Aktivista Slávek Popelka se od minulého týdne ocitl znovu na svobodě. Půl roku strávil novinář, publicista a autor někdejší Holešovské výzvy ve vězení. V roce 2023 vyzýval k odstranění ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea v Praze. Byl mu uložen podmínečný trest a zákazu pobytu v Praze, který nicméně porušil a následně skončil za mřížemi. V rozhovoru pro iportaL24.cz popsal své aktuální pocity ze znovunabyté osobní svobody, ovšem také z toho, že skutečná svoboda slova je u nás omezena. Změnit to hodlá ve volbách v čele politického hnutí Opona. »Bude volat k zodpovědnosti všechny, kteří se v uplynulých desetiletích podíleli na devastaci a rozkradení naší země,« prozradil Popelka.
Jak se cítíte, když jste pár dní na svobodě? Čemu se nejvíce věnujete?
Být zase svobodný je báječný pocit, i když na mne trochu doléhá únava jako reakce na pobyt ve věznici. Ve svých téměř sedmdesáti letech věznění snáším hůře, než jak tomu bylo za minulého režimu.
V těchto dnech se nejvíce věnuju svému osmiletému synkovi a kromě toho se snažím osázet zahradu, která je dost velká. Jsme vegetariáni a zeleniny potřebujeme vypěstovat hodně. Také postupně odpovídám na e-maily. Ve schránce jich mám více než 30 tisíc.
Jaký byl pobyt ve vězení?
Poměry ve vězení jsou dnes mnohem lepší než za minulého režimu. Dozorci nás nechávali na pokoji, žádná šikana, pochodová cvičení, skládání komínků a politická školení, jak tomu bylo před rokem 1989.
Nejhorší tam ale byla nuda a absence ženské energie. Jinak si nemohu stěžovat – k dispozici televize, teplá sprcha, možnost nákupu v kantýně, několik zájmových kroužků. Strava byla vcelku přijatelná, i když dost jednotvárná.
Věděli lidé kolem vás, kdo jste? Diskutovali jste i o politice?
Ostatní vězni věděli, za co tam jsem, a většinou mi vyjadřovali sympatie. Také mnozí zaměstnanci věznice. Dá se říci, že jsem tam měl výsadní postavení, také díky tomu, že mě několikrát viděli v televizi.
O politice jsme se ale moc nebavili, vězni jsou politiky znechucení a pohrdají jimi, považují je za vyžírky, kterým jde jen o peníze a moc a na lidech jim nezáleží.
Jak jste již zmínil, zkušenosti z pobytů za mřížemi máte i z minulého režimu. Který z nich vám přišel nejabsurdnější?
V lágru v Novém Sedle v roce 1989 jsem se ocitl na 40 dnů v samovazbě, říkali jsme tomu díra. Bylo to jako návrat do středověku, cely s malinkatými okýnky, které nešly otevřít. Na podlaze hrubý nerovný beton, zdi ledabyle pokryté hrubou maltou. V rohu díra do země, která sloužila jako záchod a nad ní hadice, z níž vytékal tenký pramínek vody. Dřevěné pryčny nám spouštěli jen na noc, ráno se zamkly.
Dostali jsme jen jednu špinavou a roztrhanou deku, bylo těžké rozhodnout se, jestli si ji dáme pod hlavu, na tvrdou pryčnu, nebo se jí přikryjeme. Měl jsem štěstí, že jsem se tam ocitl na jaře. V celách se nikdy netopilo a vězni, kteří tam pobývali v zimě, si odnesli těžké zdravotní problémy.
Nemám právní vzdělání, proto se zeptám možná hloupě, ale zato dost jasně: Proč je proboha vyzývání k sundání ukrajinské vlajky z Národního muzea trestný čin?
Z hlediska zákona to trestný čin není. Mé uvěznění bylo pokusem zastrašit opozici a jinak smýšlející občany.
Evropská unie, kterou naši politici otrocky poslouchají, je dnes ovládána potomky nebo stoupenci nacistů. Proto podporuje banderovský režim na Ukrajině a přejímá i některé dříve používané metody pro zastrašení odpůrců.
Vyvázl jste s podmínkou, ale do vězení jste se dostal, protože jste porušil zákaz pobytu v Praze. Co vás k tomu vedlo?
Bylo to na základě vnitřního popudu. Já se ve svém jednání řídím více intuicí než rozumovými úvahami.
