Lidé budou k pandemii vždycky přistupovat podle svých potřeb

»Lidé budou vždycky ke covidu přistupovat ze svého úhlu pohledu, budou respektovat ta nařízení, která budou považovat za přiměřená svým potřebám. Pokusit se prostřednictvím pandemie omezit lidská práva způsobem, kterým se o to některé vlády pokoušely, nebude trvale možné.« Tak zhodnotil dnešní debatu u kulatého stolu v Praze v jejím závěru za pořadatele předseda Česko–čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vojtěch Filip.

V úvodu vystoupil zástupce China Radio International (CRI) Pan Zhang. »Na pozadí ‚zdravotního hegemonismu‘ a narušování globálního boje proti epidemii jednotlivými západními zeměmi je solidarita a protiepidemická důvěra, kterou Čína vnesla do mezinárodního společenství, neocenitelná. Z ekonomického hlediska se Čína v posledních třech letech vydala na cestu přesné a účinné prevence a kontroly epidemie a hospodářského a sociálního rozvoje a stala se ‚motorem‘ světového hospodářského oživení. V posledních třech letech Čína aktivně rozšířila své otevírání se světu a účinně udržovala stabilitu globálního dodavatelského řetězce a průmyslového řetězce tváří v tvář dopadu epidemie a vzestupu unilateralismu a protekcionismu. Příspěvek Číny pro svět během tří let boje proti epidemii je všem zřejmý. Zotavující se Čína bude i nadále podporovat globální solidaritu a bojovat proti epidemii a přinese další ‚příspěvky Číny‘ ke světovému hospodářskému oživení,« uvedl.

Během tří let epidemie bylo podle něj v Číně, která je dobrá v tom chopit se v krizi příležitosti, dosaženo takového konsenzu. »V roce 2021 se digitální ekonomika stala jedním z hlavních motorů podporujících růst ekonomiky a představovala 39,8 procenta HDP. Od roku 2018 do současnosti bylo založeno 98 procent průmyslových parků digitální ekonomiky. V letech od roku 2018 do roku 2021 bylo nově založeno 9, 24, 63, a 79 průmyslových parků. Ve srovnání s obdobím od roku 2016 do roku 2018 se rozměr digitální ekonomiky v Číně v době od roku 2019 do roku 2021 zvýšil o více než jeden bilion yuanů. Lze říct, že digitální ekonomika hraje stále významnější roli při zrychlování a stabilizaci růstu makroekonomiky. V Pekingu, Šanghaji a dalších městech, jejichž HDP se řadí na předních místech v Číně, se digitální ekonomika stala dominantní silou regionálního ekonomického rozvoje, digitální ekonomika představuje více než 50 procent jejich HPD,« dodal zástupce CRI.

»V krizi je třeba vytvořit nové příležitosti a při změně je třeba otevřít novou situaci. Řešili jsme krizi a podporovali jsme technologickou revoluci, taková revoluce rozšiřuje s nepředstavitelnou silou prostor pro rozvoj čínské ekonomiky. Musíme přiznat, že když dojde ke krizi, můžeme rychleji vyjasnit, co je nejdůležitější pro budoucnost. Během tří let epidemie jsme zrychlovali transformaci směrem k digitální éře a snažili jsme se také o rozvoj vyšší kvality. Transformaci doprovází bolest, ale po jejím překonání dojde k pokroku,« uzavřel představitel CRI.

Různé přístupy k pandemii

Kulatého stolu se osobně nebo přes internet zúčastnili i další hosté. Bývalý předseda vlády a ČSSD Jiří Paroubek mluvil o jiném modelu přístupů k pandemii, ten čínský nese daň nedosažení ekonomických předsevzetí a s covidem podle něj budeme muset žít.

Podnikatel, bývalý člen sněmovního výboru pro zdravotnictví a primátor Havířova Daniel Pawlas přišel s pohledem komunální politiky. Mluvil o jizvách na srdcích, dopadu na malé a drobné živnostníky, poděkoval všem pracovníkům ve zdravotnictví a výzkumníkům, kteří se podíleli na vakcínách.

Předseda Nezávislé iniciativy (NEI) Richard Knot hovořil »z pohledu řadového občana a celoživotního hypochondra« a přiklonil se k očkování. S občanským názorem vystoupil i předseda Rozumných Petr Hannig, také souhlasí s očkováním, ale dobrovolným, a nošením roušek. Předsedkyní České suverenity Janě Volfové se nelíbí rozdělení občanů na dvě kategorie (očkovaní – neočkovaní) a nesouhlasí s řešením situace jako politickým nástrojem, kladně ohodnotila čínskou snahu situaci řešit. Publicista a analytik Jan Campbell se věnoval »pandemii strachu z covidu«, snahou o přepisování dějin nazval připisování odpovědnosti Číně.

Předtočené příspěvky připojili praktická lékařka a zastupitelka Soběslavi (PRO Soběslav) Kateřina Jirousová, bývalý poslanec a ředitel Záchranné služby Libereckého kraje Stanislav Mackovík a generální tajemník KSČ Roman Blaško.

(zmk)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy