Tak jsem se v Parlamentních listech dočetl, že španělský »marketingový expert Tomáš Pflanzer apeluje při současné vlně veder na akutní řešení klimatické krize. ‚Planeta hoří. V Seville 50 °C,‘ píše Pflanzer, že je potřeba dodržovat rozhodnutí přijatá v rámci Green Dealu. Jenže lidé upozorňují, že v Seville je ve skutečnosti o 10 °C méně, než ‚klimatický aktivista‘ v příspěvku uvádí«. Současně upozorňují, že »podle meteorologických dat v Seville za poslední týdny byl nejteplejší den 28. červen, kdy bylo naměřeno 43 °C. Většinu dní ale bylo horko snesitelnější, přičemž denní teplotní průměr za 14 dní je 30 °C«.
Dovolil jsem si delší citaci. Mohl jsem jistě volit citaci z jiné země včetně Česka. I u nás máme nadšené klimatické aktivisty a nevzdělané či prodejné odborníky, kteří v zájmu svých grantů křičí plus minus totéž. Nezávisle na věku, vzdělání, pohlaví. Nejspíš věří, že konají pro ochranu stability klimatu to nejlepší, co mohou. Že burcují veřejnost proti smrtelné hrozbě. Mám za to, že i když sílící klimatické změny představují vážný problém, konají mu ošklivou medvědí službu.
Proč? Jednoduše. Pokud nesedí primární data, bude takový názor či výkřik snadno shozen poukazem na neodpovídající data. Pokud planeta Země shoří, tak to bude v ohni jaderné války, s kterou si velmoci za lhostejného přihlížení většiny ekologů nepřestávají pohrávat. Bojovníci za klima si hrozbu světové jaderné války nepřipouští a jejich významná složka – němečtí zelení – patří dnes k největším válečným štváčům, přestože se v 80. letech 20. století formovali jako pacifistická strana. Bojovníci za stabilitu klimatu si podle všeho ani nepřipouští, že peníze promrhávané na zbrojení a válčení (v roce 2024 předběžně asi 2500 miliard amerických dolarů), by se daly použít mnohem rozumněji. Konec konců, i na klimatickou politiku. Smysluplně ale jenom za podmínky, že je nastavena správně, což v případě jimi tolik požadovaného Green Dealu není ani náhodou.
Oteplování klimatu je reálné
Není pochyb, že v současné době se klima na Zemi, nebo aspoň na její velké části, otepluje. Zatímco experti velkého klimatického panelu IPCC a klimatická mládež nezávisle na věku vidí prakticky jedinou příčinu rostoucího oteplování povrchu Země v masivních antropogenních (lidmi vytvořených) emisích skleníkových plynů, klimaskeptici vidí problém mnohem složitěji. Podle nich masivní antropogenní emise skleníkových plynů mají na oteplování klimatu sice určitý, ale mnohem menší vliv. Poukazují na »drobnosti« typu růstu velkých měst a průmyslových aglomerací, produkujících větší i menší »tepelné ostrovy«, pokračující odlesňování a odvodňování krajiny, dlouhodobé kosmické cykly a obrácenou souvztažnost »růst koncentrací skleníkových plynů – růst průměrných teplot na povrchu Země«. Zatímco experti IPCC mají za primární růst antropogenních emisí a následně koncentrací skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2), a naopak jejich pokles vede ke snižování průměrných teplot na Zemi, klimaskeptici, např. z panelu CLINTEL, tvrdí, že je tomu obráceně: růst teploty ovzduší a zejména moří vede k růstu koncentrací skleníkových plynů v ovzduší, zvláště pak CO2, a v případě ochlazení klimatu dochází naopak k poklesu koncentrací skleníkových plynů v ovzduší. Hlavním rezervoárem CO2 na Zemi jsou moře, zvláště hluboké oceány. Další velký spor se vede o vliv kolísání sluneční aktivity. Pokud je v posledních desetiletích nadprůměrná, jak tvrdí experti z CLINTELu, pak jsou i nadprůměrné teploty na Zemi. Naopak za malé doby ledové byla sluneční aktivita velmi nízká, skvrny na Slunci prakticky nebyly. Experti IPCC se k této námitce nevyjadřují.
Výheň v Seville jsem zažil začátkem července 2001. Netuším už ale, kolik tam tehdy bylo. Pro Sevillu v danou roční dobu ale nic neobvyklého. Podobně velká výheň v Česku z 2. července nepřekvapila v tom smyslu, že plus 37 °C bylo v Praze překročeno jen na stanici Klementinum v jejím centru (plus dvou mimopražských měřících stanicích) a 35 v Praze na Karlově, v Libuši a na několika mimopražských stanicích. Klementinum a Karlov jsou významně zatíženy tepelným ostrovem Prahy v rozsahu 2-3 °C.
Tzv. klimatické škody
Ještě horší to je s tzv. klimatickými škodami. Ano, ledovce tají a hladina moří stoupá, ale zatím tak málo, že větší škody na lidském osídlení nezpůsobila. Alespoň zatím tání většiny ledovců na Zemi zčásti kompenzuje nárůst největšího ledovce »východní Antarktida«.
Horka jsou evidentně větší, než byla za mých mladých let a způsobují řadu problémů, v první řadě na zdraví lidí. Ptám se ale, zda se jim účinně bráníme? Zda zateplujeme nejen proti zimě, ale také proti vedru. Zda přizpůsobujeme program tváří v tvář letní výhni. Zda dodržujeme pitný režim. Zda smočíme ručník k zvlhčení vzduchu v místnosti…
Ptám se, proč klimaaktivisté přičítají klimatickým změnám četné požáry, které evidentně způsobil člověk – technickými závadami zařízení, nepovoleným rozděláváním ohňů, odhazováním žhavých vajglů, žhářstvím? Na neodpovědnou lidskou činnost připadá nejméně 90 % požárů v krajině, na přírodní faktory 1-2 %, u ostatních příčina nezjištěna.
