Analýza: Jak se Jorge Mario Bergoglio stal římsko-katolickým papežem Františkem a proč je jeho pontifikát ceněn a připomínán na celém světě

Papež František: »Nespravedlivé rozdělování hmotných statků pokračuje a vytváří situaci společenského hříchu, který volá do nebe a omezuje možnosti plnohodnotnějšího života pro tolik našich bratrů.«

21. dubna zemřel 266. papež František ve věku 89 let. Stal se prvním pontifikem z Nového světa, tj. z Latinské Ameriky, a také prvním jezuitou, který obsadil Svatý stolec v Římě.

František sehrál významnou roli nejen v římsko-katolické církvi, ale i mimo ni – v mezinárodní politice, a to nejen v katolických zemích. Nebudeme zde přehánět, když řekneme, že to byl moudrý ekumenický křesťanský pastýř. V poslední době byla zvláště patrná jeho účast v mírových diskusích kolem konfliktu na Ukrajině. Jednou z papežových posledních frází bylo »poděkování« Francisu Massimilianu Strapettimu, který papeži poskytoval 24hodinovou péči, uvedla dnes, v úterý, oficiální tisková agentura Vatikánu. Zbytek papežovy poslední neděle proběhla normálně. Měl »klidnou večeři«. První příznaky »náhlé nemoci« se objevily v pondělí v 5:30. »Asi o hodinu později, když dělal gesto na rozloučenou Strapettimu… papež upadl do kómatu. Netrpěl a všechno se odehrálo velmi rychle.«

Významný režisér Martin Scorsese, pravidelný návštěvník Vatikánu, se s papežem Františkem několikrát setkal a vytvořil si se zesnulým papežem vztah založený mimo jiné na jejich vzájemném uznání umění. A Scorseze vypovídá: »Byl to ve všech ohledech mimořádný člověk. Uznával svá selhání. Vyzařovala z něj moudrost. Vyzařovala z něj laskavost. Měl neochvějnou oddanost k dobru. Z hloubi svého srdce věděl, že nevědomost je strašná rána na lidstvo. Takže se nikdy nepřestal učit. A nikdy nepřestal osvětlovat (svět). Přijímal a kázal všem odpuštění a odpuštění.«

Herec Leonardo Di Caprio sdílel na Instagramu dlouhý příspěvek o papeži Františkovi spolu se dvěma jejich společnými fotkami. »Byl to transformativní vůdce – nejen pro katolickou církev – ale také pro environmentální reformy a aktivismus,« napsal s odkazem na papežovu encykliku z roku« 2015 Laudato Si‘. »Tento důležitý text posloužil jako jasná výzva k zásadní změně ve způsobu, jakým se spojujeme s planetou,« pokračoval slavný herec … »Papež František zdůraznil propojenost veškerého života a vyzval jednotlivce, komunity, instituce a světové vůdce, aby se sjednotili v péči o náš společný domov.«

Źivotní pouť

Jorge Mario Bergoglio, se narodil v Buenos Aires 17. prosince 1936 a pocházel z rodiny italských přistěhovalců, stejně jako mnoho Argentinců. Bergoglio vyrostl ve velké rodině železničáře a byl nejstarším z pěti dětí. Podle jeho otce jako dítě snil o tom, že se stane řezníkem, protože věřil, že to bude nejlepší způsob, jak zajistit rodinu.

Papež František: »Když se mě zeptali proč, odpověděl jsem: ‚Podívejte se, kolik má peněz‘.«

Studia

Jorge Mario byl výborným studentem a zvláště ho přitahovaly přírodní vědy. Výsledkem bylo, že syn italských emigrantů získal diplom chemického inženýrství. Mladý chemik se však brzy vydal na jinou dráhu a to duchovní služby. Podle jeho vzpomínek přišel jednoho jarního dne na kázání v katolickém kostele a byl velmi inspirován proslovem kněze. Od toho dne začal Jorge Mario uvažovat o vstupu do semináře.

