Analýza: Quo vadis, Velká Británie?

Kandidáti na příštího lídra britské Konzervativní strany a tedy i budoucího premiéra neúprosně odpadávají a už příští týden by mohlo být zřejmé, kteří dva se ve finále o onen post střetnou.

Z původních 11 kandidátů jich nyní zbývá pouze pět. Jako poslední vypadla po druhém kole hlasování poslanců Konzervativní strany generální prokurátorka Suella Bravermanová. Další kolo hlasování poslanců se uskuteční v pondělí a opět vypadne kandidát, který obdrží nejmenší počet hlasů. Hlasování budou dalšími koly pokračovat až do chvíle, kdy se pole kandidátů zúží na finální dvojici.

Podle novináře Christophera Hopea z listu The Daily Telegraph plánují členové Výboru 1922 uspořádat další hlasování v úterý a ve středu, kdy by už tedy měla být oznámena jména dvou finalistů. Z těch budou v poslední fázi vybírat všichni členové strany, kterých je asi 200 000. Výbor 1922 dříve sdělil, že jméno vítěze bude známo 5. září.

Pojďme si tedy přiblížit kandidáty, kteří v současné době zůstávají ve hře:

Rishi Sunak (42)

Bývalý ministr financí v kabinetu Borise Johnsona patří od února 2020 mezi favority současného klání, má největší podporu, v posledním hlasování poslanců se umístil na prvním místě se 101 hlasy. Podpořili ho mimo jiné vicepremiér Dominic Raab a ministr dopravy Grant Shapps.

Poslancem britského parlamentu je Sunak od května 2015 a jeho popularita strmě rostla. Podle průzkumu agentury YouGov byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 nejoblíbenějším politikem konzervativců. Během skandálu s večírky na Downing Street ho na začátku letošního roku zmiňovali jako možného nástupce Borise Johnsona ve funkci premiéra. Poté, co vyšlo najevo, že jeho manželka neplatila v Británii daň ze zahraničních příjmů, Sunakova oblíbenost poklesla.

Co se týče současné krize, je známý tím, že vyzval britské společnosti, aby přestaly investovat v Rusku a »způsobily mu tak maximální ekonomické škody«.

• Sunak se narodil 12. května 1980 v Southamptonu, jeho otec pochází z Keni a matka z Tanzanie. Studoval filozofii, politiku a ekonomiku na Oxfordské univerzitě, pracoval v bankovním sektoru a ve finančnictví. Je ženatý a má dvě děti.

Penny Mordauntová (49)

Náměstkyně ministryně obchodu od září 2021 patří také mezi favority současného klání, v posledním se umístila na druhém místě s 83 hlasy a na své straně má vlivného exministra pro brexit Davida Davise.

Podle průzkumu agentury YouGov, kterého se zúčastnilo téměř 900 členů strany, je favoritkou právě ona, ve finálním hlasování by prý porazila kohokoli z ostatních soupeřů a nyní ji favorizují i sázkové kanceláře.

Mordauntová byla první ženou na postu britského ministra obrany, byť pouhých 85 dní v roce 2019. Na začátku května ji jmenovala tehdejší premiérka Theresa Mayová po odchodu Gavina Williamsona, v polovině července Mordauntová odešla po jmenování Borise Johnsona premiérem. Předtím byla od listopadu 2017 ministryní pro mezinárodní rozvoj. Od dubna 2018 do července 2019 byla také šéfkou vládního úřadu pro rovné příležitosti. Od roku 2010 zasedá v britském parlamentu a od téhož roku je rezervistkou britského námořnictva.

Co se týče současné krize, tak poté, co byli dva britští žoldáci v Doněcké lidové republice odsouzeni k smrti, obvinila Kreml z »nelidskosti«.

• Penelope Mary Mordauntová se narodila 4. března 1973 v Torquay v hrabství Devon, je dcerou bývalého výsadkáře a jméno prý dostala po křižníku britského námořnictva Penelope, který bojoval ve druhé světové válce. Vystudovala filozofii na Univerzitě v Readingu. Je rozvedená.

Liz Trussová (46)

Šéfka britské diplomacie získala hlasy 64 poslanců a má podporu ministryně kultury Nadine Dorriesové či tajemníka pro brexit Jacoba Rees-Mogga. V letech 2014 – 2016 byla ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona. Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Do roku 2017 byla ve vládě Theresy Mayové ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci. V čele resortu mezinárodního obchodu od července 2019 do září 2021 Trussová provedla Británii těžkým obdobím brexitu. Pod jejím vedením Británie po brexitu podepsala řadu nových obchodních smluv. Předtím byla Trussová dva roky hlavní tajemnicí ministerstva financí. Od září 2019 byla také šéfkou vládního úřadu pro rovné příležitosti. Od roku 2010 je poslankyní Dolní sněmovny. Je zastánkyní volného obchodu a odpůrkyní obchodních regulací.

