AKTUALIZUJEME
Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, který byl meziročně o 32 mld. Kč vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 mld. Kč. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy na 59,3 mld. Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. Skupina ČEZ o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 % akcií.
Růst čistého zisku byl podle firmy kromě provozních vlivů způsoben také loňskou ztrátou ve výši 11,6 mld. Kč související s opravnými položkami k majetku. ČEZ nyní očekává celoroční čistý zisk pro letošní rok mezi 60 a 65 mld. Kč. Odhad je ale vystaven riziku vývoje cen komodit, disponibility výrobních zdrojů a riziku potenciálního zavedení sektorové či jiné daně v ČR.
»Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky, by mezi akcionáře bylo rozděleno 48 až 52 mld. Kč. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 34 až 36 mld. Kč,« uvedl předseda představenstva a ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka se na výsledcích za pololetí i na odhadech na celý rok promítají vysoké ceny energií, ale i o tři procenta vyšší výroba jaderných zdrojů. »Tři procenta se tolik nezdá, ale na jaderné elektrárně je to hodně,« řekl Novák.
Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů v 1. pololetí stoupla meziročně o jedno procento na 16,8 TWh. Naopak výroba z uhelných a paroplynových zdrojů klesla o šest procent na deset TWh kvůli nižší výrobě v elektrárně Počerady.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce klesla meziročně o čtyři procenta; pokud se klimaticky a kalendářně přepočte, pak o dvě procenta. Velké podniky spotřebovaly o dvě procenta elektřiny méně, domácnosti pak o 11 % méně. Vliv na to měly především nadprůměrné teploty v letošním 1. pololetí. Loni v 1. pololetí také lidé kvůli koronavirové epidemii častěji pracovali z domova.
Efekt neprodané elektřiny
Společnost ČEZ letos zatím podle Nováka neprodala pět procent své roční produkce elektřiny. Těchto pět procent bude ale díky současným vysokým cenám tvořit zhruba 20 % celkového ročního obratu firmy.
Neprodaná elektřina se využívá na takzvané denní spotové prodeje. Spotové transakce jsou takové, které jsou obchodovány ihned, nikoliv na určitý termín dopředu. »Efekt té neprodané elektřiny je prostě veliký, jelikož ty ceny jsou opravdu vysoké. Když se podíváte na ty spotové ceny, tak jsou někde kolem 500 euro (asi 12 250 Kč za MWh),« uvedl Novák.
ČEZ prodává většinu své produkce dopředu. Například na příští rok už ČEZ prodal 70 % dodávek elektřiny, na rok 2024 má prodaných 36 % a na rok 2025 je prodáno 13 % produkce elektřiny. Průměrná prodejní cena elektřiny u ČEZ činí na příští rok 90,50 eura (asi 2200 Kč) za MWh a na rok 2024 to je 88,70 eura (přibližně 2170 Kč) za jednu megawatthodinu.
Problémem vysoké zálohy na burzách
Likviditu společnosti ČEZ nyní podle Nováka výrazně zatěžují požadavky na jištění na energetické burze. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou. ČEZ má nyní na zálohy na burzách k dispozici 136 mld. Kč, zálohy k 2. srpnu činily téměř 90 mld. Kč. Zvýšit likviditu se ČEZ podařilo díky půjčce od státu, který firmě poskytl až tři miliardy eur (přes 70 mld. Kč) právě na placení záloh na burze. ČEZ vyčerpal zatím dvě miliardy, třetí miliardu může získat v případě potřeby do pěti dní.
Podle Nováka jsou vysoké záloh na burzách problémem letošního roku. Elektřina na příští rok se prodává už za výrazně vyšší ceny než ta letošní, pokud nenastane další extrémní zdražování energií, nároky na zálohy by měly klesnout.
Elektřina se na burze obchoduje na různá období dopředu. Například ČEZ prodává elektřinu na tři roky dopředu, tedy většina elektřiny na letošní rok je prodaná za výrazně nižší ceny, než jaké jsou aktuální. Rozdíl v tehdejší prodejní a současné ceně na burze musí ČEZ denně vyrovnávat pro případ, že by nebyl schopen před lety prodanou elektřinu dodat.
Obchodník, který od ČEZ elektřinu koupil, by poté od burzy získal zpět peníze, za které elektřinu pořídil. Navíc by obdržel složenou zálohu, která mu vyrovná rozdíl mezi tehdejší a současnou cenou, za kterou by musel elektřinu nakonec nakoupit, pokud by ČEZ nedodržel svůj závazek. Jde tak o jištění obchodníka, aby se kvůli nedodržení závazků prodávajícího nedostal do ztráty.
Systém záloh je rozdělený na dvě části, jedna část vyrovnává denní výkyvy cen, druhá jistí maximální možný očekávaný výkyv ceny. Druhá část záloh je složená v depozitu a mění se podle volatility trhu.
(ici, čtk)