Home Rozhovory Patrik Nacher: Je otázka, jestli se lidé rozhodnou ukončit exekuci, anebo zaplatí...

Patrik Nacher: Je otázka, jestli se lidé rozhodnou ukončit exekuci, anebo zaplatí energie a základní potraviny

Patrik Nacher FOTO - ČTK/Deml Ondřej

Už v září startuje Milostivé léto II. Jde o opakování akce, která dává šanci části dlužníků v exekuci zbavit se svých dluhů pouze uhrazením původní dlužné částky, takzvané jistiny. Bohužel úspěšnost druhého kola bude ovlivněna i současnou ekonomickou situací, lze předpokládat, že někteří lidé v exekuci nebudou mít ani na zaplacení jistiny. V rozhovoru pro iportaL24.cz to řekl poslanec opozičního hnutí ANO, spoluautor institutu Milostivého léta Patrik Nacher.

Někteří dlužníci v exekuci budou mít opět možnost využít institut Milostivého léta a zbavit se vymáhaných dluhů u veřejných institucí a státních či polostátních firem bez úroků nebo penále. Jde již o druhé kolo Milostivého léta, první se uskutečnilo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. S jakými výsledky?

Problém je, že zatím nemáme definitivní čísla a můžeme vycházet jen z údajů, které máme od jednotlivých firem. Víme, že třeba u Všeobecné zdravotní pojišťovny se zastavilo 15 tisíc exekucí a u Dopravního podniku 14 tisíc exekucí. Exekutoři i přesto, že říkají, že to byly jednotky procent, exekuce zastavují doposud, i když Milostivé léto skončilo na konci ledna. To znamená, že to má velký doběh, to konečné číslo zatím sice není, ale myslím si, že se bavíme o desítkách tisíc možná jednotkách stovek tisíc zastavených exekucí.

Považujete tedy první vlnu Milostivého léta za úspěšnou?

Považuji to za úspěch nejenom z hlediska počtu zastavených exekucí, ale i z hlediska toho, co to vyvolalo. Je potřeba připomenout, že to není výsledek novely zákona, ale jednoho pozměňovacího návrhu. Připomenu, že od 1. ledna na základě mého pozměňovacího návrhu běží také zastavování marných bagatelních exekucí s jistinou do výše 1500 Kč. To je něco úplně jiné než Milostivé léto, není to omezeno termínem od do a k jejich zastavování dochází automaticky při splnění daných podmínek. Takže je to potřeba brát v určitém kontextu a já považuji za úspěch i to, že Milostivé léto vyvolalo nějakou osvětu, zájem o exekuce a vůbec o řešení zadlužování. Považuji to tedy hodně i za takovou informační osvětovou záležitost.

Milostivé léto II bude trvat od začátku září do konce listopadu. Jakou očekáváte odezvu?

Troufám si říct, že Milostivé léto II bude úspěšnější, protože lidé už vědí, do čeho jdou, podmínky jsou jasnější, a to, co bylo v tom prvním kole Milostivého léta třeba nejednoznačné, tak je nyní napravené. Důležité také je, že exekutoři už mají daný jasný termín, dokdy musejí reagovat, což předtím nebylo. Myslím si tedy, že by to druhé kolo mohlo být ještě lepší, ale na druhou stranu my samozřejmě neovlivníme podmínky, které jsou okolo, a to je zhoršující se ekonomická situace. Je otázka, jestli se lidé rozhodnou ukončit nějakou exekuci tohoto typu, anebo ty prostředky dají například na zaplacení energií, nebo základních potravin a podobně. To znamená, že nám do toho jde nějaká neznáma, o které jsme v době, kdy jsme návrh připravovali, nemohli vědět. Ale já pravidelně na sociálních sítích informuji o těch pravidlech a podmínkách tak, aby se Milostivého léta zúčastnilo co nejvíce lidí, aby to mělo smysl.

Současná ekonomická situace tedy může podle vás ovlivnit průběh Milostivého léta II?

