Desetkrát o potratu

Potratová politika v mnoha státech, přesněji snaha omezit jejich četnost a zasahovat tak zákony ženám »do práva na rozhodování o jejich těle« , je v současné době velké téma. Své si k tomu řekla i v následujícím desateru odbornice na danou problematiku Caitlin Johnstoneová.

Za prvé

Je jistě velmi příhodné načasování, aby se veškerá politická a volební energie ve Spojených státech najednou nechala vtáhnout do jediného tématu, které se nijak, tvarem ani formou, nedotýká mocných. Nenapadlo by mě, že bude možné, aby se pozornost všech odklonila od inflace a rýsující se pravděpodobnosti snižování mezd a prudce rostoucí nezaměstnanosti nebo ekonomické války s Ruskem, která všem všechno zhoršuje a zároveň nalévá obrovské jmění do zástupné války na Ukrajině, ale panečku, impérium si způsob našlo.

Za druhé

Snadný přístup k potratu ženám pomáhá, aby nespadly do pasti hrubého vztahu, protože porod je skvělý způsob, jak si udržet ženu připoutanou a podřízenou vůči sobě. Finanční zneužívání hraje roli prakticky ve všech zneužívajících vztazích, a pokud se žena stala závislou na zneužívajícím partnerovi, aby nakrmila své děti, je mnohem pravděpodobnější, že se podřídí jeho požadavkům, a mnohem méně pravděpodobné, že se pokusí odejít, ze strachu, že nebude schopna se o ně postarat.

Většina žen, které utekly z dlouhodobého násilnického vztahu s mužem, vám může vyprávět o hrůze vynechané menstruace a o kolik děsivější by tato zkušenost byla, kdyby nevěděly, že potrat je jednou z možností. Být nucen porodit dítě násilníka často znamená být nucen k zotročení.

Způsob, jak tomu zabránit, je zajistit ženám snadný přístup k bezpečným potratům, pokud je chtějí, a v ideálním případě zaručit matkám finanční podporu, aby nebyly závislé na charitativních sklonech nějakého muže, který může, ale nemusí být dobrým člověkem.

Za třetí

Problematika potratů se podle mě omezuje na tělesnou svrchovanost, a to nejen v tom, že stát nemá právo vnucovat lidem do reprodukčních systémů nevyvratitelnou víru v metafyzickou osobnost, ale také v tom, že je nemorální nutit kohokoli, aby nechal své tělo využívat někým jiným.

Ponecháme-li stranou filozofické debaty o tom, zda je plod člověk, a všechny duševní křivky založené na víře, které musíte vytáhnout, aby malý shluk buněk vypadal stejně jako vy nebo já, tělesná svrchovanost znamená, že potrat by měl být právem, i když připustíme, že plod je člověk. Žádná osoba jakéhokoli věku, ať už šest týdnů v děloze nebo šedesát let mimo dělohu, nemá právo používat mé tělo bez mého svolení.

Pokud bych potřebovala být připojena k vašim ledvinám, abych přežila, skutečnost, že bych zemřela bez použití vašich ledvin, by nelegitimizovala stát, aby vás nutil k tomu, abyste mi dovolila je používat proti vaší vůli. Stejně tak je nelegitimní, aby stát nutil ženu, aby nechala plod používat své tělo k těhotenství jen proto, že nemůže žít mimo ni. I když ženě i plodu poskytneme plnou tělesnou autonomii, žena, která odmítne nechat plod používat své tělo, neporušuje tělesnou autonomii plodu, protože žena nemůže za neschopnost plodu přežít mimo dělohu o nic víc, než byste mohla vy za mou neschopnost přežít bez použití vašich ledvin.

Někdo může namítnout: »No, ta žena měla sex! Proto je její morální povinností dotáhnout život do konce.« To je špatně a vypovídá to hodně o tom, jak se lidé cítí oprávněni používat ženská těla. Žena může mít sex, s kým chce, kdy chce, jak chce. Tak funguje tělesná samostatnost. Pokud otěhotní a plod se v důsledku toho dožije deseti týdnů, než ho vystěhuje ze své osoby, pak je to o deset týdnů života víc, než by jinak dostal. Nemáš zač, plode. Čas vypršel, můžeš jít.

Za čtvrté

Když už jsme u tématu tělesné svrchovanosti, viděla jsem spoustu lidí, kteří tvrdili, že celé stanovisko »Mé tělo, má volba« bylo znehodnoceno tím, jak byli lidé nuceni brát vakcíny COVID, aby se zapojili do společnosti.

