Student pobodal pedagoga. Žák napadl učitele baseballovou pálkou. Sedmák napadl učitele matematiky. Žák čtvrté třídy fyzicky napadl učitelku. Student napadl učitele mačetou. Jen malý výčet případů, kdy se učitelé museli bránit útoku svých žáků. Někteří z nich nepřežili. Hnutí ANO chce tuto situaci řešit novelou trestního zákoníku, jež by pedagogy zařadila mezi takzvané chráněné oběti.
»Pedagogičtí pracovníci v současnosti čelí stále častějším útokům na svou fyzickou integritu, především ze strany svých žáků… Přesto jim současná právní úprava nepřiznává žádnou zvláštní ochranu pro případy páchání násilí na nich, ať už jde o násilí fyzické nebo násilí proti jejich vůli,« stojí v důvodové zprávě k návrhu, pod nímž je podepsána více než polovina členů poslaneckého klubu ANO.
Mezi tzv. chráněné oběti nyní patří těhotné ženy, děti a úředníci a zdravotníci v případě činů, které souvisejí s jejich zaměstnáním.
Pachatelům některých trestných činů spáchaných na učitelích v souvislosti s jejich prací by mohl podle novely hrozit přísnější než obvyklý trest. Přísnější trest by hrozil za vraždu pedagoga, za ublížení na zdraví a za nebezpečné vyhrožování.
Navrhovaná změna trestního zákoníku má podle autorů působit především preventivně. »Nicméně jejím cílem je i vyslat pedagogickým pracovníkům jasný signál, že si jich stát váží a jejich práci oceňuje, obdobně jako je tomu v případě zdravotnického personálu,« stojí ve zdůvodnění.
Ze žáků se ve školách stávají nedotknutelní jedinci
Jen změna zákona však podle odborníků k ochraně učitelů před agresivitou žáků nepovede.
»To, že učitelé budou tímto způsobem postaveni do nějaké lepší pozice, je z mého pohledu hezké, ale kladu si otázku, do jaké míry si tohle uvědomí žáci a změní to jejich chování, jinými slovy, to, aby učitelé měli větší autoritu, primárně neudělá změna zákona, myslím si, že ta podpora by měla být někde jinde,« řekl pro iportaL24.cz prezident Asociace bezpečná škola Libor Sladký. Zároveň přiznává že »ve chvíli, kdy se ve společnosti rozpadla morálka, kdy se autorita učitele vytratila a práva dětí jsou povýšena nad celou řadu logických jiných věcí, tak se s tou problematikou poměrně těžce pracuje«. Odborníci se podle něj shodují na tom, že práva dětí jsou dneska povýšená ad absurdum do situací, kdy se z nich v podstatě stávají i ve školách nedotknutelní jedinci. »V tuhle chvíli si myslím, že jenom legislativní úprava postavení učitele ke zlepšení situace nepovede, je to o celkovém nastavení společnosti a nějakých reálných procesů ve škole,« míní Sladký.
Učitelé většinou ponížení od žáků nepřiznají
Návrh sám o sobě problém nevyřeší ani podle vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM Marty Semelové. »Je to však signál, že člověk mající na zodpovědnost vzdělávání a výchovu budoucí generace, si zaslouží pozornost a ochranu ze strany společnosti. Ten, kdo se uchýlí k jeho napadení, pak musí počítat s přísnějším trestem,« uvedla pro iportaL24.cz. Komunisté podle ní statut učitele jako chráněné osoby vždy prosazovali.
Právě agresivita a šikana je podle Semelové problém, který, mimo jiné, odrazuje absolventy pedagogických fakult od nástupu do školství. Učitelský sbor je tak mnohde přestárlý a přefeminizovaný.
»Učitel se stále častěji setkává ze strany žáků i jejich rodičů s vulgaritami, urážkami, vyhrožováním a dokonce i násilím. Známé jsou projevy kyberšikany, zveřejnění nahrávky předem vyprovokované učitelky a její šíření a zesměšňováním na sociálních sítích,« uvedla Semelová. Připomněla, že nadávky či urážky zažili učitelé podle šetření na třetině škol, tedy v přepočtu kantoři z 1385 škol po celé zemi. To, že děti učitelům nafackovaly, zbily je či jinak napadly, přiznává 4,4 % škol. »Je to však jen oficiální statistika České školní inspekce, většina kantorů takové ponížení nepřizná,« dodala Semelová.
Děti přestávají mít úctu k autoritám a institucím
Novela zřejmě může počítat s podporou poslanců hnutí SPD, kteří měli v plánu předložit podobný návrh. »Nicméně je to jenom takové povrchní, okamžité řešení, které pomůže, ale jenom trochu. Určitě to nevyřeší ten problém celkově, možná to trošičku odradí případné pachatele, i když si tím nejsem úplně jistý, ale udělá se alespoň něco. Momentálně to je asi nejsnadnější a nejrychlejší řešení a vždycky je lepší aspoň nějaké řešení než žádné,« řekl pro iportaL24.cz místopředseda sněmovního školského výboru Zdeněk Kettner (SPD).
Podobně jako Sladký i on vidí hlavní důvody současného stavu v čím dál větší svobodě dětí, v až příliš volné výchově, kdy děti přestávají mít úctu k autoritám a institucím. »Je to vidět napříč společností a tohle je potom logické vyústění,« uvedl Kettner. Připomněl také, že je rozdíl v přístupu rodičů k pedagogům. »Na rozdíl od minulosti, kdy učitelé měli určitou vážnost u rodičů, kteří pak nějakým způsobem komunikovali s dětmi, nyní dost často pozoruji agresivitu i ze strany rodičů, i když většinou jen tu verbální. Rodiče se nerozpakují tímto způsobem mluvit i přímo před dětmi, a je jasné, že potom učitel tu autoritu nemá ani u žáků a agresivita celkem logicky roste i u dětí,« uvedl Kettner.
Mládež je odrazem společnosti
Podobně argumentuje také Semelová. »Mládež je odrazem společnosti. V systému, v němž se převracejí hodnoty, kdy slušnost se stává „popelkou“ a vyhrávají vulgarity a tvrdé lokty bez ohledu na druhé, je těžké něco jiného chtít po mladé generaci. U mnohých známých politiků vidí chování řeznického psa, korupci, honbu hlavně za mocí a penězi, za něž, věří, že se dá koupit všechno. Média nabízejí násilí, vláda vyzývá k udávání, pravda je na černé listině, lži a dezinformace mají zelenou. To vše se odráží i na atmosféře ve školách,« uvedla.
Za důležitou považuje spolupráci školy a rodiny. Pokud si dítě doma stěžuje na učitele a rodiče si přisadí nadávkami vůči dotyčnému pedagogovi, nelze podle Semelové čekat, že ho žák bude následně ve škole poslouchat a respektovat. »Takto se chovající rodiče si neuvědomují, že se jim jejich výchova po čase vrátí jako bumerang v podobě výchovných problémů a nezvládání vlastního dítěte doma i ve škole,« dodala.
Podle Sladkého se i na agresivitě dětí podepsal covid. »Na dětech je poznat, že jim schází dva roky školní docházky. Primárně to je poznat na dětech, které na základním stupni měly možnost se nějakým způsobem socializovat, měly možnost se začlenit do kolektivu, často jde o děti z vyloučených lokalit nebo z lokalit, které ne zcela fungují a škola by jim bývala pomohla s nějakým začleněním. Ty dva roky teď neuvěřitelně scházejí,« míní Sladký.
Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.
Jana Dubničková