Z logiky věci by měla být v tom druhém kole vyšší účast, protože lidé už vědí, co to je, jak se to chová, a jak jsem říkal, některé věci, které byly zpochybňovány, například jestli penále u zdravotních pojišťoven je jistina nebo není, tak to všechno je už vyřešeno. Důležité je, že tu bude tři měsíce funkční nějaký institut, který nebude zpochybňován a který zamíří přesně tam, kam by měl. I z tohoto úhlu pohledu bych čekal, že bude ta účast větší. Jen u VZP je 189 tisíc dlužníků, kteří by mohli využít Milostivé léto II. Takže já očekávám, že by se toho jen u VZP mohlo zúčastnit více než těch 15 tisíc lidí, kteří se ho zúčastnili v prvním kole.

Na druhé straně je potřeba vycházet z nějaké situace, která jde paralelně vedle toho, a kterou mi nemůžeme ovlivnit, a to je ekonomická situace jednotlivých lidí a rodin. Tady je potřeba si uvědomit, že se bavíme o lidech, kteří jsou v exekuci. To znamená, že jsou v exekuci a exekutor po nich chce veškeré peníze, které si vydělají navíc, které někde ušetří a v tom momentě dát najednou jistinu, byť třeba v nižších tisících, může být pro celou řadu lidí problém. To znamená, že je to o tom, že tito lidé by měli vědět dostatečně dopředu, že tady existuje nějaký institut v podstatě restartu pro exekuce ve vztahu k veřejnoprávním věřitelům. Nicméně, když je tady situace, jaká je, to znamená, že se skokově zdražují základní potraviny, energie, pohonné hmoty a podobně, tak to zamává s rozpočtem i střední vrstvy, nikoli s rozpočtem lidí, kteří jsou v té nižší příjmové vrstvě. Bavíme se tedy o situaci, která ovlivní rozpočet středně příjmové vrstvy bez exekuce, takže je nějaký předpoklad, že to ovlivní i lidi, kteří mají exekuce. Očekával bych, že aspoň u těch případů, kde ta samotná jistina je relativně malá, v tisících korun, že ti lidé do toho půjdou, aby se jim tím trošičku ulevilo do budoucna.

Jinou otázkou je, jakým způsobem řešit ty případy, zejména je to dlužné nájemné za městské byty, kde ta samotná jistina je v desítkách tisíc. Tam je to taková Sofiina volba, kde ten člověk dluží třeba na jistině 30 tisíc ale zbaví se exekuce za půl milionu, což mi přijde jako výhodné pro toho dlužníka, protože evidentně by těch půl milionu nikdy dohromady nedal a zároveň ten věřitel v tomto případě město, obec, by nikdy ty peníze neviděly a takhle aspoň uvidí tu jistinu, tu samotnou výši nájemného. Otázka ale je, kde tito lidé několik desítek tisíc vezmou. Uvažuji, že bychom třeba na úrovni města vytvořili nějaký fond, aby se tímto lidem pomohlo. Na druhou stranu si zase musíme říct, kde je ta hranice, jestli to už pak není určitý morální hazard, protože už to samotné Milostivé léto těm lidem pomáhá a když se jim pomůže ještě tak, že se jim ty prostředky půjčí, tak už je to dvojitá pomoc a jak k tomu přijdou ti, kteří splácejí nebo mají dluhy vůči soukromoprávním subjektům? 

U kterých institucí je možné institut Milostivého léta využít?

Jsou to všechny exekuce, které vedou veřejnoprávní instituce, ať už na úrovni státu, kraje nebo obce, jsou to městské a státní firmy, zdravotní pojišťovny, dopravní podniky, ale je to třeba i dluh vůči České televizi a Českému rozhlasu, veřejným vysokým školám a podobně. To znamená, že se tady bavíme zhruba o třetině exekucí, které jsou u nás.

Připomeňte, co konkrétně jsou marné bagatelní exekuce, o jejichž zastavení jste mluvil…

To je úplně o něčem jiné. Jde o exekuce, kde ta jistina je do výše 1500 Kč, proto bagatelní, a marná proto, že za poslední tři roky se tam nic nevymohlo. Podle toho mého pozměňovacího návrhu se taková exekuce ukončí s tím, že dlužníkovi se ukončí exekuce, věřitel dostane 30 procent jistiny v podobě daňové slevy a exekutor za to zastavení dostane 1050 Kč. Tohle běží od 1. ledna automaticky, a znamená to, že z toho mají všichni něco.

Exekutorská komora se k návrhu Milostivého léta staví rezervovaně. Její prezident Jan Mlynarčík již dříve uvedl, že Milostivé léto mělo být původně mimořádné a ojedinělé a u toho mělo zůstat. Jeho opakování prý povede ke snížení ochoty dlužníků platit dluhy. Nemá v tomhle exekutorská komora pravdu?