Ptám se, proč klimaaktivisté přičítají klimatickým změnám rostoucí sucha, ač se na nich významně podílí svou neodpovědnou činností člověk i mimo emise skleníkových plynů?
Ptám se, proč klimaaktivisté přičítají klimatickým změnám nárůst velkých povodní, když data říkají, že v Evropě za posledních 500-600 let prožíváme šesté povodňově aktivní období a ta předešlá nebyla ovlivněna klimatickými změnami? Navíc se ptám, proč ignorují rozsáhlou neodpovědnou výstavbu v záplavových územích, kterou kromě vodohospodářských staveb rozumná společnost nemůže tolerovat? V případě zaplavené španělské Valencie 29. října 2024 se ptám, proč ignorují, že tamní vedení kraje obyvatelstvo včas nevarovalo, ač předpověď přívalových dešťů ze strany španělských meteorologů byla včasná a hrozivá?
Ptám se, proč klimaaktivisté přičítají klimatickým změnám nárůst velkých vichřic a tajfunů, byť chatrná data nic takového neprokazují? Odvolávám se zejména na experty USA, kteří tajfuny sledují nejdéle a mají s nimi největší zkušenosti. Nechávám stranou, že sílu větru v oku tajfunu neumíme měřit ani dnes.
Konečně se ptám, proč bojovníci za stabilitu klimatu až na výjimky požadují nestavění nových jaderných elektráren a zastavení provozu těch stávajících, přestože jaderné elektrárny při svém provozu neprodukují emise CO2 ani jiných skleníkových plynů a nepřímé emise mají nízké? V Česku, ve Španělsku, v Německu, v Itálii. Znáte to přísloví »kozel zahradníkem?« Jen se bojím, abych toho skutečného kozla nepomluvil…
Green Deal jako příklad obřího diletantství
Zelená dohoda pro Evropu, zvaná Green Deal, byla v prosinci 2019 vedením Evropské unie přijata navzdory:
* Vážným mezerám v poznání příčin rostoucího oteplování klimatu.
* Hrubě chybné teorie klimatických škod, viz výše.
* Hrubě chybným mechanismům prosazování klimaticky neutrálního rozvoje.
Hrubě chybné mechanismy začínají představou, že EU, podílejících se v roce 2019 asi 9 % na světových antropogenních emisích skleníkových plynů, může sama zvrátit trend rostoucích emisí a následně i koncentrací skleníkových plynů na Zemi, v podmínkách pokračujícího sdírání rozvojových i bývalých socialistických států doslova z kůže. Rozvojové státy se potřebují především rychle rozvíjet, aby odstranily svou obrovskou zaostalost a bídu svého obyvatelstva. To se bez vysokého růstu spotřeby paliv a energie neobejde. Dle premiéra Petra Fialy »patříme na Západ«. K zemím, co rozvojovky coby kolonie a polokolonie dlouhodobě sdíraly a stále sdírají z kůže? Rozvojovky tyto země právem nenávidí a rozhodně nejsou ochotny Západ v jeho klimatické politice následovat.
Tím spíš, když součástí Green Dealu je spalování biopaliv, což jsou kromě lesů potraviny, a to v situaci, kdy část lidstva v rozvojových státech hladoví. Samozřejmě, rozvojové státy se nehodlají zřeknout mírového využívání jaderné energie, které se jim Západ rovněž snaží upírat. Tím spíš, když tvůrci Green Dealu neznají ani komplexní energetickou a emisní náročnost získávání paliv a energie, základních surovin a potravin z jednotlivých typů zdrojů, takže se za cenu obřích nákladů sem tam realizují opatření, která antropogenní emise skleníkových plynů v celku zvyšují, klasicky při náhradě uhlí zemním plynem či náhradě plynu dodávaného plynovody zkapalněným plynem dodávaným tankery. Autoři Green Dealu nějak zapomněli na masivní emise silného skleníkového plynu metanu, provázející těžbu fosilních paliv, zejména ropy a zemního plynu.
Green Deal předpokládá užít masivních dotací z veřejných rozpočtů a obchodu s povolenkami na emise CO2. Že veřejné rozpočty rozvojových států až na nějaké drobné na dotace klimatických opatření nemají peníze, snad nikoho nepřekvapí, stejně jako odmítání rozvojových států zapojit se do spekulačního obchodu s povolenkami na emise CO2 a nechat se odírat ještě tímto způsobem.
Závěr
Strašení lidí výkřiky »Planeta shoří!« má bezpočtukrát obelhanou veřejnost vyburcovat k aktivnímu boji za redukci antropogenních emisí skleníkových plynů, k realizaci Green Dealu. Protože Green Deal je jedno velké diletantství, prokazuje ochraně stability klimatu medvědí službu. Tím ale neříkám, že není třeba bojovat za klimaticky neutrální rozvoj. Nutné to je. Ale ne cestou zničení ekonomiky a ožebračení širokých vrstev obyvatelstva. Naopak prosazováním politiky míru dřív, než planeta shoří v ohni jaderné války. Když jde o velké peníze, neznají zbrojaři a jimi zkorumpovaná společenská pseudoelita slitování.
Jan Zeman