Home Domácí Místo deseti měsíců více než šest let! Jak Jiří Landa prodlužuje lidem...

Místo deseti měsíců více než šest let! Jak Jiří Landa prodlužuje lidem život…

Jiří Landa je ojedinělý úkaz mezi muži a ženami, kteří před jménem nosí titul MUDr. Lékařské vzdělání totiž s úspěchem propojuje s mocí a »kouzlem« bylin. Že vám to zní neuvěřitelně? Pak si přečtěte následující řádky – a možná vám spadne brada z hmatatelných a doložitelných výsledků, jež – jak řekl sám pan doktor v rozhovoru pro iportaL24.cz – hlava nebere…

Jakými cestami jste se dostal k fytoterapii?

Vystudoval jsem Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, atestoval jsem z gynekologie-porodnictví a začal pracovat jako lékař ve Strakonicích, dále pak v Brandýse nad Labem a sedm let na onkologii v Kladně. V roce 1997 jsem se rozhodl, že se budu věnovat profesně a profesionálně jenom fytoterapii. To znamená, volně přeloženo, léčbě bylinami. Takže jsem opustil nemocnici a začal jsem studovat a pracovat jenom s bylinami jako s podpůrnou léčbou. Moje metoda spočívá v tom, že pacient je léčen standardní medicínou, a k tomu navíc bylinkami. Můžeme to nazývat adjuvantní fytoterapií. V podstatě se zaměřuji na chorobu, na kterou lékaři dávají léky. Cílem je to, aby byliny zkvalitnily, zesílily efektivitu těch léků a snížily jejich vedlejší účinky, případně toxicitu. To se týká hlavně onkologických pacientů. U autoimunních chorob nebo u transplantací pracuji tak, aby bylinky snížily nežádoucí reakce. Jestli můžu, tak představím případ, který jsme loni zmínili v internetové televizi Blue TV

Ano, budu ráda, když ho v kostce představíte i pro iportaL24.cz…

Jedná se o transplantaci jater z důvodu metastáz zhoubného nádorového bujení vycházejícího ze žlučových cest. Pacient dostává standardní posttransplantační léčbu, plus navíc má ode mě fytoterapii. Takže vlastně je to kombinace standardní léčby a bylinek. Tento pacient byl operován a transplantován – a už je to více než pět let. Chodí do práce, prodělal covid bez potíží, v době, kdy jsme dělali pro Blue TV rozhovor s panem profesorem Špičákem, což je přednosta IKEMu Praha, tak to byly zhruba čtyři a tři čtvrtě roku. Dnes už pacient žije šestým rokem, díky bohu, chodí do práce a žádné komplikace nejsou. A v čem je to, řekl bych, nadstandardní událost? Když se podíváte do veřejně přístupných informačních zdrojů, tak zjistíte, že pacienti, kteří mají transplantaci jater z důvodu zhoubného nádorového bujení, žijí průměrně do deseti měsíců. Kvůli slinivce si nechával transplantovat játra i Steve Jobs, ve své době nejbohatší muž světa, a po nějakém půl roce od transplantace zemřel. Náš pacient, slyšíte dobře a není to žádný hoax, jak se dneska říká, žije šestým rokem normálním životem, a dokonce, jak jsem již řekl, chodí do práce! Takže ty bylinky podle mě mají své opodstatnění jako podpůrná metodika nebo adjuvantní fytoterapie při standardní léčbě. Jinak výhoda u tzv. bylináře je, když je zároveň i doktorem medicíny. Lze pak znalosti zkombinovat. Protože když člověk není lékař, tak může něco spíše zanedbat. Tím neříkám, že doktoři jsou neomylní, ale nelékař má větší šanci něco přehlédnout. Takže se snažím, aby fytoterapie minimalizovala nežádoucí účinky chemoterapie, záření, biologické léčby nebo imunochemoterapie, a zároveň maximalizovala efektivitu léčby. Věnuji se tomu dennodenně 25 let a říkám, že čert není moudrý, protože je čert, ale protože je tak starý.

Hlavní roli tedy hrají podpůrné terapie při nádorech?