Myslím, že ne. Milostivé léto II je částečně vyprovokováno i tím, jak se k tomu postavili někteří exekutoři, kteří odpovídali pozdě, neochotně nebo vůbec. Takže kdyby si udělali pořádek ve svých řadách, tak by se nemohli stěžovat na to, že je Milostivé léto II. Určitě to ale je naposledy, už se opakovat nebude. Musíme si ale uvědomit, že tohle všechno – Milostivé léto I i II nebo zastavování marných bagatelních exekucí, že to jsou všechno důsledky nakumulovaných exekucí z minula. My tím neřešíme aktuální věc, ale 4,5 milionu nakumulovaných věci z doby, kdy tyto zákony neplatily. Nedošlo by k tomu, kdyby ty zákony od začátku byly humánnější, spravedlivější, ne tak razantní, kdy se ta původní jistina zdvacetinásobí a uměle se zvyšují náklady pro toho člověka. Je sice pravda, že on něco nesplnil a dluhy se mají platit, ale to neznamená, že kvůli třeba i banální částce se bude dostávat roky do nekonečného procesu splácení. To znamená, že my dneska napravujeme jenom ty nakumulované věci z minula.

Na závěr se prosím vyjádřete k současné ekonomické situaci. Lidé se potýkají s extrémním zdražováním cen především energií. Vlády jednotlivých států EU přijímají různá opatření na pomoc obyvatelům. Jak hodnotíte dosavadní kroky české vlády? Je pomoc dostatečná?

Ta pomoc je v každém případě nedostatečná. Současná vláda se v tom tak trošičku plácá, na jedné straně cítí, že by pomáhat měla, protože když byla v opozici, tak co chvíli kritizovala tehdejší vládu, že u covidu je ta pomoc málo plošná a krátká. Z pozměňovacích návrhů tehdejší opozice jednoznačně vyplývá, že požadovala, aby ty kompenzace byly delší, vyšší a pro více osob. To znamená, že kdyby dnešní vládní politici měli navázat sami na sebe, tak by měli dělat ta opatření větší. Na druhé straně tím, že říkají, že to budou dělat jinak, nadále se vymezují vůči nám a nepřežili by, kdyby nám měli dát v něčem za pravdu, tak zároveň říkají, že ta opatření musí být jednoznačně cílená. Výsledkem toho potom jsou různí kočkopsi jakoby pomoci, kteří přicházejí jednak pozdě a jsou nedostatečné. Vláda se potom se dostává pod tlak a vlastně je kritizována ze všech stran. Od nás za to, že ta opatření nejsou dostatečná a z druhé strany například od Miroslava Kalouska za to, že to je podobně plošné, jako by to dělala ta předchozí vláda, takže pak se stejně dostanou do kritiky z obou stran, a to je právě ten kočkopes.

Vláda by se měla rozhodnout, jestli v této situaci, která je mimořádná tím průběhem, válkou kousek od našich hranic, skokovým zdražováním, inflací atd., tak jestli překročit svůj vlastní stín a dělat i plošná opatření jako většina zemí EU, byť dočasně, ale jednoznačně rychle a pro lidi přehledně. Vždyť lidé mají dneska úplně jiné starosti než zkoumat podmínky, jestli někam spadají nebo nespadají, co mají udělat, kolik toho mají vyplnit atd. V jednoduchosti a v rychlosti je v tomto krása, a to si myslím, že by měla být cesta, ale to znamená překonat sám sebe. V tomhle bychom měli táhnout za jeden provaz, a ne se štengrovat kdo s tím přišel, kdo měl pravdu, protože ve výsledku to pak zdržuje všechny. Určitě se nedá pomoc všem a všem stejně, tam spravedlnost nejde hledat a nikdy nebude. Ale tím, že se koalice brání udělat to, co říká opozice, ale zároveň sama cítí, že to, co dělá, je nedostatečné, tak výsledkem je zmatek, který může vyústit ve velkou nespokojenost, klidně na podzim.

Jana Dubničková

Předchozí článekHasiči natáhli vodu k Pravčické bráně, přiletí letadla ze Švédska
Další článekNenechme se mrzačit. Nabuďme zpět sebeúctu!

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here