Ceny energií a nutnost šetření s nimi jsou v současné době středobodem téměř všech debat, ať už jde o zvyšující se ceny pro domácnosti tak o množství podniků, které budou muset kvůli současné politice ukončit činnost. Jak se k tomu ale staví lidé, kteří aspirují na formálně nejvyšší funkci v našem statě?
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý minulý týden uvedl, že kvůli současné energetické politice Evropské unie zaměřené na klimatické cíle spojené se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal) hrozí ztráta konkurenceschopnosti českého průmyslu, kterou budou podniky dohánět deset až 15 let. O Green Dealu pro Evropu rozhodla Evropská komise. Soubor návrhů má uzpůsobit politiky členských zemí v klimatických otázkách, energetice, dopravě a zdanění tak, aby se mohly do roku 2030 podílet na snižování emisí skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
»Klimatická politika EU je mimořádně problematická. Byla připravována a prováděna bez toho, že by se braly v úvahu zájmy našeho regionu. Nebraly se v úvahu ani zájmy průmyslu zemí západní Evropy,« upozornil Dlouhý, přičemž průmysl i například v Německu nebo Francii podle něj byl spíše dotlačen, aby tuto politiku akceptoval. Podle Dlouhého lze očekávat, že příští rok budou krachovat malé a střední podniky a poroste nezaměstnanost. Velké podniky ale přežijí a ekonomika se sice nezhroutí, mohou se ale se zvětšovat rozdíly mezi životní a ekonomickou úrovní Česka a zbytkem Evropy.
Velmi kritický je Dlouhý také k německé politice takzvané Energiewende, tedy přeměně energetiky na obnovitelné zdroje. Zmínil především podporu 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun), kterou německá vláda chce vynaložit na stabilizaci cen energií pro domácnosti i firmy. »Je to nedovolená veřejná podpora, i když to komise ratifikovala,« řekl.
Dlouhý sám přitom nijak nezpochybňuje potřebu dekarbonizace. Poznamenal, že příliš nezáleží na tom, kdy se skončí se spalováním uhlí, protože podniky kvůli cenám emisních povolenek zavřou samy. I v ČR jsou podle něj příležitosti využívat obnovitelné zdroje energií, kde to lze. »Musíme trvat na obhájení existence jaderné energetiky,« připomněl Dlouhý. Dodal, ale že je potřeba prosazovat oddělení ceny od elektřiny cen plynu a otevřít další diskusi o emisních povolenkách.
Především ale Dlouhý připomněl, že Hospodářská komora varovala před důsledky »ekologické politiky« Evropské unie dávno před tím, než se vyhrotila situace na Ukrajině.
Toliko názor experta. A co na současnou energeticko/ekologickou politiku někteří z kandidátů o post českého prezidenta? Co říkají na Green Deal a jak vnímají energetickou závislost Evropské unie na Rusku?
- Fischer: Nejlepší energie je ta, kterou nespotřebujeme
Pavel Fischer, senátor: »Bez koordinovaného úsilí o snížení skleníkových plynů se lidstvo pomalu udusí. Je zásadní, abychom nejen v rámci OSN, ale také v EU koordinovali iniciativy směřující ke snížení emisí – může jít o zavádění principů oběhového hospodářství, preferenci výrobků od místních zemědělců, ochranu biologické rozmanitosti nebo o dodávky energie z ekologických zdrojů. To vše jsou kromě jiného principy Zelené dohody, s nimiž rozhodně souhlasím.
Po sabotáži na obou potrubích už s ruským plynem nemůžeme vůbec počítat. Dnes je především potřeba zajistit dodávky z alternativních zdrojů – nejen prostřednictvím terminálů LNG, ale i další. Oceňuji, že vláda Petra Fialy tak rychle vyjednala účast pro ČR v nových projektech a například také zajistila navýšení kapacity pro dovoz ropovodem TAL z jihu. Na prvním místě je ale třeba klást důraz na úspory: nejlepší energie je ta, kterou nespotřebujeme«.
- Hilšer: Ve střednědobém horizontu se musíme zaměřit na úspory
Marek Hilšer, senátor: »Zelená dohoda nám pomůže zmírnit dopady klimatické změny a pomůže nám odpoutat se od energetické závislosti na nedemokratických režimech. Odklon od fosilních paliv, která jsou drahá a nespolehlivá, sníží ceny energií díky využití obnovitelných zdrojů. Nové evropské fondy, které jsou součástí dohody, představují příležitost k inovacím a technologickému pokroku. Jsem rád, že český byznys se už na to intenzivně připravuje. Mimochodem Zelená dohoda by mohla vylepšit i konkurenceschopnost českého průmyslu díky tomu, že zavádí nové standardy pro dovoz z jiných částí světa.