To je podle mého názoru zcela logický argument. Není logicky konzistentní tvrdit, že tělesná autonomie potřebuje v jedné oblasti ustoupit do pozadí a pak tvrdit, že v jiné oblasti je nanejvýš důležitá. Za to, že (nebo zda) je tento argument používán a že je používán efektivně, mohou zastánci nařízených vakcín.

Je velmi zneklidňující, že se zákon v poslední době přiklonil na stranu rozvracení tělesné autonomie v obou těchto velkých debatách. Jak se lidstvo stále více komplikuje, můžeme vidět, jak převažuje představa, že naše těla nejsou naše vlastní, a přináší větší a větší důsledky do budoucna.

Za páté

Včera jsem na Twitteru mluvila o tom, že bych se musela vzdát kariéry, kdybych otěhotněla a nemohla jít na potrat, a nějaký chlap mi řekl něco jako »Ano, ale vychovávat dítě je mnohem ušlechtilejší a trvalejší než to, co děláte tady!«

Je pravda, že mateřství je jistě ušlechtilé, a já sama jsem mnohem více ohromena svými úspěchy v onom oboru než v tomto. Ale už jste někdy slyšeli někoho říci něco takového muži? Už jste někdy slyšeli někoho říci muži, že se bude muset vzdát své úspěšné spisovatelské kariéry nebo jakékoli jiné úspěšné tvůrčí kariéry, pokud se stane otcem, protože otcovství je tak náročná a intenzivní práce, že bude vyžadovat, aby na ni zaměřil vše?

Samozřejmě, že ne, protože břemeno rodičovství v drtivé většině padá na matku. Je téměř nemožné odvést dobrou práci při výchově dítěte při zachování stálého a vysoce kvalitního tvůrčího výkonu, a ti, kteří to udělají, často skončí jako Sylvia Plathová (americká spisovatelka [1932-1963], která spáchala sebevraždu v důsledku depresí; pozn. překl.).

Muži nikdy nejsou nuceni obětovat úspěšnou kariéru pro výchovu dětí. Ženy by také neměly. Tiché přebírání uvolnění společnosti, jež očekává, že lidé budou pracovat neplaceni a dělat tu nejdůležitější práci na světě, což je to, co ženy vždy dělaly, a je to nespravedlivé. Naše společnost byla budována po tisíce let, během nichž byli muži i ženy školeni, aby věřili, že životy žen ženám nepatří. Tato indoktrinace se v naší společnosti odráží dodnes.

Za šesté

Právo na potrat se netýká jen matek, ale i babiček. Pokud jsou ženy nuceny rodit v mládí a nejsou připraveny být matkami, na koho myslíte, že odpovědnost připadne většinou? Nucený porod není jen vnucením těhotným ženám, je vnucením babičkám, které se zaseknou při výchově nechtěného dítěte, pravděpodobně právě ve chvíli, kdy se nadchly pro začátek fáze prázdného hnízda svého života.

Pokud by moje dcera byla nucena mít dítě právě teď, připadlo by tolik práce na mě, že bych musela svou kariéru zase odložit. Mou prioritou by byla podpora jejího vzdělání. Bylo by to obtěžující a nemorální vnucení nám oběma.

Za sedmé

Kdykoliv mluvím o potratech, vždycky se mi v komentářích objeví banda kluků, kteří mě označují za tlustou a říkají, že mě nikdo nechce ošukat, což je vždycky zábavné, protože s naprostou jistotou vím, že mám mnohem víc sexu než kdokoliv z nich.

Za osmé

Existuje velmi pádný argument, že za všechna nechtěná těhotenství, a tedy i za všechny potraty, mohou muži. Muž, který se rozhodne ejakulovat své reprodukční tekutiny do ženského reprodukčního systému bez jejího výslovného slovního vyzvání, aby udělal přesně to, je na vině, pokud ona otěhotní, protože souhlas se sexem není souhlas s tím, aby někdo ejakuloval uvnitř vaší vagíny.

Každý je zodpovědný za to, co dělá s vlastními tělními tekutinami. Máme se to naučit jako malé děti. Ale pokud naznačíte, že muži jsou na vině, pokud se rozhodnou ejakulovat do ženské vagíny místo doslova kamkoliv jinam, dostane to pobouřenou odpověď od určitého typu mužů. Je prostě bráno jako dané, že žena, která souhlasí s vaginálním průnikem, souhlasila s vaginálním oplodněním, a proto jsou obě strany stejně zodpovědné za každé následné těhotenství. To je špatné a hloupé.

