Analýza: Vládnou nám mocichtiví a nezodpovědní lidé?

Toť otázka v souvislostech. Mám často pocit, daný realitou dnešních dnů, že nám vládnou psychopati, převlékači kabátů, ideologičtí prospěcháři, blbci nebo darebáci. Možná, že někteří z nich chtěli původně něco k dobru změnit, ale nakonec vždy zvítězila jejich touha po moci a osobním prospěchu, umocněná ideologickou demagogií a neschopností systémově uvažovat. Ať tak či onak, výsledky jejich vládní politiky jsou prakticky stejné, systémově špatné. Díky jejich jednání se řítíme do bídy nebo do jaderné války. Tito politici nám mohou vládnout jen proto, že stávající systém demokracie nerespektuje zákonitosti nelineárních dynamických systémů. Jde o prokazatelně špatný systém. Svého času to pochopil i britský předseda vlády Winston Churchill. Každá ideologie je založená na dogmatech. Je to víra, která skutečné argumenty nahrazuje systémem axiomů. K těm nejhorším politikům patří ti, kteří jakoukoliv řídící či vládní činnost podmiňují oddaností k centrálně stanovenému a jedinému správnému ideologickému názoru na dění ve světě. Jsou mezi nimi i tací, kteří odlišný politický názor kriminalizují a tvrdě sankcionují. Jistě, že ne všichni politici se rekrutují z výše uvedených kategorií lidských nectností. To platí zvláště na úrovni municipální politiky, kde jejich voliči zblízka vidí, jak se chovají, a zda plní či neplní své konkrétní sliby.

Tento chybný systém by se dal částečně vylepšit, pokud by každý politik nesl hmotnou zodpovědnost za svá rozhodnutí a na všech stupních by byla jejich administrativně snadná odvolatelnost. Odvolat vládu nebo parlament pomocí referenda mají ve Švýcarsku už dávno. Ukázalo se, že to velmi dobře eliminuje politickou zlovůli. Jinou variantou možného zlepšení je vláda skutečných odborníků. Zdůrazňuji slovo »skutečných«, protože odborníkem na slovo vzatým se automaticky nestane někdo jen proto, že má před jménem či za ním titul a zcela souzní s vládní ideologií. Platí Einsteinův výrok: »Vysoká škola není patent na inteligenci.« Jako příklad může sloužit Síkela nebo Danuše.

Namísto poučení se znovu mluví o válce

Lidská společnost je asi nepoučitelná a ideologicky manipulovatelná. Evropa si prošla dvěma světovými válkami. Namísto připomínání těchto hrůz a z nich vzešlých poučení se ideologicky přepisuje historie a mluví se znovu o válce, jako by se nechumelilo. Němci, kteří si vojenskou silou prakticky podmanili celou Evropu, mimo Británie, se rozhodli táhnout na východ proti SSSR a zrealizovat »Drang nach Osten«. Němci se už viděli, jak po vítězné válce budou na těchto východních územích bačovat a těžit jejich nerosty s tím, že »méněcenní Slované« budou pro ně jen otročit. V důsledku Stalinské čistky v letech 1933 až 1937, která se vymkla kontrole, bylo zlikvidováno přes 680 000 lidí. Z toho v armádě bylo postiženo asi 50 000 kompetentních a vysoce schopných důstojníků a praporčíků, včetně několika generálů a maršálů. Stalin si nepřipouštěl nenadálé napadnutí SSSR nacistickým Německem, přestože byl v tomto směru svými špiony několikrát varován. Věřil v pakt Ribbentrop-Molotov, smlouvu o vzájemném neútočení, která byla podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939. Rudá armáda byla německým útokem zaskočená a nepřipravená, protože čistky zcela paralyzovaly její velitelský sbor. Velkou ztrátou, nejen z hlediska vojenské politiky, byla poprava světově uznávaného vojenského odborníka, maršála Tuchačevského, v červnu 1937. Přispěla k tomu dezinformace připravená Heydrichem a diskutuje se i o roli československého prezidenta Beneše. Tuchačevskij prosazoval motorizaci Rudé armády, masovou výrobu tanků, budování silného letectva a rozsáhlého výsadkového vojska se zaměřením na výsadky do týlu nepřítele. Svůj plán zdůvodňoval německou aktivitou a nedůvěrou k jejich slibům.