Za nejdůležitější považuji ochránit domácnosti před energetickou chudobou a přiměřeně pomoci byznysu v krizi, dále na přechodnou dobu zastropovat ceny a zdanit nadměrné zisky energetických firem. Ve střednědobém horizontu se musíme zaměřit na úspory a rozvoj fotovoltaiky a komunitní energetiky a to tak, aby byly dostupné i lidem s nízkými příjmy. Rozvoj obnovitelných zdrojů zlevní energie, demokratizuje energetiku a postupně sníží naši závislost nejen na Rusku, ale na fosilních palivech vůbec«.
- Janeček: Podporuji kroky vlády směřující ke zbavení se energetické závislosti na Rusku
Karel Janeček, podnikatel: »Souhlasím s myšlenkou přechodu k obnovitelným a zeleným zdrojů energie. Nutnost změnit myšlení v otázce energetiky se nyní opět naplno ukázala v souvislosti s válkou na Ukrajině. Dále také souhlasím s potřebou mít komplexní a promyšlenou vizi, kterou je dobré koordinovat napříč Evropou. K realitě Green Dealu mám ale řadu kritických komentářů, vadí mi politikaření a neefektivita.
Otázka energetické bezpečnosti České republiky se měla řešit již dávno. Považuji za zcela nepřijatelné, že je Česká republika v dnešní době v otázce energií závislá na Rusku. Bohužel vláda zaspala. Nicméně konečně se už snaží situaci aktivně řešit. Podporuji kroky vlády směřující ke zbavení se této energetické závislosti na Rusku. Země 21. století musí směřovat k větší diverzifikaci a přechodu k obnovitelným zdrojům energie – když to nešlo kvůli environmentálním důvodům, bude to muset jít kvůli geostrategické stabilitě Česka«.
- Nerudová: Souhlasím s principy Green Dealu
Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně: »Souhlasím s principy Green Dealu. Probíhající klimatické změny mají již dnes zásadní dopad na naši krajinu. Stačí se podívat na sucho, nedostatek pitné vody nebo zničené lesy kůrovcem. Podle mého názoru tato dohoda může mít pozitivní dopad i dalece nad rámec ekologických témat. Vnímám ji jako příležitost pro inovace, které pomohou občanům i firmám a budou šetrné k životnímu prostředí. Tato příležitost však musí být naplňována i s přihlédnutím k aktuální bezpečnostní a ekonomické situaci.
Zasadila bych se o to, abychom ve spolupráci s evropskými partnery zajistili naši nezávislost na ruské ropě a plynu. Podporovala bych ekonomickou diplomacii, výstavbu infrastruktury i zajištění udržitelného energetického mixu (včetně jádra a investic do zdrojů budoucnosti). Za správnou cestu považuji i podporu nových úsporných technologií a rozvoj komunitní energetiky, v rámci které si lidé a obce budou moci prodávat elektřinu ze svých solárních panelů umístěných např. na střechách domů a škol.«
- Pavel: Musíme se soustředit hlavně na odstoupení od ruských fosilních paliv
Petr Pavel, bývalý vysoký představitel NATO: »S principy souhlasím. I když je válka a jsme v problémech, dramatická situace ohledně životního prostředí nezmizela. Chceme-li udržet kvalitu života, na jakou jsme zvyklí, je potřeba směřovat k udržitelnosti a klimatické neutralitě. Měli bychom ale přehodnotit cesty, jak stanovených cílů dosáhnout, a také stanovený časový horizont. S ohledem na bezpečnostní situaci se v tuto chvíli musíme soustředit hlavně na odstoupení od ruských fosilních paliv a využít k tomu všech dostupných cest, a až bude situace stabilní, bavit se dál o zelenějších řešeních.
Roky ignorovanou závislost na jednom dominantním dodavateli, tedy Rusku, musíme ukončit. Naším hlavním cílem by měla být diverzifikace zdrojů energií na všech úrovních. Co se týče řešení krize, tak to musí vycházet z odborného hodnocení, být podloženo argumenty expertů jak na ekonomiku, energetiku, tak na sociální politiku. A tyto návrhy pak musí všichni relevantní aktéři jedním hlasem komunikovat veřejnosti, zdůrazňovat princip solidarity a pamatovat na ty, které krize postihla nejvíc«.
