Home Domácí Prezidentské volby. Připomeňte si, jakou roli hrály v minulosti televizní debaty

Prezidentské volby. Připomeňte si, jakou roli hrály v minulosti televizní debaty

Miloš Zeman (vpravo) a Jiří Drahoš při první televizní debatě v roce 2018 FOTO - ČTK/Michal Kamaryt

Televizní debaty mohou, ale nemusejí, mít klíčovou roli v prezidentských volbách. A je jen těžké dopočítat, jak moc nakonec ovlivnily výsledek v letech 2013 a 2018. Přesto, že je to nemožné jasně kvantifikovat, bylo evidentní, že jak Karel Schwarzenberg v roce 2013, tak Jiří Drahoš v roce 2018 udělali některé chyby, z toho jednu a jednu vnímá iportaL24.cz zpětně jako klíčovou. Tak pěkně postupně…

2013

První kolo: Premiérové přímé prezidentské volby začaly 11. ledna 2013 a první kolo v nich žádný z kandidátů jasně neovládl. Pozdější vítěz Miloš Zeman získal v celé republice 24,21 procenta hlasů, druhý byl Karel Schwarzenberg s 23,40 procenta. Překvapením byl neúspěch favorizovaného expremiéra Jana Fischera (16,35 procenta), kterého výrazně předčil právě předseda TOP 09 a ministr zahraničí Schwarzenberg, který za Zemanem zaostal jen zhruba o 41 700 hlasů.

Klíčový moment druhého kola: Ten nemohl být zřetelnější. Duel na České televizi moderovaný Václavem Moravcem 17. ledna přinesl zásadní téma, a to sudetští Němci a dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše. A právě v průběhu první debaty na ČT, kterou vidělo 1,32 milionu diváků, se dopustil Schwarzenberg obří chyby, po níž konečný výsledek snad ani nemohl být jasnější. Kromě toho, že prohlásil, že Benešovy dekrety dnes již neplatí, vyřkl doslovně tuto větu: »To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu.« »Beneš by tedy podle vás byl souzen jako válečný zločinec? Nic jiného jste totiž teď neřekl. V Haagu je totiž mezinárodní tribunál proti válečným zločincům,« reagoval Zeman pohotově, a ačkoli v následných dnech Schwarzenberg své výroky poněkud korigoval, ve výsledku mu to nikterak nepomohlo.

Konečný výsledek: Čekalo se to těsné, ale nakonec nebylo. Zeman ve druhém kole přesvědčivě zvítězil o zhruba 480 000 hlasů a stal se prvním prezidentem zvoleným přímo občany České republiky. Převedeno na procenta vyhrál v poměru 54,80:45,19.

kandidáthlasy 1. koloprocenta 1. kolohlasy 2. koloprocenta 2. kolo
Miloš Zeman1 245 84824,212 717 40554,80
Karel Schwarzenberg1 204 19523,402 241 17145,19
Jan Fischer841 43716,35
Jiří Dienstbier829 29716,12
Vladimír Franz351 9166,84
Zuzana Roithová255 0454,95
Taťana Fischerová166 2113,23
Přemysl Sobotka126 8462,46
Jana Bobošíková123 1712,39

2018

První kolo: Dvoudenní druhé přímé prezidentské volby v ČR začaly 12. ledna 2018 a do druhého kola postoupil stávající prezident Miloš Zeman a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Zeman získal 38,56 procenta, jeho protikandidát pak 26,60 %. Vzhledem k tomu, že téměř všichni zbývající kandidáti podpořili Drahoše, jevilo se aritmeticky pravděpodobné jeho vítězství. Jenže debaty před druhým kolem, do nichž na rozdíl od těch předešlých, dorazil Miloš Zeman, byly jedním z momentů, jež prostou aritmetiku postavily na hlavu.

Klíčový moment druhého kola: Zeman a Drahoš se střetli v první televizní debatě na Primě 23. ledna, druhá se konala 25. ledna v České televizi a díky 2,7 milionům diváků starších 15 let se podle ČT stala nejsledovanější televizní politickou debatou v historii měření sledovanosti. Zatímco při debatě na Primě, která i díky skandování, bučení nebo pískání voličů, byla ze všeho nejvíce »bulvární show«, Zeman působil sebejistě a nervózně vyhlížející Drahoš nestíhal odrážet jeho argumenty, za dva dny nato zvolil vyzyvatel zcela odlišnou taktiku. Ovšem v komorním prostředí Národního muzea byla neúčinná. Stala se krokem vedle. Drahoš útočil a útočil, kdežto Zeman se svojí klidnou defenzivou působil na nerozhodnuté voliče jako skutečný státník. Trpělivě odpovídal, vysvětloval a nenechal se vyvést z rovnováhy. Obráceně zvolená taktika ve dvou rozdílných prostředích byla pro Drahoše šlápnutím vedle, což jen podtrhl závěrečnou scénou, kdy hbitě vyskočil z křesla, aby ukázal, že mu nohy, na rozdíl od Zemana, slouží. Roli však nehrál pohybový aparát, nýbrž mozek…

Konečný výsledek: Ve druhém kole 26.- 27. ledna 2018 vyhrál Zeman se ziskem 51,36 procenta a obhájil post hlavy státu na dalších pět let. Převedeno na hlasy to dělalo podporu 2 853 390 voličů. Dá se předpokládat, že nový prezident ji bude o víkendu potřebovat ještě vyšší…

kandidáthlasy 1. koloprocenta 1. kolohlasy 2. koloprocenta 2. kolo
Miloš Zeman1 985 54738,562 853 39051,36
Jiří Drahoš1 369 60126,602 701 20648,63
Pavel Fischer526 69410,23
Michal Horáček472 6439,18
Marek Hilšer454 9498,83
Mirek Topolánek221 6894,30
Jiří Hynek63 3481,23
Petr Hannig29 2280,56
Vratislav Kulhánek24 4420,47

(pk)

Předchozí článekOd policie odchází víc lidí, než k ní nastoupí. Projedná to Bezpečnostní rada státu
Další článekMáme jeden z nejstarších vozových parků v Evropě

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here