Ministryně zahraničí Trussová hodlá za současné krize podle svých slov usilovat o »vítězství nad Ruskem«, ještě v únoru ale mírně plavala v geografii, když prohlásila, že nikdy neuzná ruskou svrchovanost nad Rostovem na Donu a Voroněží…

• Elizabeth (Liz) Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu profesoru matematiky a zdravotní sestře. Vyrůstala ve Skotsku. V roce 1996 vystudovala filozofii, politologii a ekonomii na Mertonově koleji Oxfordské univerzity a vstoupila do Konzervativní strany. Poté pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka. Je vdaná a má dvě děti.

Kemi Badenochová (42)

Poslankyně od roku 2017, a od února 2020 ministryně pro rovné příležitosti ve vládě Borise Johnsona a od loňského září také ministryně pro místní samosprávu, víru a komunitu, získala od poslanců 49 hlasů. Členkou Konzervativní strany je od roku 2005, nyní je považována za vycházející hvězdu strany. Mimo jiné slibuje nižší daně. Je odpůrkyní hnutí BLM a liberálních pojmů, jako je »Woking«. Loni v září si vysloužila kritiku labouristů i části veřejnosti, když v soukromé konverzaci na WhatsAppu, která unikla do médií, napsala, že ji nezajímá kolonialismus. »Tehdy neexistoval žádný koncept práv. Tím, kdo tratil, byly staré elity, nikoli běžní lidé,« uvedla také Badenochová.

Za současné situace obhajuje úplnou izolaci Ruska, ale je proti bezletové zóně nad Ukrajinou, protože »taková politika představuje příliš vysoké riziko chybné kalkulace a eskalace«.

• Narodila se 2. ledna 1980 v Londýně rodičům nigerijského původu. Vystudovala počítačové inženýrství na jihoanglické Sussexské univerzitě. Je vdaná, má tři děti.

Tom Tugendhat (49)

Bývalý voják, který sloužil na misích v Iráku a Afghánistánu, je poslancem od roku 2015. Stojí v čele zahraničního výboru Dolní sněmovny a svůj záměr nahradit Johnsona ohlásil jako jeden z prvních členů Konzervativní strany. V posledním hlasování ho ale z poslanců podpořilo pouze 32.

V britském tisku uvedl, že hodlá dát dohromady »širokou koalici« pro »nový začátek«. Loni v dubnu podpořil Českou republiku po vyhoštění 18 pracovníků ruského velvyslanectví kvůli »kauze Vrbětice«. Také se kriticky postavil ke stažení vojáků z Afghánistánu, což je podle něj pro Británii největším zahraničněpolitickým fiaskem od Suezské krize v roce 1956. Na domácí scéně je jeho cílem snížení daně z pohonných hmot.

Po zahájení ruské speciální operace na Ukrajině navrhl vyhoštění »každého ruského občana«, ale po oznámení své kandidatury couvl a řekl, že jde jen o »určité kategorie« Rusů.

• Narodil se 27. června 1973. Vystudoval teologii na Bristolské univerzitě a islámská studia v Cambridge. Před vstupem do politiky pracoval také jako novinář a konzultant pro styk s veřejností na Blízkém východě. Je ženatý, má dvě děti.

Ať tak či onak…

Zdá se, že karty jsou prakticky rozdané a ve finále by se měli potkat favorit poslanců Sunak a favoritka stranické základny Mordauntová, v tom případě by byl výsledek předem daný. Proto možná zkusí britští poslanci příští týden nějakou rošádu. Pokud ano, bude v tom figurovat Liz Trussová. Kemi Badenochová je zatím příliš mladá a navíc se zdaleka nechová »extrémně jestřábsky«. To Tom Tugendhat má naopak z celé skvadry »jestřábí sklony« nejsilnější, což je ale právě jeho hendikep, Britové se totiž nyní zaměřují především na domácí scénu, protože raketová inflace a uvadající hospodářství se jich prostě týkají víc. Bude ale určitě také v jisté míře záležet na tom, na čí stranu se Tugendhat nakonec přikloní a koho podpoří.

Každopádně ať už volba nového premiéra v Británii dopadne jakkoliv, nás se to zase až tolik nedotkne, jenom už nebudeme svědky tak častých extravagantních a mnohdy komických výstupů Borise Johnsona. Ústup ze současné zahraniční politiky Velké Británie očekávat nelze, byť se možná trochu změní rétorika. Nový premiér bude řešit problémy především doma, a i když je bude svádět na zahraniční vlivy, bude muset konečně něco dělat i doopravdy. Jinak se totiž stane nadlouho posledním premiérem z řad konzervativců…

Tomáš Cinka