Opoziční hnutí ANO dnes podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona o důchodovém pojištění, která se týká přísnějších podmínek pro předčasné důchody. Podle hnutí okamžitá změna podmínek pro odchod do předčasného důchodu bez adekvátního přechodného období vytvořila nepřípustnou nerovnost mezi lidmi.
Předčasný důchod má být podle novely možný tři roky před dosažením důchodového věku, nyní to je pět let. Nově do předčasného důchodu budou moci jít lidé, kteří platili odvody 40 let.
Hnutí vadí, že v legislativním procesu vypadlo z novely klíčové přechodné období dlouhé 13 měsíců. Poukazuje na to, že když návrh schválila vláda, tak přechodné období obsahoval. »To znamená, že tam bylo období, kdy se mohli budoucí důchodci rozhodnout, že odejdou v limitu pěti let před nárokem na řádný důchod do předčasného důchodu. Změnilo se to až ve Sněmovně pozměňovacím návrhem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), který je předsedou sociálního výboru. To je na tom to nejvíc kuriózní,« řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová poté, co v doprovodu právního zástupce návrh na Ústavní soud v Brně podala.
Dodala, že když chce někdo jít do předčasného důchodu, rozhoduje se měsíce, ne-li roky. »Vy se nerozhodnete v neděli večer, že v pondělí ráno půjdete do předčasného důchodu,« uvedla Schillerová. Podle hnutí tak vznikla zásadní nerovnost mezi lidmi narozenými do 30. září a od 1. října, kteří po účinnosti novely náhle ztratili nárok, ačkoliv podmínky před tímto datem splnili. »To, že s účinností zákona se ty podmínky z pěti let mění na tři roky považujeme za naprosto neadekvátní,« zdůvodnila podání návrhu Schillerová.
Pětikoalice si z pošlapávání práv opozice udělala pravidlo
Hnutí také namítá, že koalice porušila demokratické principy a jednací řád Sněmovny zařazením pevného času hlasování. V době, kdy si koalice odhlasovala pevné hlasování, bylo přihlášeno do rozpravy ještě 36 poslanců. »To je podle nás naprosté porušení demokratických principů,« uvedla Schillerová. Poukázala na to, že vládní pětikoalice to v tomto volebním období udělala již počtvrté. »Pětikoalice si z tohoto pošlapávání našich práv udělala pravidlo,« dodala poslankyně. V demokratickém právním státu podle ANO musí mít menšina možnost vyjádřit své stanovisko, účastnit se diskuse a plnit tak svou kontrolní roli vůči vládnoucí většině.
K postupu vlády měl výhrady i prezident Petr Pavel. Poukazoval mimo jiné na to, že nový model mimořádné valorizace bude dražší než dosavadní. Měl i výhrady k zavedení změn bez přechodného období. Vládě také vytkl to, že nevedla intenzivní informační kampaň o plánovaných úpravách, aby se na ně lidé mohli připravit. Normu podepsal 1. září, nová pravidla tak byla zavedena o měsíc později, než si vláda přála.
Novela zpomaluje valorizace a zpřísňuje předčasné penze. Cílem je zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Zákon zkracuje možnost jít do penze dřív z pěti na tři roky, zvyšuje krácení předčasného důchodu, stanovuje podmínku 40 let placení odvodů a ruší valorizaci zásluhové části do řádného důchodového věku.
ÚS rozhodne také o omezení mimořádné červnové valorizace
Hnutí ANO se kvůli důchodům už obrátilo na Ústavní soud v květnu. Stížnost se týká důchodové novely, která omezila mimořádnou červnovou valorizaci. Poslanci hnutí si stěžují na projednávání v legislativní nouzi a na případnou retroaktivitu úpravy. Soud se jí začne podle předsedy Josefa Baxy na plénu zabývat v těchto dnech. Zvažuje se podle něj, že by věc projednával veřejně. Finální rozhodnutí se podle Baxy dá stihnout do konce roku.
ANO požadovalo, aby jednání bylo veřejné. »Navrhli jsme dokonce, aby byli předvolání ministři Stanjura a Jurečka, aby se tam zodpovídali z konkrétních věcí, o kterých mluvili předtím, než to podali, a poté,« uvedla Schillerová.
»Pokud uspějeme, tak vláda bude muset zpětně vyplatit tu část valorizace, o kterou důchodce tento rok zkrátila, v průměru to je sedm tisíc korun,« vysvětlila Schillerová.
Nevyloučila ani podání, které se má týkat daňového balíčku. I v tomto případě hnutí vadí procedura schvalování, také například retroaktivní ustanovení u stavebního spoření, kdy se snížení příspěvku dotýká i současných smluv. S ním ale hnutí počká na rozhodnutí Senátu a prezidenta Petra Pavla.
Za 30 let existence se ÚS zabýval schválenými zákony na návrh skupiny poslanců nebo senátorů v téměř 200 případech. Podle Baxy se nejedná o nijak extrémní číslo, otázkou podle něj je, jestli se týkají výsledku, nebo se koncentrují na procedury.
(jad)