Home Domácí Na vepřo-knedlo-zelo nebo řízek se salátem dovážíme maso, brambory, mouku i zelí…

Na vepřo-knedlo-zelo nebo řízek se salátem dovážíme maso, brambory, mouku i zelí…

ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

Dopady energetické krize se odrážejí v mnoha oborech a zemědělství není výjimkou. Zhoršující se podmínky pro zemědělské podnikání vedou k tomu, že je Česká republika stále méně soběstačná v produkci základních potravin a odborníci odhadují, že soběstačnost bude nadále klesat. Mezi nejohroženější zemědělská odvětví patří chov hospodářských zvířat i pěstování ovoce a zeleniny. Nevydržíme s masem, ani ovocem a zeleninou, spoléháme na dovoz.

Náklady zemědělských podniků se zvyšují v meziročním srovnání o desítky až stovky procent, přičemž největším problémem jsou energie. Čeští zemědělci ale mají omezené možnosti promítat tyto náklady do cen, za které prodávají svou produkci. Řada z nich proto přemítá, zda se jim chov hospodářských zvířat nebo pěstování některých plodin vyplatí, a zvažuje utlumení nebo dokonce úplné ukončení ztrátových činností. To bude mít za následek vyšší dovoz potravin ze zahraničí. »Nejen s ohledem na čím dál častější výskyt nepředvídatelných událostí, které narušují dodavatelské řetězce, by ČR měla usilovat o co nejvyšší míru potravinové soběstačnosti u všech komodit, jež je v silách českých zemědělců vyprodukovat kvalitně a při zachování cenové dostupnosti. Nepředstavujeme si samozřejmě, že bychom měli zvyšovat potravinovou soběstačnost ČR v produkci kiwi nebo banánů. Na druhou stranu skutečnost, že v zemi, kde je tradičním jídlem vepřo-knedlo-zelo nebo řízek s bramborovým salátem, musíme dovážet vepřové, brambory, mouku i zelí, je tristní,« říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Cena vajec letí nahoru, kuřata potřebují teplo

Slepice určená pouze ke snášení vajec si ve svém relativně krátkém životě vystačí i přes zimu s teplem, kterým si »zadýchá« v hale. Ale slepice chované na maso už potřebují dvacet až dvaadvacet stupňů tepla. Jednodenní kuřata se bez 36 stupňů Celsia neobejdou. »Drůbežáři topí v halách většinou lehkými topnými oleji nebo zemním plynem – a to se nyní na provozních nákladech výrazně projevuje,« uvedl místopředseda České drůbežářské unie pro nosnou drůbež Zdeněk Mlázovský.

Naši chovatelé jsou pod tlakem nejen vysokých cen energií, ale i nerovných dotačních politik v jednotlivých státech Evropské unie. Podle Mlázovského stouply chovatelům brojlerů náklady na vyhřívání chovů, ale také na krmiva. Na konci roku pak mnohým výrobcům krmiv podle něj končí fixace na ceny energií, náklady tak ještě vyskočí. Na maso se tak drůbež podle něj prodává pod náklady. Na lepší cenu se dostali podle něj chovatelé, kteří se soustředí na nosnice. Ceny vajec se aktuálně v obchodech pohybují i kolem šesti až sedmi korun.

Kvůli ptačí chřipce v některých západoevropských státech došlo k vybití asi deseti milionů nosnic, což vede k momentálnímu nedostatku vajec na evropském trhu. Tím pádem i k vyšší ceně. »Obchody mají obvykle stoprocentní přirážku k výkupní ceně, pokud nasadí nízké ceny, třeba tři koruny za kus, a lidé se o plata v obchodě perou, prodávají je vědomě pod nákupní cenou, která může být třeba pět korun,« dodal k marketingovým metodám obchodníků při lákání zákazníků Mlázovský. Podotkl, že v Evropě byly vybité rodičovské chovy nosnic, je jich tak nedostatek. »Za ty vejce od řetězců dostáváme ani ne polovinu. Není to o tom, že si zemědělci hrabou pod sebe, a proto jsou tak drahé potraviny, tak to úplně není,« uzavřel Mlázovský. V současnosti si ale podle něj konečně chovatelé nosnic na sebe vydělají.

Podle oficiálních statistik (ÚED, ČSÚ, SVS ČR) u nás v roce 2021 činil počet nosnic 8,3 milionů. Dále se chovalo 136 mil. kuřat na výkrm, 4,5 mil. kachen, 796 tis. krůt a 162 tis. hus. I přesto ale schopnost zajistit produkci z tuzemských zdrojů v tomto odvětví nadále klesá. V roce 2020 byla ČR podle ČSÚ v drůbežím mase soběstačné na 59,8 %. Od roku 2008, kdy jsme byli soběstační na téměř 93 %, má tak křivka výrazně klesající tendenci. U vajec vystačíme s domácí produkcí z 87,5 %. »V ČR je poměrně malý trh, který je nekompromisně ovládán řetězci, jež stanovují cenu. I když jsme schopni dodávat nadstandardní kvalitu vůči EU, lidé i přesto dají často přednost levnému dovozu, ačkoli mnohdy není jasné, odkud zboží pochází a jakým výrobním procesem prošlo. Vyšší cena našich produktů není způsobena tím, že děláme něco hůře, ale tím, že státy, ze kterých se zboží dováží, mají vstřícnější dotační politiku vůči zemědělcům, ať už na evropské či národní úrovní, a mohou si dovolit vyvážet zboží za ceny, kterým nejsme schopni konkurovat. Do roku 2026 by mělo dojít ke kompletním přestavbám technologií chovu u nosnic, což dle mého není reálné stihnout. Jsem ale optimista a věřím, že pokud nás veřejnost začne vnímat jako ty, co v Česku vyrábí skutečně kvalitní produkty, které skončí na jejich stolech, dokážeme přežít i tyto těžké časy a k poklesu chovů nedojde,« dodal Mlázovský.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Klesá produkce hovězího masa

Obavy z budoucnosti mají také chovatelé mléčného skotu. Pokud jde o výkupní ceny mléka, podle předsedy Svazu chovatelů holštýnského skotu a ředitele Selekta Pacov Josefa Diviše v sousedním Německu jsou výkupní ceny litru mléka o 2,50 Kč vyšší než v ČR. K tomu musíme logicky dodat, že řada zemědělců, kteří mají tuto možnost, tak z ekonomických důvodů, toho přirozeně využijí. Diviš dále poznamenal, že výkupní cena litru mléka, které obsahuje 4 % tuku, činí cca 12 Kč. Přičemž v obchodech se zákazníkům prodává za 28 až 32 Kč, a to při 1,5 % tuku. Takže, 2,5 % tuku z tohoto jednoho litru se dá použít na výrobu například másla.

V této souvislosti Diviš dále uvedl, že zatímco v Evropě postupně klesá cena mléčných výrobků, což je dáno nižší produkcí mléka v některých západoevropských zemích, tak v ČR se ceny mléčných výrobků naopak zvyšují. Přičemž vliv na tento růst mají zvýšené náklady na výrobu, které jsou dány tím, že enormně vzrostly náklady na energie, ale i na krmiva, a to o 40 až 50 procent. Načež uvedl, že jako krmivo pro skot se většinou pěstuje kukuřice, u níž se cena v roce 2020 pohybovala na úrovni 15 až 17 Kč za kilogram a dnes se pohybuje na úrovní 55 až 60 Kč za kilogram.

Podle Diviše zdražily i jiné vstupy do zemědělské výroby. Například o 40 procent zdražily i pohonné hmoty. Díky tomuto růstu nákladů a nízké rentabilitě, podle Agrární komory ČR, řada zemědělců, kteří se specializují na mléčný nebo masný skot, zvažuje omezení svých chovů. Načež komora k tomu dále dodává, že klesající produkce tuzemského hovězího masa o jednotky procent svědčí o tom, že to mnozí již udělali. »Náš podnik se zabývá vedle živočišné výroby také rostlinnou výrobou včetně například šlechtění brambor, o které je zájem v zahraničí. Ztráty z produkce mléka a hovězího masa ale rostou tak rychle, že je nestačíme dotovat z ostatních ziskových činností. Očekáváme, že vstupní náklady dál porostou ještě dramatičtěji a nevíme, jak to zvládneme,« uvedl konkrétní případ.

(zmk)

Předchozí článekAfroameričané proti vysílání amerických vojáků do zahraničí
Další článekNěmeček si pochvaluje změny ve Spartě. Upozorňuje však: Čeká nás dost práce!

3 KOMENTÁŘE

  1. Dotace ( 4000 Kč na hektar ) velkostatkářům nárokové nejsou a ministr zemědělství je může i zrušit
    Soukromí zemědělci jsou PODNIKATELÉ jako kdokoliv jiný .Výsledky práce robotníků prodávají za TRŽNÍ ceny a s TRŽNÍM ZISKEM .
    ———–
    Proč nekupuji údajné české potraviny.
    TYto neprodávají zemědělci ale VELKOSTATKÁŘI , kteří nemusím být Češi – feudálové, etničtí cizinci. Coloreredo Mansfeldové, Kinští , Lobkowitzi, Czernini a další takoví
    Po r. 1989 se zmocnili české půdy ( a dalších přírodních zdrojů ), vyhnali z ní rolníky a najali si nějaké bezzemky na robotu .
    Vynutili si , řevem a výhružkami, dotace 4000 Kč na každý hektar půdy, které se zmocnili.
    Sprostě LŽOU o tom, že se jim zvýšily náklady na dopravu a říkají že obchodní řetězce, které vozí ovoce a zeleninu ze vzdálenosti víc než 1000 km, za dopravu nic neplatí nebo platí méně než platí VELKOSTATKÁŘI za dopravu ze vzdálenost např.50 km.
    Pro některé velkostatkáře je v celé historii jedno jestli zapíchnou prase, nebo zmrzačí nebo zabijí člověka.
    viz Bezruč: Maryčka Magdonová

  2. Ano neuvěřitelné, že jsme se za 33 let stali zemí, ze které nikdo neutíká a naopak se sem snaží spousta cizinců přestěhovat, a platí i pro občany RF, kteří nás mají za svou no ou vlast, proč asi ???

Comments are closed.