»Stejně jako měl své oběti minulý totalitní režim, oběti politické, pracovní a justiční i oběti na životě, má je i režim současný. A už to začíná být docela dlouhá řada,« řekla v nedávném rozhovoru pro iportaL24.cz předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Co myslíte, není to přehnaný výrok?
Myslím, že není. Lidí, kteří stanuli před soudem za otevřené projevení svých názorů, jsou už desítky. Svoboda slova je dnes do značné míry omezena.
Není žádným tajemstvím, že hodláte založit politické hnutí Opona a jít k volbám. V jaké formě? A případně s kým?
Opona (Obecná porada o nápravě) bude politickým hnutím. Bude volat k zodpovědnosti všechny, kteří se v uplynulých desetiletích podíleli na devastaci a rozkradení naší země. Navazuje na požadavky Holešovské výzvy, která chtěla eliminovat moc politických stran.
Ode všech ostatních politických subjektů se liší tím, že chce místo parlamentní demokracie prezidentský systém propojený se silnými prvky přímé demokracie.
Opona bude tvořena řadou vlasteneckých uskupení a jednotlivců. Jednání s některými z nich už byla zahájena. Zváni ke spolupráci jsou všichni, kterým záleží na naší zemi a kteří mají odvahu jít do střetu se současným kolaborantským režimem.
Nezlobte se, ale nepovažujete to za další tříštění opoziční scény? Hrozí propadlé hlasy jako před čtyřmi roky, kdy se k moci dostala pětikoalice…
Tříštění to není. Chceme se obrátit především na těch více než 40 procent lidí, kteří nechtějí jít k volbám, protože nemají koho volit. Pokud se nám podaří získat z nich alespoň polovinu a také část těch, kteří u voleb hlasují pro menší zlo, můžeme získat tolik hlasů, aby bylo možné změnit ústavu.
Co budete považovat za své programové priority?
V této zemi je nutno změnit vlastně všechno, nic nefunguje pořádně. Čili cílem bude potrestat škůdce a dát zemi do pořádku. Podruhé Havlovo heslo »Nejsme jako oni« platit nebude. Každý dostane, co si zasloužil.
Politici a lidé, kteří rozhodovali o státních zakázkách, budou muset prokázat původ svého majetku. Pokud ho neprokáží, bude jim zabaven.
Co nejvíce zazlíváte stávající vládě?
Lokajskou podřízenost Bruselu.
Podle průzkumů to nicméně vypadá, že volby vyhraje hnutí ANO. Je to změna k lepšímu?
Pokud vyhraje ANO, nic podstatného se nezmění. Myslím ale, že volby nevyhraje a Andrej Babiš bude volán k zodpovědnosti za to, že nutil lidi k očkování. V jeho důsledku tisíce lidí zemřelo a statisíce má poškozené zdraví.
Říká se, že politika je špína, na což koneckonců upozorňujete celý život. Našel byste u nás či v zahraničí, v současnosti či v minulosti nějakého politika, který je skutečným vzorem díky své práci pro občany a pro stát?
Je jich velmi málo. Možná Gándhí.
Poslední otázku vám položím jako člověku s novinářskou praxí a zkušenostmi. Proč jsou podle vás mainstreamoví žurnalisté tak jednostranně provládní? Vychází to opravdu z jejich přesvědčení? Nebo hraje roli strach či ještě něco jiného?
Ti lidé mají rodiny. Musí platit hypotéky. Proto píší tak, jak to mocní očekávají. Pokud by vyjadřovali své názory svobodně, asi by přišli o práci.
Petr Kojzar
))))))) Chceš si najít ženu na jednu noc? Pojď na — https://ok.me/x9LK1
Slávek Popelka je asociál, který bude vždy a proti každému režimu revoltovat. Vzpomínám jak zabránil levicovému představiteli odborů vystoupit na demonstraci, když se chtěl zastat pracujících. Co nyní Popelka chce bez spojení odborů?
Jak to že byl odsouzenej kvůli úmyslu strhnout ukrajinskej hadr, když pak za asi rok pořádal Vrabel celou demonstraci proti tomu hadru – a všichni účastníci byli v pohodě?
Když čtu o tom vězení, tak to je nejlepší a nelacinější hotel u nás. 🙂
Já bych radši, kdyby se všichni spojili.
Co tohle je zase za zjevení?
Tam je potřeba vidět, že mezi těmi 40 procenty nevoličů je 20 procent těch, kteří ne že by nešli k volbám, protože jsou naštvaní a nemají koho volit, oni nejdou, protože politiku VŮBEC nesledují a VŮBEC je to nezajímá.