S panem profesorem Špičákem máme i pacienty s ulcerósní kolitidou, Crohnovou chorobou, nebo se zabývám nemocemi, kde je složka autoimunní problematiky, například roztroušená skleróza. Pacient bere léčbu, kterou mu dá lékař, já se seznámím s diagnózou, a k tomu zvolím fytoterapii. Je důležité vědět, jaké léky pacient bere. U biologické léčby je podstatné například to, o jaký typ léčby se jedná, jestli tam náhodou není kontraindikace, třeba třezalky, která obsahuje hypericin. Ten zase ovlivňuje metabolismus inhibitorů proteas, takže je třeba znát ty věci v širších souvislostech, nelze nic vytrhávat z kontextu. Máme velmi nadstandardní výsledky, můžu vám demonstrovat další pacienty, ale tenhle jeden je třešinkou na dortu. Je to neuvěřitelné, protože si uvědomte, kolik vynikajících lékařů, a to i nositelů Nobelových cen, se snaží, aby lidé s podobnou diagnózou žili co nejdéle. Kolik finančních prostředků se dává do výzkumu! S mojí asistentkou jsme hledali obdobné případy, a nikdo nepřekročil hranici deseti měsíců přežití. Myslím tím, po transplantaci jater – a pozor, musí to být z důvodu nádorového bujení s metastázami do jater. Ne cirhóza, to už je zase jiná problematika.

S profesorem Špičákem, přednostou Kliniky hepatogastroenterologie v pražském IKEMu, se znáte už řadu let, ale ráda bych nahlédla pod pokličku vaší vzájemné spolupráce. Jak to vypadá v praxi? On vás doporučí pacientům, nebo jak je to v realitě?

Když profesor Špičák ví, že choroba má omezené léčebné možnosti, nabídne pacientovi jako další variantu fytoterapii. A pacient se sám rozhodne, zda se mu to chce zkusit. Ale v té situaci, ve které tito pacienti jsou, v podstatě jiná další volba není. Když má pacient velmi problémovou diagnózu, tak si může přečíst z volně dostupných zdrojů, jaká je prognóza a čím se to léčí, a výsledky si může srovnat sám.

Čili rád zkusí cokoli? Co kdyby…?

Protože to dělám tolik let, tak vím, že naše metodika přinejmenším zkvalitňuje zbývající život, a v lepším případě i prodlužuje. Nechci použít slůvko »vyléčit«, spíš se používá spojení »remise bez klinických projevů«. Ale když si uvědomíte ten rozdíl – žít nanejvýš deset měsíců, nebo pět a půl roku – a tím to třeba ani nekončí – je to velký rozdíl, ne…?!

Ráda bych věděla, zda se u onkologických pacientů vaše podpůrná léčba týká pouze čajů, vodolihových roztoků, nebo je to ryze individuální?

Správná otázka, děkuji za ni. V podstatě to funguje tak, že pacient přijde, má nějakou klinickou diagnózu – třeba adenokarcinom prostaty – na základě toho i určitou léčbu. Například je ozařován, operován nebo má chemoterapie. Takže se seznámím s léčbou, a na to u adenokarcinomu prostaty dávám jinou fytoterapii než třeba u adenokarcinomu tlustého střeva nebo u adenokarcinomu slinivky břišní. Záleží na histologii, co je to za typ rakovinového bujení. A pak také záleží na druhu chemoterapie.

To, co onkolog navrhne na daný nádor za léčbu, na tom já pak postavím fytoterapii. Dá se tedy říci, že fytoterapie je do velké míry individuální. Teď ale připravujeme i sérii potravinových doplňků. Ty budou zaměřené spíš na to, že máte adenokarcinom, a teď záleží kde, a podle toho bude podpůrná terapie dělaná sice z bylinek, ale jako potravinové doplňky. Samozřejmě podle zákona, který teď je. Nemůžete tudíž psát, že to léčí, ale že to lze používat při tom a tom onemocnění. A navíc je důležitý i individuální přístup, protože záleží například i na tom, jestli pacient s adenokarcinomem prostaty má cukrovku, nebo nemá cukrovku, má roztroušenou sklerózu nebo ji nemá. Podle toho se pak musí přizpůsobit i fytoterapie – zaměřit ji ryze individuálně. Protože všechno souvisí se vším. Takže bych to v podstatě shrnul pod důležitý termín »individuální přístup«. Ale chceme, aby fungovala určitá specifika, která lze brát i v širším měřítku.

