Za poslední dekádu Čína s bezprecedentní rychlostí vytvořila nový a otevřený vzor v různých aspektech a odvětvích. Vedla dle něj ekonomickou globalizaci směrem k větší otevřenosti, toleranci, všeobecnému zájmu a společným ziskům.
V přístavu Kanton nákladní loď právě opustila přístav a zahájila oceánskou navigaci. S polohovacím čipem na lodi satelit vytrvale sledoval její plavební cestu mořem. Lodě po celém světě denně vytvářejí téměř miliardu takových dat o poloze a prostřednictvím těchto dat najdeme změny trajektorie globální přepravy v posledních deseti letech.
V posledních deseti letech se počet tras v jedenácti mezinárodních přístavech v Číně zvýšil o 60 procent. Síť mořské dopravní služby spojuje hlavní přístavy více než 100 zemí a regionů a stává se zemí s nejvyšším spojením mořské dopravy po celém světě.
Hlubší spojení nejsou jen trasy. Na euroasijském kontinentu v posledních deseti letech rapidně vzrostl počet vlaků pravidelné železniční linky mezi Čínou a Evropou. Dnes tento počet dosáhl téměř 900násobek ve srovnání se začátkem uvedení železnice do provozu. V současné době denně jezdí 42 nákladních vlaků mezi Čínou a přes 190 evropskými městy, to přináší nové obchodní příležitosti obou stranám.
Podél této železniční linky na západ najdeme uzel s nejvíc železničními linkami v přístavu Duisburg, které se nachází ve »staré průmyslové základně« oblasti Porúří v Německu.
Vzhledem k úpadku uhlíkového průmyslu se město, které bojuje s transformací, kvůli příchodu pravidelného vlaku mezi Čínou a Evropou, rychle stalo logistickým střediskem v Evropě.
»Pracuji zde od září roku 2019 a nyní máme více práce. Je tady všechno od malých průmyslových produktů až po velké strojírenské zařízení. Je mi 55 let a mohu získat pevnou pracovní smlouvu, což je v Německu velmi těžké,« uvedl Thomas Clariski, německý pracovník ve skladišti mezinárodní železniční linky Chongqing-Sinkiang-Europe.
Dnešní Čína se bezprecedentně spojuje se světem, objem obchodu vzrostl o 14,7 bilionu jüanů ve srovnání s dobou před deseti lety, což představuje 13,5 procenta tržního podílu na mezinárodním trhu. Dnešní Čína se do hloubky podílí na globálních dodavatelských řetězcích. Každý minut se mezi Čínou a světem obchoduje zboží v hodnotě 73,49 milionu jüanů. Dnešní Čína není jen »světová továrna«, ale stala se »světovým trhem«, kterému se různé země na světě libí.
Od září každý rok přichází zboží do Číny lodí, letadlem a vlakem z různých míst na světě, včetně německého vrtulníku, italské chleby, vanuatské kávy, novozélandský med a další. Jejích destinace je Šanghaj.
V listopadu roku 2018 obchodní protekcionismus začal narůstat, Čína však otevřela dveře, aby vybudovala obrovskou platformu pro globální zboží pro vstup na čínský trh. Americký podnikatel Mike Owen měl jen malý stánek o rozloze jen devět metrů čtverečných na první Šanghajském Expo. Neočekával však, že se jeho společnost narazí na obrovskou obchodní příležitost. Od té doby se jejich stánky na Šanghajském Expo znovu a znovu rozšiřovaly.
V posledních deseti letech Čína nadále posilovala otevření se světu
190! Je to počet položek na negativním seznamu zahraničních investic v Číně v roce 2013. Od té doby se délka seznamu každý rok zkracovala. Dnes je v seznamu pouze 27 položek a kompresní poměr překročil 85 procent.
V posledních deseti letech Čína podporovala institucionální otevření na vysoké kvalitě s větším úsilím a na hlubší úrovni. Demonstrační zóny volného obchodu se změnily z 1 na 21. Méně než čtyři tisíciny rozlohy země přispělo 17,3 % obchodu dovozu a vývozu po celé zemi a absorpce zahraničních investic představovala 18,5 % v zemi.
Podle Zprávy o obchodním prostředí, kterou vydává Světová banka každý rok, obchodní prostředí Číny se posunulo z 90. místa v roce 2015 na 31. místo v roce 2020 a vyskočilo o 59 míst. Světová banka vysoce ocenila, že jde o bezprecedentní úspěch.
Vytvářet příležitosti pro otevření a vyřešit problémy ve spolupráci. Dnešní Čína hraje se světem symfonii integrace a rozvoje.
(pr)
FOTO – CRI