Ekonomika podle statistiků roste, jásot nad jejím vývojem by byl ale předčasný

Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním letošním čtvrtletí podle dnes zveřejněného zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl meziročně o 2,2 procenta a proti předchozímu kvartálu se zvýšil o 0,8 %. Meziroční růst HDP byl podle statistiků podpořen vyššími výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob. Negativní vliv mělo zejména saldo zahraničního obchodu.

Jásot nad výsledky ekonomiky by byl ale předčasný, protože srovnávací základna se nacházela hodně nízko. Před rokem v 1. čtvrtletí ekonomika meziročně stoupla jen o 0,3 % a přes její celoroční jednoprocentní růst se loni snížil hrubý národní důchod. Přitom již předloni HDP klesl o 0,4 % a navíc šel dolů i v roce 2022, kdy se ekonomika v druhém pololetí ocitla v recesi.

HPH zvedal už i průmysl, těžil ovšem z nízké srovnávací základny

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 1,3 % a meziročně o 2,5 %. K mezičtvrtletnímu růstu přispěl hlavně průmysl, dařilo se také stavebnictví, informačním a komunikačním činnostem, peněžnictví a pojišťovnictví i ostatním službám. Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, uvedl ČSÚ.

Meziroční vývoj HPH pozitivně ovlivnil zejména průmysl (růst především díky nízké srovnávací základně) a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

Růst HDP díky spotřebě domácností a zásobám, brzdil zahraniční obchod

»Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. Vliv salda zahraničního obchodu byl neutrální,« informoval Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Meziroční růst HDP podle statistiků pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností, výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a saldo zahraničního obchodu.

Výdaje na konečnou spotřebu klesly podle statistiků mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně vzrostly o 2,3 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily mezičtvrtletně o 0,1 % a meziročně o 2,5 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně snížily o 1,5 % a meziročně stouply o 1,9 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,1 %, meziročně se však snížila o 0,6 %, přičemž klesly především investice do ostatních strojů a zařízení a dopravních prostředků. Vzrostly pouze investice do ostatních budov a staveb. Změna stavu zásob činila -4,6 miliardy korun, což bylo o 13,6 mld. Kč více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 140,8 mld. Kč a bylo tak o 3,3 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 2,8 % a meziročně o 3,6 %, vývoj přitom nejvíce ovlivnil růst exportu elektrických zařízení a strojů. Dovoz se zvýšil mezičtvrtletně o 2,1 % a meziročně o 4,6 %.

Celková zaměstnanost v porovnání s předchozím čtvrtletím podle ČSÚ vzrostla o 0,7 % a meziročně se zvýšila o 1,1 %.

Ivan Cinka