Británie se chystá zaslat na Ukrajinu rakety dlouhého doletu

Zdá se, že Británie, která se pyšní tím, že je v zavádění nových zbraňových systémů na Ukrajině před svými západními spojenci, je nyní připravena poslat Kyjevu rakety dlouhého doletu, což Bidenova administrativa dlouhodobě odmítá, napsal americký deník The Washington Post.

V oznámení o zadávání veřejných zakázek, které 2. května zveřejnil Mezinárodní fond pro Ukrajinu pod britským vedením, skupina severoevropských zemí, která vytvořila mechanismus pro zasílání zbraní na bojiště, požádalo britské ministerstvo obrany o »vyjádření zájmu« o poskytnutí úderných kapacit s dosahem až 300 kilometrů. Výzva žádala o odpovědi do tří dnů.

Britského představitel, který se vyjádřil pro deník, odmítl potvrdit zvažovaný typ, načasování nebo množství zbraní, nebylo přijato ještě žádné konečné rozhodnutí. Oznámení je však podstatným krokem k tomu, aby Británie sama takovou munici dodala, a požadované specifikace a schopnosti se velmi podobají jejím střelám s plochou dráhou letu Storm Shadow.

Ukrajina již dlouho žádá západní země o rakety delšího doletu a tvrdí, že tyto zbraně by mohly změnit průběh války a umožnit jejím silám zasáhnout ruská velitelská centra, zásobovací linie, muniční sklady a sklady paliva hluboko na Krymu a Ruskem ovládaném území na východě Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že se Kyjev připravuje na zahájení rozsáhlé protiofenzívy již během několika příštích týdnů, schopnost zasáhnout daleko za ruskou frontovou linií by prý pomohla uvolnit cestu pro pozemní útok s tanky a pěšími jednotkami.

Storm Shadows lze namontovat na ukrajinská letadla sovětské výroby a dosáhnout až na ruské území. Kyjev o tuto schopnost dlouhodobě usiluje a snaží se zmírnit obavy Západu z eskalace pomocí slibů, že se zdrží použití darovaných zbraní k takovým útokům.

»Pokud bychom mohli udeřit na vzdálenost až 300 kilometrů, ruská armáda by nebyla schopna zajistit obranu a musela by prohrát,« řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov Evropské unii na začátku tohoto roku. »Ukrajina je připravena poskytnout jakékoli záruky, že se vaše zbraně nebudou podílet na útocích na ruské území,« tvrdí. Jenže Kyjev se nadále pokouší útočit hluboko v Rusku upravenými bezpilotními letouny. Kyjev se k odpovědnosti za žádný z útoků sice oficiálně nepřihlásil, ale prohlásil, že má právo zasahovat vnitřní ruské cíle vlastními zbraněmi.

Obavy z toho, že by Ukrajina vypálila rakety na cíle v Rusku, jsou klíčovým důvodem, proč americká administrativa opakovaně odmítla ukrajinské žádosti o dodávky americké munice dlouhého doletu.

Spojené státy poskytly přesné raketové systémy s vícenásobným odpálením, včetně dělostřeleckého raketového systému HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System), ale pouze s municí, jejíž dosah je omezen na přibližně 80 km. V balíčku zbraní oznámeném na začátku letošního roku Pentagon uvedl, že pošle Ukrajině rakety GLSDB (Ground-Launched Small-Diameter Bombs) s dvojnásobným dosahem. Ty lze rovněž odpalovat ze systému HIMARS, ale jejich dodání se očekává nejdříve koncem tohoto roku.

HIMARS je také schopen odpalovat armádní taktický raketový systém ATACMS (Army Tactical Missile System), jehož dolet se rovná 300 kilometrům munice Storm Shadow. Bidenova administrativa však ukrajinské žádosti o tyto zbraně neústupně odmítá, přičemž představitelé Pentagonu se kromě obav z eskalace konfliktu odvolávají na nedostatečné zásoby v amerických arzenálech.

Britský premiér Rishi Sunak odmítl řeči ukrajinských chlebodárců o vyčerpání jejich zásob. »Pokud v tomto konfliktu existuje okamžik, kdy můžeme něco změnit, proč ho nevyužít? Na co čekáme?« zeptal se evropských spojenců na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci. »Jaký je účel těchto zásob? Pokud tyto zbraně degradují ruské ozbrojené síly, pak to zvyšuje naši bezpečnost.«

Několik týdnů před těmito výroky, podle dříve nezveřejněného spisu zařazeného mezi utajované americké dokumenty uniklé na internet prostřednictvím komunikační platformy Discord, americké zpravodajské služby potvrdily, že Británie hodlá poslat Ukrajině blíže nespecifikovaný počet raket Storm Shadow spolu s britským personálem, který by pomáhal při zaměřování. »Spojené království bude první zemí, která Ukrajině poskytne zbraně delšího doletu,« uvedl Sunak ve svém mnichovském projevu.

Být první je něco, o co Británie usilovala po celou dobu války, počínaje bývalým premiérem Borisem Johnsonem. Po Spojených státech je Británie druhým největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině – loni přispěla municí v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Ačkoli je to jen zlomek toho, co poskytl Washington.

V polovině ledna Británie prolomila neochotu spojenců poslat na Ukrajinu těžké tanky jednostranným oznámením, že vyšle 14 tanků Challenger britské výroby. Spojené státy, Německo a další evropské země nakonec následovaly jejího příkladu a slíbily poslat vlastní těžkou techniku. »Je to pozice, kterou může Spojené království jednoznačně zaujmout, Rusko nás stejně nemá příliš v lásce,« řekl tentýž britský představitel, který pod podmínkou anonymity hovořil o vnitřních aliančních záležitostech. »Víme, že když něco dáme, ostatním to trochu usnadníme.«

Zatímco politika USA zůstává navenek nezměněna, představitelé Pentagonu nevyjádřili žádné znepokojení, když byli dotázáni na možnost, že by Británie poslala na Ukrajinu rakety dlouhého doletu. »Každá země činí svá vlastní suverénní rozhodnutí o tom, jaké typy bezpečnostní pomoci a jaké druhy vybavení poskytne,« uvedl tiskový tajemník Pentagonu brigádní generál Patrick Ryder.

Vzdálenost mezi územím ovládaným Ukrajinou a Sevastopolem, největším městem Krymu a velitelstvím ruské černomořské flotily, je v dosahu střely Storm Shadow, která byla původně vyvinuta jako anglo-francouzský projekt na počátku 90. let a kterou má ve výzbroji řada zemí v Evropě a Perském zálivu. V roce 2003 jej Británie použila v Iráku a v roce 2011 v Libyi a byl upraven tak, aby jej bylo možné namontovat na řadu různých letadel, konstatoval The Washington Post.

(cik)