zde potřebovali zvýšený dozor nad rámec tradiční ostrahy. Z tohoto důvodu se firma rozhodla na celý pozemek implementovat kamerový systém, který byl napojený na vzdálené dohledové centrum M2C Space. »Bylo zapotřebí zabránit vniknutí nechtěných osob na pozemek, kterými jsou nejčastěji bezdomovci a squatteři. Vzhledem k tomu, že se ale v okolí komplexu nachází spoustu dalších objektů, bylo důležité nastavit perimetry kamer tak, aby nebylo zároveň zasaženo soukromí na cizích pozemcích. Kamerový systém navíc dokáže v případě spuštění alarmu natočit a identifikovat hrozbu,« popsal toto řešení technický ředitel společnosti Innovis František Leiter. Díky tomu došlo ke snížení počtu vniků nepovolených osob a zvýšení bezpečnosti na staveništi.
Důkladné zabezpečení stavebního materiálu a potřebného vybavení však vyžadují i pojišťovny, a to v případě, že si u nich lidé pojistí své rozestavěné nemovitosti. Pokud se tak nestane a zloděj věci ukradne, pojišťovna věci neproplatí. »Plnění vyplácíme za řádně přechovávané a uzamčené věci, pokud se pachatele v obvyklém časovém rámci nepodaří vypátrat. Volně se válející věci, mimo oplocení, viditelně uložený materiál bez ochrany kompenzovat z pojištění nelze. Vždy navíc požadujeme vyšetření události policií, kde je uvedeno, jaké překážky pachatel násilně překonal a co všechno se ztratilo. K odcizeným předmětům pak zpravidla požadujeme i pořizovací doklady, jde-li o novější nebo zánovní zboží,« dodala Svobodová.
(pr)
Diskuze je uzavřena.