Současná krize kapitalismu jasně ukazuje, že volný trh plný konkurence selhal. Země se v přechodu od socialismu a sociálních států samy vzdaly sektorů, které přirozeně spadaly pod jejich kontrolu. Jedná se zejména o oblast kritické infrastruktury. Tedy takových věcí, které člověk potřebuje téměř denně. Konkrétně jde o vodu, elektřinu, dopravu, dodávky tepla atd. Tyto věci z logiky věci musí být pod státní kontrolou, aby nikdo nemohl spekulovat. Soukromý sektor v nich nemá co pohledávat.
Na příkladu energetiky dnes můžeme vidět, že když jeden vlastní elektrárny, druhý přenosovou soustavu a na konci existuje mnoho dodavatelů energie, tak logicky nastane problém. Náš stát sice vlastní několik elektráren, ale mnohých se zbavil. Ty vlastní miliardáři, kteří takto vydělávají na kritické infrastruktuře, která byla kdysi doménou státu. Privatizace na možné aspekty selhání trhu nehleděla a dnes se jasně ukazuje selhání.
Evropská unie jako obr na hliněných nohou nutila státy k ještě větší privatizaci všeho státního, aby se posléze zjistilo, že je to chyba. Některé státy (naposledy Slovensko) začínají volat po zestátnění třeba energetiky, aby se mohla zavádět regulace. Nemůžeme totiž vše svádět jen na válečný střet Rusko versus Ukrajina, protože problém se primárně nachází ve formě vlastnictví kritické infrastruktury. Soukromý vlastník se totiž snaží vydělat úplně na všem a v konečném důsledku to odnese zákazník.
Stát musí vytvářet přirozené monopoly a to právě v oblasti kritické infrastruktury. Nabízí se tedy řešení současného stavu: provést zestátnění. Tedy návrat do doby po roce 1945, kdy až do nástupu neoliberalismu v 80. letech 20. století státy měly své monopoly (státní firmy a podniky). Samozřejmě, že monopol není dobrý. Ať už jde o soukromý nebo státní. Nicméně přirozený státní monopol má jednu velkou výhodu. Lze jej regulovat státem ve veřejném zájmu. Proto je nutné státní monopoly vytvářet, i pro řešení krize.
Otázkou, která bude skloňována, je, jakým způsobem dosáhnout zestátnění, když zde máme soukromé vlastníky. Jednou z cest je odkup akcií státem, druhou možností je vyvlastnění ve veřejném zájmu. Vždy to může být za náhradu, případně bez náhrady, pokud by někdo záměrně jednání blokoval. Pokud se totiž nepodaří zajistit přirozené státní monopoly v kritické infrastruktuře, tak se ještě více naruší sociální smír a prohloubí krize.
Jan Klán
Volný trh jen potvrdil,že pokud je suroviny nedostatek, tak jde na základě zákona nabídky a poptávky cena nahoru. Soudruh Klán však záměrně zapomíná,kdo, že to nedoržuje dodávky, kdo, že to zahájil dobyvačnou válku a způsobil krizi, kterou hází na vládu, která myusímřešit dopady.
Volný trh samozřejmě neselhal. Selhal pokus o regulaci volného trhu, která spočívala v překotně nařízeném přechodu na OZE v rámci EU, známým pod pojmem Green Deal s tím, že přechodné období bude zajišťováno ruským plynem.
Chápu, že bolševik je na koni a chtěl by zestátňovat, nejraději bez náhrady, tak jako v roce 1948. Určitě by nezůstalo jen u elektráren. Nakonec by zestátnili i živnosti OSVČ. Pokud tvrdí opak, lžou.