Papež František: »V 19 letech jsem plánoval jít na lékařskou fakultu. Ale zavolání přišlo a já jsem vstoupil do semináře.«

Před seminářem měl však Jorge Mario Bergoglio několik zaměstnání… A dalo by se říci, že viděl různé aspekty života prostých lidí. Pracoval nejen ve své specializaci – v chemické laboratoři, ale také jako uklízeč a nějakou dobu byl dokonce vyhazovačem v nočním klubu. To se mu často připomínalo, zvláště tehdy, když jeho protivníci, nebo pochybovači ho neměli čím napadnout.

Bergoglio studoval tři roky v několika argentinských seminářích. Poté studoval humanitní vědy v Chile, což mu umožnilo vyučovat literaturu, filozofii a teologii na argentinských katolických kolejích.

Jezuita…

V roce 1958 vstoupil Jorge Mario Bergoglio do jezuitského řádu a složil věčné sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Vurčitém okamžiku však začal mladý seminarista pochybovat o své volbě cesty, v době, kdy se zamiloval. Ale nakonec zůstal věrný katolicismu a 13. prosince 1969 byl vysvěcen na kněze.

V 70. a 80. letech zastával Jorge Mario Bergoglio různé funkce v jezuitském mnišském řádu Argentiny. Zároveň stihl cestovat, žil ve Španělsku, Velké Británii a Německu.

Papež František: »Na jezuitech mě zaujaly tři věci: misionářský duch, vzájemná podpora a disciplína.«

Postupem času získával budoucí pontifik stále významnější funkce v arcidiecézi Buenos Aires a v roce 1998 se stal jejím vedoucím. A již na počátku 21. století přitáhl argentinský arcibiskup pozornost Vatikánu.

Cesta do výšin římsko-katolické církve

V roce 2001 papež Jan Pavel II. povýšil Bergoglia do hodnosti kardinála a poté ho jmenoval do několika administrativních funkcí v římské kurii.

Po smrti Jana Pavla II. v roce 2005 byl Jorge Mario Bergoglio považován za jednoho z pravděpodobných kandidátů na Svatý stolec. Nebyl to však on, kdo byl zvolen, ale německý kardinál Joseph Alois Ratzinger, který se následně stal papežem Benediktem XVI. Přitom již v těchto letech se kardinál Bergoglio etabloval jako příkladný katolík, což mu pomohlo zvýšit podporu farníků. Byl známý především svou osobní skromností: vedl jednoduchý život, žil v malém bytě, jezdil hromadnou dopravou a vařil si sám.

Papež František: »Nespravedlivé rozdělování hmotných statků pokračuje a vytváří situaci společenského hříchu, který volá do nebe a omezuje možnosti plnohodnotnějšího života pro tolik našich bratrů.«

První papež – Jezuita

Zajímavostí je, že Argentinec Jorge Mario Bergoglio se stal nejen prvním pontifikem z této jihoamerické země, ale také prvním papežem narozeným v Novém světě.

Neméně kuriózní je, že před tím nebyli členové jezuitského řádu nikdy zvoleni do Svatého stolce, a to ani v dobách jeho největší slávy.

Po nástupu na Svatý stolec začal nový papež František provádět důležité reformy, které se týkaly především struktury městského státu. František schválil novely trestního řádu a obecných norem správního práva vatikánského státu, které radikálně změnily vatikánskou legislativu.

Papež se snažil dosáhnout maximální transparentnosti ve vatikánských odděleních, prováděl různé audity, mimo jiné za účasti mezinárodních auditorských společností.

V důsledku Františkovy aktivní činnosti se skutečně zjednodušila struktura římské kurie a zredukoval se vatikánský byrokratický aparát.

Ve Vatikánu František nadále vedl asketický životní styl, což ospravedlňovalo zvolené jméno svatého Františka. Vzdal se prostorných apartmánů v Apoštolském paláci a usadil se v třípokojovém apartmá v penzionu Santa Marta.