Jedním z dnešních lživých tvrzení bez důkazu je axiom války, že se Rusko na Ukrajině nezastaví a půjde dál do Evropy. Toto tvrzení je falešné a jeho cílem je odvrátit obyvatelstvo EU od velkých problémů dneška a od eurounijní neschopnosti je řešit. Rusko má zajisté dostatečně vycvičenou armádu a vojenskou sílu na to, aby Evropu poničilo. Dobýt území silou s dobře vycvičenou armádou není problém, ale problémy nastanou v okamžiku, kdy dobyvatel chce trvale na získaném území zajistit stabilní funkční okupační systém. Tento okamžik je začátkem konce, protože se musí permanentně prosazovat okupační řád silou, na což se musí vyčlenit nemalé lidské i další síly. Jen blbec nebo neznalec těchto historicky ověřených souvislostí si to neuvědomuje. A Rusko nevedou blbci. Poučili se i z neúspěšné vojenské pomoci, o kterou požádala afghánská strana Sovětský svaz. Stejnou zkušenost už dříve zde získali Angličané a později i Američané a členské státy NATO pod jejich velením. Jak dopadla okupace Afghánistánu s moderně vyzbrojenými armádami NATO? Fiaskem! Vojáci NATO po 20 letech vražedné okupace museli téměř úprkem opustit Afghánistán. Tálibánci opět převzali státní moc a prohlásili zemi za islámský emirát. Jediným výsledkem této okupace byl obrovský počet mrtvých a zraněných, včetně žen a dětí.

Evropská unie kráčí k neblahé budoucnosti

Rusové přitom nemají zapotřebí útočit na Evropu, protože EU si sama dobrovolně generuje fatální problémy, které narušují její prosperitu, konkurenceschopnost a další rozvoj. EU tím kráčí k neblahé budoucnosti. Příčinou je Green Deal, špatně řešená imigrace a azylová politika, nesmyslná reakce na klimatické změny, špatná pseudohumanitární jurisdikce, nesystémové pojetí zbrojení s těžko predikovatelnými důsledky ekonomické zátěže atd. Německý státní dluh se rychle zvyšuje a jen těžko se bude splácet. Západní Evropa je plná pracovně nepoužitelných a nenávistných migrantů. Migranti v Německu stojí biliony eur jen na sociálním systému ročně. Západní Evropa nemá žádné významné zdroje surovin, na rozdíl od Ruska. Proto správná otázka zní jinak: Chce EU zaútočit na Rusko? To dosvědčují iniciativy Francie a zvláště Británie. Opět se britský premiér Keir Starmer ujal role ochránce míru, jako svého času premiér Chamberlain. A jak jeho iniciativa dopadla, víme všichni. Započala Druhá světová válka. Dnešní premiér se nepoučil z historie. Chamberlainův pokus o mír vešel do učebnic, jako odstrašující příklad.

V lidské společnosti platí řada historicky ověřených pravidel. Jedno z nich říká: Kdo zradil jednou, zradí i podruhé. To plně platí pro Francii a Velkou Británii. Jen hlupáci a falešní prorokové mohou věřit zrádcům. Ke konfliktu na Ukrajině nemuselo vůbec dojít. A byla to Británie, ústy Borise Johnsona, která povzbuzovala Zelenského v jeho falešné představě o vítězném konfliktu s Ruskem. Prezident Ukrajiny jistě nebyl tak zaslepený, aby nepochopil, že jsou ve hře mocenské zájmy Západu proti Rusku prostřednictvím Ukrajiny. Ale vsadil na špatnou stranu. Nepoučil se z historie.

Po zrušení Varšavské smlouvy došlo k likvidaci silných evropských armád. Negativně se na tomto poli projevil i prezident Havel. Většina evropských zemí zrušila povinný vojenský výcvik a soustředila se na výrazně menší a levnější plně profesionální armády, které se hodí k expedičním operacím, ale vůbec ne k obraně vlastní země. V zemích, jako Dánsko, Švédsko, Litva atd., je vojenský výcvik sice povinný, ale v praxi se povolává jen menší část z každého populačního ročníku. Paradoxem je, že neutrální Švýcarsko má velmi dobrý povinný systém výcviku branců, což se projevuje v rychlé mobilizaci plně vycvičených záloh.

Proč nikdo z politiků systémově neřeší zvyšování výdajů na zbrojení? Nikdo z nich se nezatěžuje např. otázkou krytů, ve kterých by se mohla ukrýt velká část civilního obyvatelstva, jak se děje ve Švédsku. Nejlepší systém krytů pro případ války nebo nějaké přírodní katastrofy mají Finové. Už dávno pochopili, že pro bezpečnost a ochranu lidí nestačí jen rozvoj armády. Finským vládním politikům skutečně záleží na lidech, a proto nežvaní a nelžou, ale konají v jejich prospěch. Na rozdíl od Česka, stanovili prioritu třem oblastem: vzdělanosti bez přehnané ideologie, zdravotnictví a jurisdikci. Je třeba se zeptat našich válkychtivých politiků, kde a v jakém stavu jsou bývalé kryty civilní obrany vybudované za předchozího režimu? No raději se ani neptejte, protože situace je horší než tristní.

