Společně opět pozvedneme sílu českého národa natolik, že bude moci s láskou pečovat o naši zem. Navážeme na odkazy a díla našich předků, svatého Václava, Karla IV., Jana Husa a celou plejádu našich obrozenců a s boží pomocí vezmeme řízení naší země zpět do svých rukou. Uvedl to v posledním, čtvrtém díle vysílání Souvislosti Národního proudu hlavní představitel této iniciativy, publicista Václav Hrabák.
Národní proud od svého počátku v září minulého roku uvádí, že systém politických stran je nástroj k tomu, abychom byli jako stát i občané vysáváni zahraničními zájmovými skupinami. Skutečná změna podle jeho představitelů nenastane pomocí politických stran, i když je ve volbách dobré volit takové strany, které destrukci našeho státu brzdí. »Čtyřdílný cyklus Souvislosti Národního proudu měl definovat základní východiska k tomu, abychom si jako český národ vzali vládu nad naší zemí zpět do svých rukou,« uvedl v posledním díle Hrabák.
Česká republika je podle něj velmi důležitým prostorem. »Nikoliv tím, že bychom v současné době o čemkoliv rozhodovali. Co do státní suverenity a subjektnosti jsme zatím pouze hříčkou v rukách různých skupin a jejich různých vlivů. Ale jsme důležití v tom, že to co se na našem území odehrává má velký dosah. Tím, že jsme v srdci Evropy, tak jsme pro různé vlivové skupiny důležitým teritoriem. Jsme hřištěm, na kterém se hraje o budoucnost přinejmenším středo-východního evropského regionu. Avšak v současné době do této hry nemůžeme vůbec mluvit,« konstatoval Hrabák.
Uvedl, že všechny elitářské skupiny systematicky pracují na tom, aby byla rozdrolena identita jak lidí, tak i rodin, větších sociálních skupin i celého národa. »A tím nám nevědomky ukazují cestu, protože skutečná identita je to, čeho se oni skutečně bojí. Protože pouze spojením lidí, kteří spolu dokáží mluvit a mají společné kulturní zázemí, což jinými slovy znamená národ, je možné se řízení samozvaných elit postavit. A proto je také tak exponovaná naše národní scéna, protože v ní se odehrává boj o naší budoucnost. Národní scéna není důležitá z důvodu nějakého sentimentu vůči naší slavné národní minulosti. Národní scéna je důležitá pro to, že všichni lidi, kteří pochopili, o co se hraje, tak vnímají důležitost národa jako jediné pojistky proti postupnému zotročování celé společnosti. Protože jedině na národní úrovni může společnost vygenerovat své skutečné zástupce, kteří mohou řídit náš stát ku prospěchu jeho obyvatel,« řekl hlavní představitel Národního proudu v posledním vysílání.
Proto je podle něj národní scéna velmi významě kontrolována různými zpravodajskými službami. »Také je v ní mnoho zásupců různých elitářských skupin, které mají imitovat národní zájmy a pronárodní nadšení, ale ve skutečnosti slouží jiným záměrům. A to jsou právě další pojistky, které mají zabezpečit, že nevznikne nějaká efektivní síla, která by mohla jakkoliv ohrozit záměry těchto skupin. A těchto nastrčených figur vůbec není málo. Někteří z nich si dokonce ani neuvědomují, pro koho pracují. Stačí si totiž vyhlídnout nějakého národního nadšence, kterému se sdělí, jaké má úžasné názory a jak je pro celý náš stát užitečný, a proto je potřeba ho finančně podpořit, aby se mohl této činnosti plně věnovat, ale samozřejmě je také důležité mu správně poradit a občas mu také poslat někoho, kdo mu vysvětlí, jak se věci v zákulisí mají, a občas je také dobré mu udělat nějaké školení, aby byl samozřejmě při své práci co nejefektivnější. Takovým způsobem pracují některé neziskovky skrytě placené Georgem Sorosem,« varoval Hrabák.
»Důležité potom není, že daný člověk veřejně působí jako zastánce národních hodnot a že to co říká, je zajímavé a správné. Důležité je vnímat ho jako člověka, jestli to co říká je skutečně z něj, a nebo je to nějaký nacvičený projev,« upozornil dále Hrabák a připojil, že právě pro to je důležité, aby lidi spolu skutečně osobně spolupracovali a osobně se potkávali. »Kromě jednotlivců existují i skupiny a organizace, které také vystupují s pronárodním programem, ale opět je někdo sponzoruje a má tím na směřování této celé organizace svůj vliv. Jsou tak vytvářené velmi hezky vydlážděné cesty, po kterých se snadno jde, ale nevíme kam vedou. Vytváření skutečného autentického národního podhoubí a vzájemné spolupráce mezi lidmi tak není vůbec jednoduché, ale rozhodně ne nemožné. Jen to nelze dělat uměle a virtuálně. Nelze si představovat, že se celá národní scéna spojí do jednoho homogenního celku. V národní scéně je tolik diverzantů a nastrčených figur, že rozložit takto uměle slepený celek není vůbec nic těžkého. Národní scéna bude fungovat pouze, pokud bude fungovat jako jakákoliv jiná sociální skupina. Pouze svéprávný a inteligentní kolektiv dokáže eliminovat rozkladné síly,« upozrnil Hrabák a zopakoval základní myšlenku Národního proudu – totiž že systém politických stran je systémovou překážkou k tomu, aby se takoví lidé do řízení státu mohli dostat.
»Abychom si v naší zemi mohli vládnout, získáme pro tuto myšlenku alespoň 3 miliony lidí. Až bude mít tato myšlenka podporu 3 milionů lidí, není problém změnit cokoliv. V takovém případě není vůbec potřeba hrát si na politické strany, aby se změnil systém politických stran, a čekat na nějaké volby. Lid si může vzít vládu nad svou zemí, podle ústavy, do svých rukou ze dne na den, a ustanovit skutečně demokratický systém, který umožní volit skutečné zástupce lidu. Podle ústavy je totiž lid zdrojem veškeré státní moci,« dodal s tím, že takový je základní cíl Národního proudu.
(pk)