A co kdyby k vám dorazil pacient s tím, že si nechal udělat díky rodinné anamnéze rozbor DNA a vzhledem k ní by chtěl učinit preventivní kroky za pomoci bylinek?

Ano, ty DNA profily jsou dnes docela rozšířené. A skutečně takové případy, o nichž jste se zmínila ve své otázce, nastávají. Pochopitelně je potřeba nejdřív navštívit genetika, který poradí s konkrétní prevencí, a pak teprve přijít za mnou. Jsou určité byliny, které minimalizují šanci na vznik nádoru a sníží sílu špatného genu. Když se zabýváte bylinkami, tak si uvědomíte, že 20 až 25 procent všech léků v lékárnách je původně z bylin. Acylpyrin, Ascorutin, Vincristin, Vinblastin, Taxol, Taxotere – třeba už to pak vyrábějí synteticky nebo semisynteticky, ale takové to gro je z přírody. Pak jsou samozřejmě určité odvozeniny, ale fytoterapie podle mě patří do rukou lékaře. Tím nechci zlehčovat práci fytoterapeuta nelékaře, ale u něj je přece jen větší šance, že by mohl něco přehlédnout nebo zanedbat. Znám také bylinkáře laiky, kteří dělají fytoterapii, jsou velmi šikovní a mají také výsledky, ovšem stejně si stojím za tím, že když se to skloubí s lékařským vzděláním, je to lepší varianta.

Nicméně ta otázka směřovala víceméně k tomu, zda jste svolil ty pacienty, kteří za vámi přišli z preventivních důvodů, léčit…

Ano. Pijí čajíčky, které ode mne dostali, a zatím se žádná nemoc neprojevila. Ale je to zatím krátký časový horizont.

Fytoterapie je o trpělivosti, souhlasíte…?

Řekl bych, že v obecné rovině – aby to nedopadlo jako u bylinářky Marie Treben, která vrbovku oslavovala jako lék na prostatu. Ano, má své opodstatnění, vrbovka obsahuje takzvaný beta sitosterol, ale zase když to moc zpopularizujete a pak to lidi používají ve velkém, tak pak najdete vysoké procento lidí, kteří řeknou: »Vždyť já bral vrbovku, a přesto mám nádor prostaty.« Takže ono je to všechno třeba brát rozumně a používat racionální myšlení. Žijeme v době, kdy je zvýšený výskyt nádorového bujení, protože jsme neustále ve stresu. A do toho to jídlo! Nechci, aby mě teď napadli výrobci potravin, to si každý musí sáhnout do svého svědomí, jak je to s konzervanty, stabilizátory a emulgátory. Ale když se podíváte do statistik, tak si každý může srovnat, kolik rakovin bylo dřív, a kolik je dneska, třeba na 100 tisíc obyvatel.

V dnešní době se hodně skloňuje slovo, nebo spíše předpona, »bio«. V této souvislosti by mě zajímalo, odkud převážně čerpáte bylinky? Máte své prověřené zdroje?

Bylinky odebírám z velkoskladu, a v podstatě z těch velkoskladů čerpají všichni. Ono to »bio« asi má nějaké opodstatnění, ale uvědomte si, že kyselé deště jsou po celé planetě, smog také vítr rozfouká i na bio pole.

I z toho je jasné, že bylinky nemohou být stejné jako před padesáti lety, protože se mění prostředí…

Ano, do určité míry to platí, ale základní věci fungují pořád. Třeba přeslička, která obsahuje křemičitany, nebo konopice či rdesna. Chtěl bych spíš říct, že je to dané tím, jak člověk hospodaří na naší planetě. Uvědomte si, že se tady každou hodinu do slova a do písmene zničí tisíce hektarů deštného pralesa, kde se vykácí stromy a vyvraždí zvířata. No a deštný prales, to jsou přece plíce planety! To ať si každý srovná sám, já se nechci pouštět do politických témat. Objektivní realita je, že dřevařské firmy vraždí tyto deštné pralesy v Amazonii, na Borneu, na Sumatře, po celé planetě, protože jsou z toho miliardové zisky.