Koalice ochotných je ve skutečnosti koalicí válkychtivých

Celé NATO stojí na silné americké armádě. Všichni ostatní jsou jen podpůrným vojskem, neschopným se samostatně ubránit, natož útočit. Čína se nechala jasně slyšet, že pokud by došlo k útoku na Rusko, tak naplní smlouvu mezi ní a Ruskem. Jinak řečeno, podpoří Rusko přímo svoji vojenskou silou. Ti, co se vydávají za koalici ochotných, jsou ve skutečnosti koalicí válkychtivých, kteří ve své politické zaslepenosti a naivitě nechápou, že vyvolat vojenský střed s Ruskem, by pro Evropu znamenalo katastrofu, protože půjde o válku za účasti Číny a s vysokou pravděpodobností to bude válka jaderná. Copak jsou evropští vládnoucí politici tak hloupí, že to nechápou a jsou ochotni riskovat vymazání Evropy z mapy světa? Nemáme prakticky vycvičené žádné zálohy. Takže zmobilizovaní mladíci by nebyli ničím jiným než tzv. kanonefutter. Nemáme ani požadované zásoby výstroje, výzbroje a konzervovaných denních dávek potravin pro rozsáhlou mobilizaci vojáků. Nemáme zkušenosti ani s cvičnou částečnou mobilizací. Nemáme odpovídající vojenské ubytovací kapacity. Nemáme zajištěný rychlý a plnohodnotný přechod průmyslu do válečného režimu. EU nemá důležité suroviny, bez kterých nelze válku vést. Nemáme pro válku odpovídající úroveň oceláren a průmyslové struktury vůbec. Nemáme zabezpečenou rozsáhlou válečnou logistiku včetně údržby a oprav pozemní a letecké techniky atd. V kritickém pohledu na výčet nedostatků lze sáhodlouze pokračovat. Vytvořit silnou a vycvičenou eurounijní armádu se jeví spíše jako iluze, která bude stát obrovské peníze, které EU nemá, a bude zapotřebí dlouhý čas pro její nejisté budování. Během této doby dojde k mnohým geopolitickým změnám. Už dnes skupina BRICS obhospodařuje největší zásoby surovin důležitých pro zbrojení. Přitom vůdčími státy jsou právě Čína, Rusko a Indie. Idiocie EU se projevuje nejenom v tomto směru, ale i jinde.

K největším válkychtivým křiklounům dnes patří prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a pravděpodobně příští německý kancléř Friedrich Merz. A tak Británie s Francii začaly oprašovat myšlenku »Drang nach Osten«, která patřila k nacistické ideologii. V nacistickém Německu to vyústilo 22. 6. 1941 v operaci Barbarossa, v promyšlenou vyhlazovací válku proti slovanskému obyvatelstvu s cílem zničit a kolonizovat území Sovětského svazu. Jsem zvědavý, pod jakým krycím názvem se případný eurounijní útok povede. Jak to nakonec tehdy dopadlo, víme. Ale mnozí politici asi zapomněli, že je jiná doba, než za Hitlera, který měl výborně vycvičenou a bojem zocelenou armádu. A přesto neuspěl. Neuvědomují si, že dnešní útok vůči Rusku skrývá několik závažných odlišností a problémů.

Mezi největší patří to, že tato válka bude od samého počátku válkou jadernou, nebo po krátkém počátečním období v jaderný konflikt přejde. V tomto případě bude velká část Evropy zcela vymazána z povrchu země. V Rusku sice nastanou problémy, ale vzhledem k obrovské rozloze jeho území to Rusko přežije, na rozdíl od Evropy. Amerika nepůjde Evropě na pomoc. Proč taky? Slabé zbytky Evropy budou pro USA vítězstvím. Navíc nezapojením se do tohoto konfliktu nedojde k jadernému útoku na Spojené státy. Je to pro obě jaderné velmoci, Rusko a USA, oboustranně výhodná situace či dohoda, a proto je spolehlivě splnitelná. Už dnes dali Američané najevo, že vedoucí roli evropské části NATO předají některému evropskému státu a sami se z Evropy stáhnou. Otázkou je, co po této katastrofální válce míní dělat eurounijní váleční štváči?

