Drahota, kterou tuzemská vláda prakticky nijak neřeší, dál výrazně snižuje reálnou hodnotu výdělků a tedy kupní sílu českých zaměstnanců. Ačkoliv průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním druhém čtvrtletí vzrostla proti stejnému období před rokem o 7,7 procenta na 43 193 korun, po zohlednění růstu spotřebitelských cen (o 11,1 %) reálně klesla o 3,1 %. A jednalo se již o sedmý pokles v řadě a zcela zřejmě nikoliv poslední!
Připomeňme, že v 1. čtvrtletí průměrná mzda stoupla meziročně o 8,6 % na 41 265 Kč, avšak její reálná hodnota klesla o 6,7 %. A dodejme, že na průměrnou mzdu u nás stále nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců.
Desetina zaměstnanců nebere ani 19 320 Kč hrubého měsíčně
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 2. kvartálu 36 816 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,8 %. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 19 320 Kč, opačná desetina měla mzdy nad hranicí 70 247 Kč. Nůžky tzv. dolního a horního decilu se přitom opět rozevírají, to znamená, že příjmové rozdíly rostou.
Propad reálných mezd téměř ve všech odvětvích
»Mzdová dynamika byla ve 2. čtvrtletí 2023 opět velmi různorodá podle odvětví. Sice byl všude nominálně kladný nárůst, avšak takřka u všech sekcí CZ-NACE se dostal pod hodnotu nárůstu spotřebitelských cen (11,1 %), takže v reálném vyjádření šlo o pokles. Jedinou výjimkou byla energetika (stejně jako v 1. čtvrtletí 2023), kde nominální nárůst o 13,7 % znamenal reálný přírůstek o 2,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnuly oddíly výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení,« uvádí ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Nejslabší nominální nárůst podle něj najdeme v ostatních činnostech, kde mzdy stouply v průměru jen o 897 Kč (o 2,9 %) na 32 008 Kč. Následovaly kulturní, zábavní a rekreační činnosti s navýšením o 1331 Kč (o 3,8 %) na 36 600 Kč. Třetí nejnižší nárůst zaznamenalo vzdělávání, kde průměrná mzda stoupla pouze o 1707 Kč (o 4,3 %) na 41 658 Kč.
Naopak desetiprocentní či vyšší nárůsty najdeme u peněžnictví a pojišťovnictví (+10 %), u těžby a dobývání (+10,4 %) a u nemovitostí (+10,6 %). Ve zpracovatelském průmyslu zvyšování mezd mírně překročilo devítiprocentní hranici (9,2 %).
Nejvyšší průměrná mzda byla v 2. kvartálu v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se dostala na 76 664 Kč. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti s úrovní 75 522 Kč. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 62 995 Kč.
Tradiční pak bylo podle Holého pořadí na opačné straně pomyslného žebříčku. V ubytování, stravování a pohostinství vzrostla průměrná mzda o 8,8 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (25 498 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 6,9 % na 30 123 Kč, a třetí nejnižší výdělky jsou v již zmiňovaných ostatních činnostech.
Holý také uvádí data týkající se dalších rezortů s největšími počty zaměstnanců. V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o 7,4 % na 40 317 Kč. Ve zpracovatelském průmyslu se mzdy zvýšily na 43 042 Kč, ve výrobě motorových vozidel se přitom dostaly až na 56 737 Kč. Ve zdravotní a sociální péči, kde aktuálně pracuje každý dvanáctý zaměstnanec, vzrostla průměrná mzda o 6,7 % na 46 007 Kč.
Nejvyšší výdělky jsou i přes nejpomalejší růst nadále v Praze
Nejnižší nominální růst průměrné mzdy (o 6,4 %) a nejvyšší propad reálné mzdy zaznamenalo hlavní město, následovaly kraje Olomoucký (nárůst o sedm procent) a Karlovarský (+7,2 %). Naopak Středočeský kraj měl aktuálně nominální nárůst nejvyšší (+8,5 %), za ním pak byl Ústecký (+8,3 %) a Zlínský kraj (+8,2 %).
»Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu činila 52 833 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 45 477 Kč, na třetím byl Jihomoravský (41 912 Kč) a čtyřicetitisícovou hranici ještě překonaly Královéhradecký (41 249 Kč) a Plzeňský kraj (40 986 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (37 072 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda hodnoty 39 108 Kč,« zrekapituloval »mzdový« žebříček krajů Holý.
Ivan Cinka