Home Domácí Půdy ubývá. Investice do ní hravě překonává inflaci

Půdy ubývá. Investice do ní hravě překonává inflaci

ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

Cena půdy roste dlouhodobě u nás i ve světě rychleji než inflace. Úrodné půdy ubývá a je třeba nakrmit čím dál víc lidí, proto patří dlouhodobě k nejlepším uchovatelům hodnoty. Od roku 2005 stoupla její cena v Česku téměř pětinásobně. Ve svém zpravodajství to zveřejňuje ekonomický magazín Finmag.cz.

V úvodu článku se mimo jiné uvádí, že zatímco v roce 2005 se, podle odborného webu Farmy.cz, jeden hektar půdy prodával v průměru za 68 tisíc korun, v loňském roce byla už průměrná tržní cena 334 tisíc korun za hektar. To znamená nárůst každý rok o 9,8 procenta. Pro srovnání, inflace ve stejném období vychází v průměru na 3,2 procenta ročně.

Autor článku dále upozorňuje, že i v posledních dvou letech vysoké inflace fungovala zemědělská půda jako skvělý uchovatel hodnoty. Reálná kupní síla peněz vlivem inflace klesla o 23 procent, průměrná tržní cena půdy však za tyto dva roky stoupla o 32 procent.

Půda hodnotu neztratí

Pokud se budete na půdu dívat jako na investici, dále konstatuje autor článku, dostanete se ročně k výnosu zhruba dvou až tří procent jen z pachtovného, tedy z pronájmu půdy zemědělcům. Načež dodává, že její hodnota stoupá dlouhodobě a s velkou pravděpodobností bude stoupat dále. Předpokládá, že o něco rychleji než inflace, i když to asi už nebude každý rok o desetinu jako doposud, kdy ceny v Česku doháněly zbytek Evropy.

Zároveň vysvětluje, že na rozdíl od investic do různých virtuálních aktiv a od spekulací na burze, půda má a vždycky bude mít svou reálnou užitnou hodnotu. Podle něho by měla být součástí každého dlouhodobého investičního portfolia. Klientům zpravidla doporučuji do ní investovat kolem deseti procent jejich majetku.

Pro majetnější a trpělivé

V další části článku si jeho autor všímá otázky, do kterých fondů by měli lidé investovat. Píše, že »nechcete-li se starat o vlastní políčko, můžete k investici využít jeden ze dvou regulovaných investičních fondů fungujících v Česku, které se zaměřují na investice do zemědělské půdy. V obou případech se jedná o fondy pro kvalifikované investory, tedy pro ty majetnější«.

Poté vysvětluje, jak tyto fondy působí na našem trhu. Sděluje, že Český fond půdy je starší a větší. Funguje od roku 2014 a spravuje dnes půdu v hodnotě přes dvě miliardy korun. Za tu dobu zhodnotil investorům majetek zhruba na dvojnásobek. Jeho čistý anualizovaný výnos vychází na 8,6 procenta ročně. Tento fond je sice registrovaný na Maltě, ale funguje v Česku a investovat do něj je možné na majetkovém účtu u Consequ. Minimální investice do fondu je, podle maltského práva, ekvivalent 75 tisíc eur, což je zhruba 1,8 milionu korun.

AVANT Česká pole je o rok mladší a výrazně menší. Spravuje majetek v hodnotě zhruba 200 milionů korun. Většinu portfolia fondu dnes tvoří půda na Slovensku, kde je cena půdy ještě o 30-40 procent nižší než u nás. Také tento fond zhodnotil investorům majetek za osm let na více než dvojnásobek.

Jeho čistý anualizovaný výnos vychází na deset procent p.a. (per annum – úrok za 1 rok – pozn. red.). Zde je minimální investice jeden milion korun. Navíc je možné fond kombinovat i s dalšími fondy spravovanými AVANT investiční společností. V takovém případě jde pak investovat i menší částky.

Oba fondy vydělávají na pachtovném i na dlouhodobém růstu ceny půdy a oba fondy dlouhodobě hravě poráží inflaci. Načež to autor článku dokladuje grafem, z něhož vyplývá, že například investice ve fondu AVANT Česká pole v uplynulém roce, jako jedna z mála investic, dokázala porazit inflaci.

Autor článku dále upozorňuje, že zemědělská půda je dlouhodobá investice, která není příliš likvidní. To platí i pro zmiňované investiční fondy. Minimální doporučený investiční horizont je pět let. Osobně by rozhodně doporučoval nad touto investicí uvažovat v ještě delším kontextu.

Ještě o něco perspektivnější, ale také rizikovější investici nabízí loni založený Verdi fond farem, rovněž pro kvalifikované investory. Ten neinvestuje pouze do zemědělské půdy, ale kupuje celé české farmy i se zemědělskou půdou. Její hodnota by opět dlouhodobě měla růst rychleji než inflace.

Verdi fond farem má větší část výnosů ze zemědělské prvovýroby, tedy z pěstování plodin a chovu dobytka. Zůstává mu celá marže, nikoliv jen pachtovné. Díky tomu by dlouhodobě měl přinést investorům vyšší zhodnocení než fondy půdy. Za rok své existence vynesl tento fond investorům 14,96 procenta. Ale někdy bude mít také horší roky se špatnou úrodou, s tím je potřeba počítat.

* * *

K tomuto článku v ekonomickém magazínu Finmag.cz můžeme jenom dodat, že čeští produkční zemědělci, které zastupuje Agrární komora ČR a její největší členská organizace Zemědělský svaz ČR, již řadu let upozorňují na skutečnost, že novými majiteli zemědělské půdy u nás se místo původních sedláků, kteří dědili své povolání, či spíše poslání, z generace na generaci, stávají buď zahraniční vlastníci, nebo silné ekonomické celky, které mají dostatek financí odkoupit tuto půdu od našich zemědělců. Přičemž jde o to, že těmto ekonomickým celkům půjde o okamžitý a výnosný zisk a nikoliv o to, aby u nás i nadále zůstala úrodná zem, na které budou zemědělci i po další léta pěstovat obilí a jiné plodiny, tolik potřebné pro výrobu potravin. Tedy tak, jak to dělají naši sedláci, kteří se snaží, aby zemědělská půda nadále byla zdrojem pro výrobu potravin a zároveň i přispívala k lepšímu životnímu prostředí. Ostatně, naznačuje to i sám obsah tohoto článku. Přirozeně, že nechceme všechny investory »házet do jednoho pytle«, i mezi nimi jsou a budou rozdíly, jako v kterémkoliv jiném podnikání.

Miroslav Svoboda

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here