Jen lživý premiér může tvrdit, že půjčené peníze na zbrojení se nám vrátí v násobcích, a tudíž dojde ke zvýšení životní úrovně lidí. Účelově zamlčuje, že na tom vydělají jen zbrojovky a na ně navázané firmy. Co je téměř jisté, že občané si budou utahovat opasky a výrazně se zvýší počet nespokojených lidí, což může snadno přerůst v masovou revoltu. Už dnes se veřejné mínění obrací proti lživé propagandě naší vlády. Nestoudnost stávajícího špatného vládního systému se začíná projevovat na každém kroku. Jinak by nemohl Václav Moravec v ČT, v pořadu »Otázky Václava Moravce«, prohlásit, že Robert Fico byl demokraticky zvolen stejně tak, jako Hitler. Pokud by demokratický systém fungoval, pak za tento skandální a lživý výrok, zcela urážlivý vůči Slovákům, by musel být okamžitě sankcionován nebo rovnou vyhozen. Ale mocichtiví váleční štváči si kruciální otázky nekladou. Strůjcem bestiální Druhé světové války bylo Německo. Po jejím skončení v této zemi neproběhla řádná a úplná denacifikace. Francie a Británie opět touží po vyzbrojení Německa a jeho začlenění do Drang nach Osten.

Rusko-ukrajinský konflikt vůbec nemusel vzniknout

Jak by asi zareagovali Američané, kdyby se Rusko dohodlo s Mexikem, že na jejich území vybuduje svoje vojenské základny? Není pochyb, že by vzniklou situaci vyřešil podobně jako Rusové. Už to jednou předvedli v době tzv. Karibské krize, kdy svět byl jen krůček od jaderné války. Poslat na Ukrajinu německé vojenské síly, byť pod hlavičkou mírových sil, by bylo v historickém kontextu 2. světové války nejen idiotismem, ale také neodpustitelnou urážkou Rusů, protože Němci se při svém tažení chovali jako zrůdy. A byl to také Sovětský svaz, který nesl největší tíhu za vítězství nad nacistickým Německem.

Problém s Ukrajinou nezačal až 24. 2. 2022 invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Tento akt byl vyvrcholením řady mocenských předeher Západu. Začalo to nedodrženým slibem, že po rozpadu SSSR, sjednocení Německa a odchodu sovětských vojsk z Německa i našeho území se NATO neposune ani o píď směrem k Rusku. Tento slib dostal Gorbačov např. od tehdejšího ministra zahraničí USA Jamese Bakera, od německého kancléře Helmuta Kohla nebo od francouzského prezidenta Mitterranda. Bohužel, Gorbačov naivně věřil slibům západních politiků. Pokračovalo to v květnu 2014 upálením ruských občanů v Oděse za živa, dále pak systematickým vyvražďováním Rusů ukrajinskou armádou na Donbase, kde žije převážně ruské obyvatelstvo. Minské mírové dohody z let 2014-2015 obsahovaly autonomii Doněcké a Luhanské oblasti v rámci Ukrajiny. Následoval kyjevský Majdan, do kterého se aktivně zapojila náměstkyně ministra zahraničí Victorie Nulandová, která se vulgárně vyjádřila k EU při telefonním rozhovoru s velvyslancem USA na Ukrajině, Pyattem. Její výrok »Fuck the EU« (do prdele s EU), který korespondoval i s názorem americké administrativy, proletěl celým světem. Protesty na Majdanu zamrzly, a tak došlo ke krvavé provokaci Američany najatými gruzínskými odstřelovači. V americké televizi se o tom promítal i film. Minské dohody se díky Západu nesplnily. A jak sdělila kancléřka Angela Merkelová, sloužily pouze k získání času pro dozbrojení Ukrajiny ze strany Západu atd. Západ lze považovat za pokrytce, protože sám nerespektuje dohody, a přitom a priori nálepkuje jiné země tím, že nedodržují ujednání a bez seriózního důkazu je označuje za potenciální nebezpečí. Jde jen o projev lživého systému, nebo je za tím ještě něco jiného?

Člověk se od přírody se nerodí s nenávistí v srdci a jeho podvědomí vyžaduje spíše harmonii. Přitom kolem nás vidíme tolik zrůdné nenávisti. Rozhodně má na tom lví podíl mocichtivá politická ideologie a na ni navázaný školský vzdělávací systém. Vládnoucí garnitura má dostatek možností jak vychovávat a manipulovat společnost směrem k jejich mocenským cílům. Politická demagogie se projevuje v odmítání až nenávisti vůči všemu, co není ve shodě s jedinou správnou dnešní ideologií. To vede k omezování svobody slova či projevu a k rozvoji dalších totalitních móresů. Tyto svobody jsou úzce spjaty s konceptem svobody myšlení. Nedodržením těchto principů se vydáváme na sebevražednou cestu našeho počínání. Hrozbou pro Evropu není Rusko nebo Čína, ale naše vlastní destruktivní chování.

František Krincvaj