Nesystémová, pomalá, nedostatečná pomoc. Tak komentovali zástupci opozice energetický balíček, který zavádí úsporný tarif u energií pro domácnosti, a který ve čtvrtek ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Navzdory kritice předlohu podpořili i poslanci opozičních hnutí ANO a SPD, protože, jak se shodli – je to aspoň něco.
»My dnes neschvalujeme žádnou konkrétní pomoc, jak tvrdí vláda,« řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. »My dnes schvalujeme jen jakýsi předpoklad pomoci,« dodala. Marek Novák (ANO) řekl, že vládní návrh je horkou jehlou sešitý paskvil zalátaný pozměňovacím návrhem. Jan Hrnčíř (SPD) uvedl, že vláda ožebračí občany a pak jim jako kost hodí příspěvek, který podle něj stejně nic nevyřeší.
»Opozice říká, že pomáháme málo. My si myslíme, že pomáháme přiměřeně,« reagoval na opoziční kritiku ministr průmyslu a obchodu ministr Jozef Síkela (za STAN).
Jak si tedy stojí česká vláda v poskytování pomoci svým občanům zasaženým růstem cen v porovnání s vládami dalších zemí? Je její pomoc dostatečná a poskytuje ji včas? Udělat si jasno možná pomůže následující přehled plánů na pomoc domácnostem v některých zemích.
Česká republika – Jak jsme již uvedli, Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila Sněmovna stejně jako v případě tepla na 30 000 korun, zatímco vláda navrhovala původně 20 000 korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun. Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna. Novelu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky.
Zmírnit dopady zdražování na rodiny chce kabinet také jednorázovým příspěvkem 5000 korun na dítě do 18 let věku, který od srpna dostanou rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun hrubého. Nárok na 5000 korun od státu bude mít podle zákona dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v ČR. Rodiče musí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek připadne také cizincům, kteří v ČR dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat jej mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích.
Británie – Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku. Zhruba osm milionů britských domácností s nejnižšími příjmy dostane jednorázový příspěvek 650 liber (18 800 Kč). Domácnosti dosud mohly žádat o půjčku až 200 liber (5800 Kč) na úhradu faktur za energie. Půjčky se rozhodnutím vlády změní na granty, které nebude potřeba splácet. Jejich výše stoupne na 400 liber (11 600 Kč). Na podzim dostane osm milionů domácností seniorů příspěvek 300 liber (8700 Kč) na pohonné hmoty. Lidé s postižením budou inkasovat 150 liber (4300 Kč) jako další příspěvek na bydlení. Na pomoc domácnostem v boji s rostoucími cenami energií letos vláda podle ministra financí vydá celkem 37 miliard liber (1,1 bilionu Kč).
Francie – Zaměstnanci mají dostat nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur (zhruba 14 600 Kč). Více peněz slíbil prezident Emmanuel Macron i samostatně výdělečně činným. Zhruba 20 miliard eur už vláda dala do zastropování cen elektřiny a plynu. Další investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur, zvýšena má být i podpora rodičů samoživitelů.
Chorvatsko – Vláda připravila balík opatření v hodnotě 4,8 miliardy kun (15,5 miliardy Kč), který má kompenzovat negativní dopady rostoucích cen energie na domácnosti i podniky. Vládní opatření zahrnují mimo jiné trvalé snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u plynu a tepelné energie na 13 z 25 procent. U plynu navíc sazba dočasně klesne až na pět procent, a to v období od začátku letošního dubna do konce března příštího roku. Vláda se rozhodla rovněž snížit sazbu DPH u základních potravin, jako jsou čerstvé maso, ryby, vejce, ovoce a zelenina, a to ze 13 na pět procent. U části hygienického zboží pak DPH klesne na 13 z 25 procent.
Maďarsko – Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci minulý měsíc prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin. Cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, je v Maďarsku pevná a stanovená legislativou. Obyvatelé Maďarska jsou tedy ochráněni před růstem cen na trzích. Ve středu Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu.
Německo – Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) schválila pomoc pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící za více než 30 miliard eur (736 miliard Kč). Vláda snížila i cenu měsíčních jízdenek, lidé rovněž dostanou jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7360 Kč), rodiny s dětmi pak jednorázový bonus 100 eur (2470 Kč) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4940 Kč).
Polsko – Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Polsko také snížilo sazbu DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent.
Rakousko – Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur (41,6 miliardy Kč). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 Kč).
Slovensko – Slovenská vláda nejprve schválila první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur (548 milionů Kč) pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace. V květnu slovenský parlament schválil zvýšení přídavků na děti i odpočitatelné položky z daní pro rodiče a nový příspěvek na kroužky dětí. Opatření přijdou na více než miliardu eur (24,6 miliardy Kč) ročně.
(jad, čtk)