Krize nás bezesporu postihne už letos, otázkou jen zůstává, jak dlouhá bude

Bilance tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí vcelku přesvědčivě ukazuje, že Česká republika už letos vstupuje do recese, což je mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu (HDP) nejméně dva kvartály za sebou. HDP totiž podle dnes zveřejněného předběžného odhadu Českého statistického úřadu klesl za období od začátku července do konce září mezičtvrtletně o 0,4 procenta (ve 2. kvartálu ještě +0,5 %). Výrazně také zpomalil meziroční růst, a to na 1,6 % z 3,7 % ve 2. čtvrtletí. Zlepšení v letošním posledním kvartálu přitom prakticky nelze očekávat vzhledem ke stále horším dílčím zprávám z jednotlivých segmentů ekonomiky.

Podle sdělení ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta byl mezičtvrtletní pokles v letošním 3. kvartálu »způsoben nižší domácí poptávkou, zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností, u kterých byl zaznamenán pokles již čtvrté čtvrtletí v řadě«. Naopak zahraniční poptávka měla podle něj na tvorbu HDP tentokrát pozitivní vliv.

Hrubou přidanou hodnotu podle statistiků negativně ovlivnil především vývoj v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, přičemž pokles nastal také ve stavebnictví. Jen průmysl zatím mírně vzrostl.

K meziročnímu růstu HDP pak pozitivně přispěla tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Klesly naopak výdaje na konečnou spotřebu. Na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty se nejvíce podílel průmysl a většina odvětví služeb.

Zaměstnanost podle ČSÚ vzrostla meziročně o dvě procenta, mezičtvrtletně se ale nezměnila.

Průmysl stále více drtí inflace

Začátek posledního kvartálu v tomto roce přitom žádný optimismus do žil nevhání, spíše naopak. Společnost S&P Global dnes informovala, že podmínky ve zpracovatelském sektoru se v říjnu znovu prudce zhoršily. Pokles zdraví sektoru zrychlil druhý měsíc v řadě a byl největší od května 2020. V říjnu index PMI klesl na 41,7, když v září činil 44,7 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je přitom předělem mezi růstem a poklesem.

Index tak signalizoval prudké zhoršení provozních podmínek v české výrobě. Útlum na začátku posledního čtvrtletí roku poháněly další a rychlejší poklesy objemů výroby a nových zakázek. Ze zpráv českých výrobců vyplynulo, že ostré snížení výroby bylo nejprudší od května 2020 a v případě zakázek od dubna téhož roku. Slabší poptávka přitom vyplývala z váhání klientů a oddalování či zpožďování odběrů zakázek vzhledem k inflačním tlakům.

»Výroba a nové zakázky se propadly a tempo poklesu zrychlilo v důsledku dalšího zatížení poptávky rapidním růstem cen. Firmy následně snížily počty zaměstnanců a nákupy vstupů ve snaze omezit výdaje. Růst energií ale přesto vyhnal ceny výš, což bude mít tvrdý dopad především na energeticky náročná odvětví,« uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones. Znamení ústupu inflace na trzích bylo podle ní málo a čeští výrobci na začátku čtvrtého čtvrtletí stále registrovali pesimismus, co se týká vyhlídek na výrobu v příštím roce.

Nové exportní zakázky také podstatně klesly, a to tempem, které již čtyři měsíce zrychluje. V říjnu byl pokles nejprudší za téměř dva a půl roku, protože ekonomické podmínky na klíčových zahraničních trzích zejména v Evropě se zhoršily.

Vstupy během října opět zdražily. Prodejní ceny přitom stouply nejpomalejším tempem od dubna 2021. Firmy uváděly, že sice růst cen do určité míry převedly na zákazníky, ale snahy podpořit prodej a udržet si konkurenceschopnost jim ve zdražování bránily.

Analytici nehlásí světlo na konci tunelu

»Aktuální data potvrzují předpoklady o nevyhnutelnosti ekonomické recese v Česku. Pozorované ochlazení domácí poptávky evidentně vyplývá z poklesu reálných příjmů, které jsou požírány inflací a zamrzající ekonomickou náladou. Zde přitom není důvod očekávat významné oživení ani v nejbližších měsících,« uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

»Do výkonu české ekonomiky se již negativně promítá extrémně vysoká inflace a probíhající energetická krize, což je velmi dobře patrné na slabé spotřebě domácností. Druhá polovina letošního roku tak bude ve znamení technické hospodářské recese, protože mezikvartální pokles HDP lze téměř s jistotou očekávat i ve čtvrtém čtvrtletí,« sdělil ČTK analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera byl vstup české ekonomiky do recese očekávaný. »Otázkou však ani tak nebylo, zda tuzemská ekonomika do recese vstoupí, ale jak dlouho v ní zůstane,« uvedl.

»Pokles nejspíš pokračuje i v posledním čtvrtletí a je velkou neznámou, kdy skončí. Firmy v části průmyslu mají ještě zásobu starých zakázek, která pro ně nyní funguje jako polštář, avšak stále více podniků bude čelit vysokým cenám energií i opatrnosti odběratelů. Důsledky vysoké inflace hned tak neodezní, a proto s útlumem počítáme i na začátku příštího roku,« soudí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Ivan Cinka