- Středula: Bude to drahé, ale dá se to zvládnout
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS): »ČR je součástí Green Dealu. Vláda musí udělat vše pro to, abychom transformaci české ekonomiky zvládli. Bude to drahé, ale dá se to zvládnout. Je třeba zvážit správné načasování a reflektovat dopady konfliktu na Ukrajině.
Investicemi do nových technologií, které sníží závislost na ropě a plynu. Tedy z dnešního pohledu snadno zneužitelných komodit. A také investicemi do infrastruktury se spolehlivými partnery. Smysl mají i projekty typu náhrada plynové teplárny v Brně teplovodem z JE Dukovany. Na investice a technologický přechod by mělo být využito bezezbytku 1200 miliard korun dostupných z fondů EU.«
- Vitásková: Sami jsme popřeli Green Deal, který nás stál biliony eur
Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu: »S principy GD nesouhlasím od počátku tohoto ‚zeleného teroru‘. Bez hlubších znalostí a analýz dopadů se přijímaly v Bruselu nesmyslné zákony a nařízení, ke kterým se ČR připojovala téměř bez výhrad. Dospěli jsme k energetické krizi, která roztočila spirálu inflace. Nyní vyrábíme energie z uhlí atd., prostě ze všeho, co hoří. O dopadech na ekologii se přestalo hovořit. Povolením Bruselu vrátit se k neekologickým zdrojům energie jsme sami popřeli Green Deal, který nás stál biliony eur. Nyní nás bude stát náprava další biliony. Mezitím ekonomicky rostou státy patřící do seskupení BRICS.
Racionálně analyzovat příčiny energetické krize. Přehodnotit evropskou energetickou politiku a vrátit se k upřednostnění národní energetické politiky. Přehodnocení unbundlingu (oddělení výroby od distribuce – pozn. ČTK), liberalizace trhu s energiemi, emisních povolenek, energetické burzy, podpory obnovitelných zdrojů. Vrátit se k pragmatickým dohodám s producenty, jak zemního plynu, tak ropy na bázi dlouhodobých kontraktů a oboustranně výhodných obchodních vztahů. Obdobně, jak s Ruskem praktikují např. USA, Německo, Rakousko, Maďarsko a řada dalších zemí. Sebezničující sankce nás přivedou do hluboké hospodářské krize a chudoby, možná i války. A s tím nemohu souhlasit«.
- Zima: Ochrana životního prostředí ano, ale bez zelené ideologie a extrémů
Tomáš Zima, český lékař, biochemik a rektora Univerzity Karlovy v letech 2014-22: »Jedna věc jsou principy, záměry, druhá jejich uskutečňování. Snažit se o lepší životní prostředí, neničit si planetu, s tím asi souhlasí každý rozumný člověk. Musíme ale vždy vycházet z konkrétních místních podmínek. Česká republika nemá bohužel ideální podmínky pro plné rozvinutí energie ze slunce, větru či vody. Srovnejme to třeba s větrným baltským či irským pobřežím, či množstvím slunečních dní na jihu Evropy. To není výmluva, musíme najít jiné zdroje, které nejsou ničivé pro přírodu, ale současně nám nezlikvidují ekonomiku. V současnosti je to především jaderná energie. Takže ochrana životního prostředí ano, ale bez zelené ideologie a extrémů.
Nikdy není dobré být v čemkoliv závislí na jednom dodavateli. Jako lékař vím, že nejlepší je prevence. Ta se v tomto případě prospala. Takže nyní musíme snažit rozdělit rizika tak, abychom nebyli závislí na jednom zdroji či oblasti.«
Kandidáti vs. realita
Odpovědi případných kandidátů nejspíš mluví nejlépe samy za sebe. Především je ale nejvíc patrný rozdíl mezi těmi, co opakují stávající narativ a snaží se »vyvinit« ze současné situace Evropskou unii a svést všechno na »vnější vlivy«, a na ty, co si uvědomují, že chybu by nejspíš bylo nejlépe hledat ve vlastních řadách. Byť ne všichni si to troufnou říct zcela naplno. Vzhledem ale k tomu, že se blíží zima a lidé začínají přicházet v důsledku uzavírání podniků o zaměstnání, bude kritických hlasů přibývat, a začne tak být poptávka i po skutečném řešení. Donekonečna svádět vlastní chyby na Rusko prostě nelze. Při prezidentských volbách se tak ukáže, zda k pochopení naší situace bude stačit jenom jedna zima, nebo to ještě lidé budou ochotni zvládat se zatnutými zuby pod dohledem masmédií ve svetru.
Tomáš Cinka