Ještě bych se vrátila úplně na začátek. V tom roce 1997, když jste se rozhodl skončit s lékařskou praxí a věnovat se fytoterapii, předpokládám, že jste zrovna pracoval na Kladně na onkologii a tam se ve vás zlomilo to, že by bylo potřeba těm pacientům pomoci právě bylinkami…?

Ne, já jsem si s bylinkami hrál už ve Strakonicích, i v Brandýse nad Labem, i na tom Kladně, ale v roce 1997 jsem se rozhodl, že zkrátka vsadím na fytoterapii. V roce 2008 jsem získal na světovém kongresu integrované medicíny v Rakousku zlatou medaili za bylinnou ústní vodu, kterou dodnes vyrábím a díky bohu má dost svých zájemců a lidí, kteří ji používají. A víte, když chcete něco dělat pořádně, tak se tomu musíte věnovat naplno. Nejde takzvaně sedět na dvou židlích. Protože, když ráno jako lékař vstáváte v šest, v sedm musíte být v nemocnici, v půl osmé je porada, v osm třeba vizita,… v pět odpoledne teprve píšete lékařské zprávy…, tak už nemáte tolik času věnovat se vzdělávání třeba v té fytoterapii. A já na ni vsadil!

V Itálii funguje systém, že vystudovaní lékaři mohou postgraduálně studovat fytoterapii. Co by se podle vás muselo stát, aby se v České republice o tomto modelu a jeho potřebnosti vůbec začalo uvažovat?

To rozhodnou politici. Záleží, kde a jak je silné lobby. Žijeme v systému, kde vládnou peníze a právě lobby. Tady nic jiného nerozhoduje. Když chcete něco prosadit, musíte mít finance na to, zaplatit si PR, propagaci, agentury. Je to o síle peněz. Třeba v Německu, tam firmy Kneipp a Deutsche Homöopathie-Union slušně vydělávají, a tak si můžou zaplatit i kvalitní »píáristy«, nebo jak se tomu dneska říká. Vždycky je to všechno o penězích. Když je máte, je větší šance stát se i vynikajícím sportovcem, třeba v tenisu. Když vám chybějí, pak nemáte na drahého trenéra, na drahou raketu. Kluk, který bude z normální rodiny a bude výborně běhat, nikdy nemůže dosáhnout takových výsledků, jako jiný chlapec, který má stejné vlohy a k tomu luxusní tretry dělané na míru, aby v nich byl ten správný odraz. Proto nikomu hlava nebere, že my s profesorem Špičákem máme pacienta, který žije se svou diagnózou takovou dobu.

Ale já vám řeknu jeden praktický příklad. V roce 1938 nebo 1939, těsně před druhou světovou válkou, tanky stavěli Američané, Angličani, Němci, Francouzi, Japonci, Australani a stavěl se pancíř kolmo. A Rusové přišli na to, že ze stejného množství oceli udělají dvojnásobně silný tank pouhým nakloněním pancíře o 65 stupňů. Chytrost nejsou žádné čáry. A jen si odpovězte, takhle to víme všichni. Kolik asi tehdy bylo vysokoškolsky vzdělaných konstruktérů – 200 nebo 250 tisíc? Nevím! Ovšem nikoho to nenapadlo, jen toho Rusa Koškina…! Nebo ještě donedávna, v 19. století, se tvrdilo, že co je těžší než vzduch, nemůže létat. Ale přitom jako malí kluci po sobě, i ti páni profesoři, házeli kamením. To znamená, kámen je těžší než vzduch, a když dostane nějakou energii, sílu, tak letí. Nebo říká se, že Mayové neznali kolo, ale přitom, když byli malí a hráli si, tak museli vidět, že z kopce se kameny kutálí. Víte, co tím chci říct? Že geniální věci bývají jednoduché, jenom na ně přijít.

Marcela Špičková

Předchozí článekChersonská oblast chce požádat Putina o připojení k Rusku
Další článekKapitán Červenka chválí tým. Šance na úspěch je, tvrdí

1 KOMENTÁŘ

Comments are closed.