Papež nepoužil luxusní předměty, které mu oficiálně patřily: místo kříže a papežského prstenu ze zlata si ponechal svůj starý mnišský kříž a objednal si prsten ze stříbra.

Od počátku svého pontifikátu byl František znám jako velmi liberální osobnost. To se týkalo především jeho politiky vůči ženám v katolické církvi.

Od nového papeže se dokonce očekávalo, že ženám udělí právo konat bohoslužby a kněžím se vzdát celibátu.

A František skutečně podnikl kroky tímto směrem. Do nejvyšších funkcí v církvi jmenoval několik žen. Další reformou bylo oficiální povolení pro ženy z řad laických farníků vykonávat funkce čtenářek a obsluhovatelů při katolických bohoslužbách.

Papež František: »Modlíme se, aby důstojnost žen byla uznána v každé kultuře a aby přestala diskriminace, kterou trpí v různých částech světa.«

Konečně v roce 2023 dostaly ženy právo volit na biskupském shromáždění, což uvítalo i katolické ženské hnutí.

Františkův liberální postoj k LGBT hnutí přitáhl ještě větší pozornost, a proto byl papež otevřeně kritizován představiteli konzervativců v církvi.

Zajímavé je, že dříve v Argentině, kde na začátku 21. století vládli středoleví prezidenti Nestor a Cristina Kirchnerovi, se budoucí pontifik prosadil jako konzervativec.

V mnoha dalších otázkách však papež František zůstal obráncem tradičních hodnot.

V roce 2021 se důrazně vyslovil proti inkluzivním podmínkám navrženým Evropskou komisí. Kromě vyhýbání se používání slov »křesťanský« a »vánoční« mezi ně patřilo mimo jiné šíření genderově neutrálních formulací.

Sociální činnost církve

Pro papeže bylo důležité i řešení sociálních problémů. František hlásal myšlenku »chudé církve pro chudé lidi«, se věnoval kázání znevýhodněným, nemocným a trpící. Vyzval boháče, aby přispěli na pomoc chudým, a diskutoval o boji proti sociální nerovnosti se světovými vůdci.

Papež František: »Musíme zbořit zdi, které rozdělují, pokusit se zvýšit prosperitu a rozšířit ji. (…). (Potřebujeme) více práv a více svobod.«

František se také začal zajímat o environmentální výzvy. Věnoval jim jednu ze svých opusů v Encyklice — Laudato Si (Chvála vám) z roku 2015, ve které pojednával o vztahu člověka a přírody.

Papež František: »Jakákoli škoda způsobená životnímu prostředí je škodou způsobenou lidstvu.«

Bratrské vztahy křesťanských církví

Jednou z klíčových událostí papežova pontifikátu je samozřejmě jeho historický rozhovor s patriarchou Moskvy a celé Rusi Kirillem na Kubě v roce 2016. Jednalo se o první setkání nejvyšších hierarchů ruských pravoslavných a katolických církví po téměř tisíci letech od církevního schizmatu v roce 1054, v jehož důsledku bylo přijato společné prohlášení. Nicméně, kontakty mezi pravoslavnou a katolickou církví jsou už dávno realitou, jde o Ekumenický patriarchát v Konstantinopoli a vztahy s dalšími pravoslavnými církvemi. Vztahy Říma s Moskvou si však daly na čas…

Prohlášení papeže Františka a patriarchy Kirilla z Moskvy a celé Rusi: »Truchlíme nad ztrátou jednoty, která je důsledkem lidské slabosti a hříšnosti, k níž došlo v rozporu s velekněžskou modlitbou Krista Spasitele: ‚Aby všichni byli jedno, jako jsi ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli jedno v nás‘.«

František navázal kontakty i s představiteli jiných vyznání. V roce 2021 se poprvé v historii papežství setkal s duchovním vůdcem iráckých šíitů ajatolláhem Alím Sistaním. O pár let dříve, během pouti do Švédska, papež požádal o odpuštění za všechny násilné činy spáchané katolíky během reformace.

Papež František: »Věřím v Boha, ne v katolického Boha, žádný katolický Bůh neexistuje. Existuje pouze Bůh a já věřím v Ježíše Krista, jeho inkarnaci.«

Stejně jako jeho předchůdce Jan Pavel II. se František snažil hrát neméně významnou roli ve světové politice. V posledních letech je připomínán zejména pro svůj postoj k ukrajinskému konfliktu.

Na rozdíl od jiných západních vůdců František od samého začátku bojů uznával negativní roli NATO ve vývoji ukrajinské krize.

Papež František: »Štěkání NATO na ruské dveře pravděpodobně vedlo k reakci Kremlu. Hněv, nevím, jestli byl vyprovokován, ale asi k tomu přispěl.«

Navzdory mnohým tlakům udržoval František kontakty s ruskými úřady. Již v březnu 2022, krátce po zahájení vpádu RF na Ukrajinu, navštívil ruské velvyslanectví u Svatého stolce, což bylo nazýváno »bezprecedentním krokem«. A v létě 2023, na celoruském setkání katolické mládeže promluvil o velkém kulturním odkazu ruského impéria.

Papež František: »Jste dědici velkého Ruska, země svatých, carů, Petra I., Kateřiny II., mocné a osvícené Ruské říše.«

A konečně, papež František opakovaně nabídl své zprostředkovatelské služby Kyjevu a Moskvě a podnikl konkrétní kroky k dosažení míru. V roce 2023 kardinál Zuppi z jeho iniciativy odcestoval do Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a Pekingu. Jejím výsledkem byla dohoda o vytvoření mechanismu pro sloučení ukrajinských dětí s jejich rodiči a opatrovníky.

Papež František: »Nestyďte se vyjednávat, než se situace zhorší.«

Papež František nebyl pouze duchovním vůdcem s hlubokou sociální citlivostí a aktivitami; byl také prvním pontifikem, který přijal věk digitální komunikace s přirozeností a vybudoval si online publikum, které by mu záviděly i ty největší celebrity planety.

Jeho vstup na Instagram v roce 2016 byl tím charakteristický. Nahrál jednoduchou scénu, na níž klečí v modlitbě, s popiskem »Modli se za mě« v devíti jazycích. Během pouhých 12 hodin dosáhl 1 milionu sledujících, čímž překonal rekord, který dříve držel David Beckham.

Do konce svého života nashromáždil 88letý papež na svém papežském instagramovém účtu přes 10 milionů sledujících, zatímco jeho účty na X (dříve Twitter) v devíti jazycích – včetně latiny – čítaly přes 50 milionů věrných sledujících.

Mluvil jazykem současníka

František využil sílu obrazu nejen k tomu, aby předal poselství katolické církve mladým lidem, ale také aby mluvil se svou dobou.

I když podporoval používání sociálních médií, varoval před jejich riziky – zejména dezinformacemi a povrchním myšlením. »Když se média a digitální svět stanou všudypřítomnými, jejich vliv může lidem bránit v tom, aby se naučili žít moudře, hluboce myslet a velkoryse milovat,« napsal v roce 2017.

V roce 2023 se celosvětově rozšířil falešný obrázek vytvořený umělou inteligencí, který ho ukazuje v bílé bundě. Tento obrázek byl příležitostí pro jeho historický zásah do debaty o umělé inteligenci: Papež František tehdy vyzval k vytvoření globálního etického rámce, který by řídil vývoj a používání těchto nových technologií. František nebyl jednoduchý uživatel technologie; byl papežem své doby, mluvil ke generaci, která vyrostla s obrazovkami – a přiměl je poslouchat poselství lásky jednoduchými slovy a obrazy, které zůstaly. Mluvil o sociální spravedlnosti, o ekologii, o světě bez válek, o míru. A nejen to, bojoval v popředí, jako církevní otec za spravedlnost, pravdu a mír. A tím přešel navždy do světových dějin.

Ze zahraničních zdrojů připravil Ioannis Sideropulos

Související články

6 KOMENTÁŘŮ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy