Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval na konci srpna na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích 251 753 uchazečů o zaměstnání. Podíl takzvaných dosažitelných uchazečů k obyvatelstvu stejného věku (uváděno i jako míra nezaměstnanosti) vzrostl na 3,4 procenta z červencových 3,3 %. Počet nabízených volných pracovních míst přitom stejně jako v předchozích třech měsících meziročně i meziměsíčně klesl. Navíc, jak vyplývá z šetření Českého statistického úřadu, jsou údaje o volných pracovních místech značně nadhodnocené.
»V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce. V následujících měsících tak může nezaměstnanost mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce,« uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Dodejme, že situace na trhu práce se nyní bude odvíjet od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině a dopadů energetické krize na zaměstnavatele.
Nejvíc nezaměstnaných tradičně na severu
Počet registrovaných nezaměstnaných byl v srpnu sice o 16 136 osob nižší než loni v srpnu, ale o 11 047 vyšší než na konci předchozího měsíce. Navíc bylo 5565 uchazečů z evidence vyřazeno z důvodu neplnění součinnosti s ÚP ČR a 6693 uchazečů odešlo z evidence na vlastní žádost. Nemálo z nich již tradičně posílilo takzvanou šedou ekonomiku.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 78 960 uchazečů o zaměstnání, tj. 31,4 % všech uchazečů vedených v evidenci (červenec 2022 – 31,9 %, srpen 2021 – 29,4 %).
Podíl tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (ÚP ČR jich uvádí 229 187) k obyvatelstvu stejného věku ke konci srpna vzrostl na 3,4 % (červenec 2022 – 3,3 %, srpen 2021 – 3,6 %). Nejvyšší byl tento podíl v okresech Karviná (8,2 %), Most (6,7 %), Chomutov (6,1 %), Bruntál (5,7 %), Ústí nad Labem (5,6 %), Louny (5,4 %), Ostrava-město (5,3 %) a Brno-město (5 %). Nejnižší pak v okresech Praha-východ (1,4 %), Pelhřimov (1,7 %), Benešov, Praha-západ, Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou (všechny 1,8 %), Plzeň-jih (2 %) a Zlín (2,1 %).
Nově příchozí Ukrajinci trh práce moc neovlivňují
Příchod občanů Ukrajiny prozatím pracovní trh podle ÚP ČR nijak výrazně neovlivnil. Nastupují zpravidla na dlouhodobě neobsazené pozice. Zároveň ale platí, že do ČR přicházejí/přicházely především ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu.
Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce srpna práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny, přičemž zhruba tři čtvrtiny z nich jsou ženy. Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna pracovalo na území Česka 80 676 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou.
Kolik je ve skutečnosti volných pracovních míst?
ÚP ČR uvádí, že ke konci srpna evidoval 312 327 volných pracovních míst. Bylo to o 923 méně než v předchozím měsíci a o 50 787 méně než v srpnu minulého roku. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,8 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (9,2), Ústí nad Labem (4,7), Bruntál (4), Most (3,9), Sokolov a Děčín (oba 2,8), Hodonín a Opava (oba 2,5).
V té souvislosti ale stojí za to uvést zjištění, k němuž došel Český statistický úřad. Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ v úvodu svého článku »Kolik máme volných pracovních míst«, zveřejněného v magazínu Statistika&My, uvádí: »Odpověď na tuto otázku není zdaleka jednoduchá. Velice závisí na tom, koho a jak se zeptáte. Experimentální statistika ČSÚ ukazuje výrazně nižší počty než Úřad práce ČR.«
Dále vysvětluje, že v mezinárodních přehledech ČR výrazně vyčnívala, což vzbuzovalo pochybnosti o srovnatelnosti těchto údajů. »Proto jsme se v ČSÚ rozhodli do čtvrtletního výkazu Práce 2-04 experimentálně začlenit novou položku: od referenčního roku 2020 byl přidán počet volných pracovních míst. Souhrnné výsledky po dovážení na celé národní hospodářství jsou od dat Úřadu práce diametrálně odlišné.«
Porovnání počtu volných pracovních míst podle datových zdrojů
Kde se ten rozdíl bere?
Asi klíčovým důvodem podle něj je to, že zejména ve větších podnicích nefunguje dobře vnitřní komunikace a informace o neobsazených místech se standardně nedostávají do personálních systémů.
»Další nepříjemné zjištění je, že člověk vyplňující výkaz Práce 2-04 bývá málokdy tím, kdo nahlašuje volná místa na Úřad práce. A oba tito lidé mají k dispozici různé informace. Výrazně se projevuje regionalizace u velkých zaměstnavatelů, kteří pro lokální jednotky nabízejí volné pozice prostřednictvím místní pobočky ÚP, zatímco statistický výkaz vyplňuje mzdová účtárna v centrále podniku. Skutečné počty volných míst v podniku tedy znají spíše jiní pracovníci než mzdové účetní, které standardně vyplňují oddíly výkazu Práce 2-04,« uvádí Holý.
Významné rozdíly mezi datovými zdroji podle něj mohou vyplývat také z toho, že seznamy volných pracovních míst na ÚP často obsahují i reálně obsazená místa. »Podle vyjádření některých respondentů přijímá ÚP odhlášky jen na speciálním formuláři přes datové schránky, což činí podnikům problémy, a tak mnohdy nově obsazené místo ze seznamu volných míst na ÚP neodhlásí. Do výkazu Práce 2-04 ale taková pracovní místa již podnik jako volné pracovní místo neuvede,« vysvětluje statistik.
Dále upozorňuje, že do statistických výkazů se hlásí minulost, tedy údaje za uplynulé čtvrtletí. Naproti tomu hlášení o volných pracovních místech podávají podniky na ÚP často s velkým předstihem, tedy v době, kdy ještě neznají skutečnou potřebu zaměstnanců. Vytvářejí si tak kapacitní rezervu. To se týká především cizinců. Hlásit volná pracovní místa na ÚP totiž není obecně ze zákona povinné, s výjimkou obsazení místa zahraničním zaměstnancem s pracovním vízem.
Počty volných pracovních míst podle odvětví (1. čtvrtletí 2022)
Zdrojem nepřesností jsou i pracovní agentury
Holý uvádí příklady pro ilustraci: Jedna agentura práce uvedla ve výkazu Práce 2-04 nulu, na ÚP však nahlásila pro dané období 188 míst. Po urgenci z ČSÚ opravila údaj v obou zdrojích na 13 míst. Jiná agentura na ÚP zadala 1552 míst, pro ČSÚ uvedla: »Na ÚP se jedná o hlášenky, aby bylo možné obsadit cizinci.« Reálně má neobsazených pět míst.
»Otázkou také je, kolik pracovních míst je hlášeno na ÚP samotným podnikem a zároveň i zprostředkovatelskou agenturou, která na ně pro tento podnik hledá pracovníky. To by znamenalo duplicitu údajů. Samotný Úřad práce ČR ve své datové analýze v roce 2018 uvedl, že 6,17 % z celkového počtu VPM bylo duplicitních,« doplňuje Holý.
K rozdílným číslům ČSÚ a ÚP ČR pak statistik v závěru dodává: »Nelze říct, že jeden údaj je správný a druhý špatný. Celkové výsledky z ÚP jsou zjevně velmi nadhodnocené nad realitu, ovšem experimentální statistika z podnikového výkazu může být zase poněkud podhodnocená.«
Ivan Cinka