Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním druhém čtvrtletí vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu proti stejnému období před rokem o 6,5 procenta na 45 854 korun a po zohlednění inflace (statistici uvádějí meziroční růst spotřebitelských cen v uvedeném období o 2,5 %) se reálně zvýšila o 3,9 %. Loni se ovšem snížila o 2,9 % a předloni se propadla o 7,5 %.
Navíc na průměrnou mzdu, k níž se vyčíslená reálná hodnota váže, u nás stále nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců. Jejich životní úroveň tak šla v posledních letech velmi prudce dolů.
Desetina zaměstnanců nebere ani 20 672 Kč hrubého měsíčně
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 2. kvartálu letošního roku 38 529 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,8 %. »Mzdová distribuce se v meziročním srovnání rozšířila, desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 20 672 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 6,2 %), naopak desetina s nejvyššími mzdami měla mzdy nad hranicí 75 570 Kč (horní decil se zvýšil o 8,9 %),« uvádí ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Vzdělávání se růstu reálné mzdy jako jediné nedočkalo
Mzdová dynamika byla podle Holého ve 2. čtvrtletí opět velmi různorodá. Ve všech sekcích byl sice nominálně kladný meziroční nárůst, avšak u jedné z nich šlo o hodnotu nepřesahující nárůst spotřebitelských cen, takže v reálném vyjádření zde mzdy nevzrostly. Týká se to vzdělávání, které jako jediné odvětví nadále setrvává v nepřetržitém propadu reálných mezd, a to již třetí rok.
Nejvyšší výdělky tradičně v ICT a peněžnictví
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme i ve 2. čtvrtletí letošního roku v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 81 343 Kč, uvádí dále Holý. Na druhém místě bylo peněžnictví a pojišťovnictví (80 318 Kč) a třetí s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (65 725 Kč). »Tato trojice vede dlouhodobě,« připomíná statistik.
Tradiční podle něj bylo pořadí i z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství činila průměrná mzda 27 007 Kč, v administrativních a podpůrných činnostech 31 984 Kč a v zemědělství, lesnictví a rybářství 34 736 Kč.
Nejvíc berou Pražáci, nejméně v Karlovarském kraji
Podle absolutní úrovně výdělků zůstává nejbohatším regionem Praha, průměrná mzda tu ve 2. čtvrtletí byla 56 144 Kč. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s 48 945 Kč, na třetím je tradičně Jihomoravský (44 534 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (39 031 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda hodnoty 41 102 Kč.
Smutné srovnání s výsledky 1. pololetí 2019
Holý také srovnává letošní vývoj s výsledky 1. pololetí roku 2019. Upozorňuje ale, že ty letošní jsou předběžné. »Celkově se mzdová úroveň zvýšila za sledované pětiletí období nominálně o třetinu (33 %). Reálně se však snížila o pět procent, neboť ceny v tomto období vzrostly o 40 %,« konstatuje statistik a upřesňuje podle jednotlivých odvětví: Třebaže všechna odvětví prošla v uplynulých letech obdobím poklesu reálných mezd, ve třech sekcích byly již letošní pololetní úrovně nad čtyřicetiprocentní hranicí nárůstu inflace. V první řadě jde o energetiku, kde se za sledované období reálná mzda zvýšila o 6,8 %. Na druhém místě jsou administrativní a podpůrné činnosti s nárůstem o 1,3 % a na třetím informační a komunikační činnosti (+0,4 %). Ve všech ostatních odvětvích ale byla v letošním 1. pololetí reálná kupní síla zaměstnanců nižší než v 1. pololetí 2019. Nejhůře jsou na tom ti, kteří pracují ve třech odvětvích s dominancí státu, kde se mzdy reálně propadly o více než deset procent. Jde o vzdělávání (-10,7 %), kulturní, zábavní a rekreační činnosti (-11,9 %) a veřejnou správu a obranu (-12,5 %).
Ivan Cinka