Ženy z vás nic nedostanou, když se do ní uděláte, chlapi. Vystavujete ji obrovskému riziku jen proto, abyste mohli dostat trochu víc potěšení, než byste měli vytažením a/nebo nošením kondomu. Je to něco, co děláte pro sebe, ne pro ni. Pokud je to pro vás novinka, prosím zrevidujte své chápání toho, co je sex, a začněte dávat mnohem větší pozor na klitoris.

Za deváté

Drtivá většina idiotské jízlivosti, kterou dostávám pokaždé, když mluvím o potratech, pochází vždy od mužů. Ti, s nimiž jsem se setkala, jsou poháněni jakousi nepřemožitelnou nevědomostí, kdy prostě mluví k ženám o tom, jaké je těhotenství a mateřství, s tímto všeználkovským postojem, který odmítá byť jen uvažovat o možnosti, že mohou existovat některé aspekty těchto zkušeností, kterým plně nerozumějí. Muži se se mnou nejen hádají o mé vlastní zkušenosti s vlastním tělem, ale dokonce mě i poučují.

A je zřejmé, že jejich nevědomost zůstává nepřemožitelná po celou dobu, protože někdo s takovou jistotou a tak malou zvědavostí, jaké to je být ženou a matkou, není ten typ muže, kterému ženy ve svém životě budou říkat různé věci. Zůstanou ve svých neproniknutelných všeználkových bublinách po celý zbytek života, částečně proto, že k sobě nepustí žádné nové informace, a částečně proto, že odpuzují kohokoli, kdo by se jim snažil nějaké poskytnout. Ujistěte se, že vy to nejste.

Za desáté

V trumpovských kruzích existuje taková mlhavá představa, že zaujímání předpotopních postojů k otázkám sociální spravedlnosti, jako jsou potraty, je nějakým způsobem bojem proti zavedeným mocenským strukturám, protože politici a média mají tendenci těmto příčinám naoko sloužit. To je založeno na hloupě sentimentálním myšlení.

Jak se lidstvo stává uvědomělejším, lidé si stále více cení rovnostářství a osobní suverenity. Mocní mluvčí politiků prostě chápou, že je třeba být v souladu s kolektivním konsensem a ideálně i trochu napřed, pokud chcete manipulovat všemi.

Manipulace závisí na sympatiích. Propaganda a reklama nefungují, pokud nemáte sympatie svého publika. Pokud říkáte něco, co dělá lidi nesympatizujícími, jednoduše odmítnou cokoliv, co říkáte. Takže manipulátoři říkají cokoliv, co potřebují říct, aby získali co nejvíce sympatií veřejnosti. Pokud se veřejnost probouzí k potřebě společenské spravedlnosti, pak, abyste mohli pokračovat v manipulaci, nechcete vypadat jen jako obhájce společenské spravedlnosti, ale jako nejlepší obhájce v místnosti. Tak můžete směřovat tam, kam směřuje veřejná energie a pozornost.

A to je přesně to, co dělají. Neříkají »Ano, tudy k satanismu!« jak tvrdí pravičáci, říkají »Tudy k pokračující podpoře statu quo! Naše podpora společenské spravedlnosti znamená pokračovat v hlasování pro politiku statu quo, konzumovat zprávy o statu quo a nakupovat v Amazonu!«

Aktivismus podporující právo volby v Americe se stoprocentní jistotou uvidí svou energii naháněnou směrem k podpoře politiky statu quo Demokratické strany. To neznamená, že potraty jsou špatné nebo že mocenské instituce milují potraty, znamená to, že manipulátoři stávajících mocenských institucí budou pracovat na tom, aby odklonili jakékoliv hnutí na podporu statu quo, aby jej mohli kontrolovat.

Caitlin Johnstoneová je novinářka, žijící v Melbourne. Je autorkou knihy Woke: A Field Guide For Utopia Preppers (Probuzení: Polní průvodce pro ty, kteří se připravují na Utopii), ilustrovaného poetického průvodce, jak získat zpět Zemi od sil smrti a zmaru.

Ze serveru www.intrepidreport.com přeložil Vladimír Sedláček

Související články

1 KOMENTÁŘ

  1. Docela drsný článek. Hlavně to s tou ejskulaci, osukanim, klitorisem atd. Znám ženy, co je laskani klitorisu nezajímá, a naopak se udělají, když se do nich ejakuluje. Ale jasne, je to zástupkyně problém. Zasada je, že ženy by měly mít právo rozhodovat o svém těle. Zbytek už je trochu navíc.

Napsat komentář: Denis Cancel reply

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy