Sněžku dnes zasáhl vítr o síle orkánu, nad ránem dosáhl v nárazu rychlosti přes 123 km/h, vyplývá z dat měřicí stanice poštovny Anežka na vrcholu Sněžky. Hranice orkánu je 117,7 km/h. Horní úsek kabinové lanovky na Sněžku z Růžové hory kvůli větru není v provozu, dolní úsek z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu jede, uvedli na webu vlekaři. Lanovka může být v provozu do rychlosti větru 60 km/h. Podle předpovědi meteorologů má vítr v Královéhradeckém kraji během dne dál zesilovat.
Vítr o síle orkánu na Sněžce naměřili letos již několikrát. Sněžka s výškou 1603 metrů nemá podle Správy KRNAP ve středoevropském prostoru obdoby. Má tvar trojbokého jehlanu, který ční nad krkonošské hřebeny volně do atmosféry. Proto je klima navzdory nevelké nadmořské výšce arktické a velehorské, často ani neodráží celkový ráz počasí v Krkonoších.
Podle předpovědi meteorologů má být během dne v Královéhradeckém kraji většinou zataženo, dopoledne od severozápadu postupně místy občasný déšť. Nejvyšší denní teploty budou nad nulou, od sedmi do deseti stupňů Celsia, na horách od plus čtyř do plus sedmi stupňů. Vítr má zesilovat, k večeru může v nárazech dosahovat přes 50 km/h, na horách okolo 90 km/h.
V Krkonoších nadále platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice, podmínky pro túry jsou převážně bezpečné. Na hřebenech Krkonoš leží 80 až 140 centimetrů sněhu, více ho je uloženo na závětrných svazích severovýchodních až jihozápadních směrů v odtrhových zónách a ve žlabech.
»V současné době se teploty na hřebenech pohybují okolo nuly a srážky jsou sněhové, s klesající nadmořskou výškou dešťové. Sněhová pokrývka je vlhká až mokrá. Během dne se budou teploty pohybovat nad nulou i na hřebenech a srážky budou dešťové. Mohou se vyskytnout laviny z mokrého sněhu,« uvedl na webu Robert Dlouhý z krkonošské horské služby.
Zejména na severních a stinných svazích se mohou podle něj vyskytnout laviny z nestabilních vrstev »starého sněhu« nebo v kombinaci »starého sněhu« a mokrého sněhu. »Testy stability vykazují střední stabilitu. Uvolnění laviny je možné hlavně při velkém dodatečném zatížení, a to zejména na strmých svazích většinou uvedených v lavinové předpovědi. Možnost samovolného uvolnění velmi velkých lavin se nepředpokládá. Tendence lavinového nebezpečí je setrvávající,« uvedl Dlouhý.
Lavinovými lokalitami na české straně Krkonoš jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl, na polské straně Sněžné jámy, Kociol Lomniczki nebo Bialy Jar. Ročně v Krkonoších sjede několik desítek lavin, které však nezasahují obydlená místa, lyžařské sjezdové tratě ani přístupové cesty.
První stupeň lavinového nebezpečí v české části hor byl poprvé v této zimní sezoně vyhlášen loni 12. prosince. Lavinové nebezpečí v Krkonoších stouplo na druhý stupeň 13. prosince a opět kleslo na první stupeň 25. prosince. Horská služba odvolala nejnižší stupeň lavinového rizika letos 2. ledna. Na první stupeň lavinové nebezpečí v Krkonoších opět stouplo v sobotu 14. ledna, na druhý 21. ledna a na třetí v české části hor 1. února. Lavinové nebezpečí v Krkonoších kleslo z třetího na druhý stupeň 9. února.
(čtk)