Sbohem a šáteček, loučil se v projevu Zeman. Na nuly ihned zapomenu, vzkázal

Zhruba čtvrthodinovým projevem se dnes s národem ve svém posledním Vánočním poselství rozloučil prezident Miloš Zeman. »Kdybychom se víckrát neviděli, bylo to krásné, bylo toho dost, sbohem a šáteček,« citoval slavnou báseň Vítězslava Nezvala.

Zeman již od začátku svého působení na Hradě přesunul tradiční projev z Nového roku na 26. prosinec. Načasování poselství na Vánoce vysvětlil po svém nástupu do funkce Zeman tím, že chce navázat na tradici první republiky, kdy měl vánoční proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Zeman dnes mluvil déle než obvykle. Kromě tradičního vánočního komentování aktuálních událostí se rozhodl »složit účty« za dobu 32 let v politice.

Válka, energetická krize a inflace

Při rozboru letošního roku zmínil tři problémy. Tím prvním je válka na Ukrajině, kterou nazval jako »ruskou agresi«. »Byl jsem vždy stoupenec korektních ekonomických vztahů s Ruskou federací, zejména kvůli dodávkám relativně levných energetických surovin,« přiznal Zeman, nicméně připojil, že nastala situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním. Podle něj je nyní v ohrožení celosvětová bezpečnost, tedy i bezpečnost České republiky. »Plně podporuji pomoc České republiky bojující Ukrajině a věřím, že tlak svobodných zemí dřív nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo,« konstatoval.

Druhým problémem je dle Zemana energetická krize. »I když ceny rostly již před ruskou agresí, tato agrese k tomu výrazně přispěla,« řekl prezident. V této souvislosti zkritizoval i »zelený fanatismus«. »Pokusy zakázat auta se spalovacími motory, pokusy omezit nejen uhelné, ale i jaderné elektrárny a v poslední době i pokusy rozšířit emisní povolenky, to vše rovněž výrazně zvyšuje ceny energie,« upozornil Zeman.

Do třetice zmínil inflaci a upozornil, že vetoval novelu zákona o státním rozpočtu, počítající s deficitem 375 miliard korun. Vláda podle něj musí na příjmové straně přijmout návrhy ekonomů týkající se daňové oblasti.

Hlavním vchodem do vládní budovy

V druhé polovině svého vánočního poselství se Zeman věnoval nejen svému polistopadovému působení v nejvyšší politice, ale i dobou před rokem 1989, kdy byl »několikrát vyhozen z práce« a »trochu rovněž přispěl k listopadové revoluci«. Na mysli měl především kritický článek ze srpna 1989 v Technickém magazínu.

Neopomněl zmínit, že když byl v roce 1993 zvolen předsedou ČSSD, měla strana sedmiprocentní preference. »Během pěti let tvrdé práce se nám povedlo zvýšit podporu na 32 procent,« upozornil.

Vrcholem jeho působení v čele ČSSD byl rok 1998, kdy se stal předsedou vlády. »Splnil jsem svůj slib, že sociální demokracie vstoupí do vládní budovy hlavním vchodem, nikoli vchodem pro služebnictvo,« uvedl v dnešním televizním poselství.

Vláda pod jeho vedením uskutečnila tři zásadní reformy – vznik krajské samosprávy, profesionalizaci armády a privatizaci bank. Za největší plus ale označil postupné snižování deficitu státního rozpočtu – až na 10 miliard korun.

Připomněl také, že v roce 2003 na základě výsledku vnitrostranického referenda kandidoval na prezidenta. »V důsledku postojů některých vedoucích představitelů sociální demokracie jsem nebyl zvolen a uchýlil jsem se na deset let na Vysočinu. Byla to krásná léta,« zavzpomínal.

Proti ztrátě suverenity

Do boje o Hrad se pustil znovu v momentě, kdy byla uzákoněna přímá volba hlavy státu. »Poprvé i podruhé jsem byl občany zvolen a chtěl bych za to poděkovat. Vždy jsem se snažil hájit české národní zájmy,« uvedl Zeman. Vzhledem k tomu, že 80 procent tuzemského HDP je tvořeno exportem, snažil se tento export podporovat, mít korektní vztahy s významnými zeměmi světa a jezdil na zahraniční cesty za doprovodu podnikatelských subjektů. »Snažil jsem se, aby si Česká republika uchovala suverenitu a nepodléhala jakémukoli vnějšímu tlaku,« řekl a jedním dechem zmínil aktuální úsilí, aby se v rámci EU rozhodovalo většinově, »což by mohlo znamenat, že ČR ztratí část své suverenity, protože bude přehlasována většími zeměmi«. Sám sebe označil Zeman za odpůrce tohoto řešení.

Jako svoji srdeční záležitost označil vztah s Izraelem, který tituloval jako »malý a statečný národ«. A přiznal, že po 8. březnu, kdy skončí jeho druhé funkční období, odejde do starobního důchodu a bude číst zajímavé knihy i »trochu vzpomínat«. Ve své kariéře se prý potkal »se závistivými a zakomplexovanými nulami« mj. mezi politickými komentátory a neúspěšnými politiky. »Na tyto nuly zapomenu první den svého starobního důchodu, zato budu vděčně vzpomínat na všechny ty, s nimiž jsem měl tu čest pracovat pro republiku.«

(pk)

Související články

2 KOMENTÁŘŮ

  1. Pražský režim Ukrajině nepomáhá, ale škodí. A proč Ovar americký režim a jeho satelity nazývá “svobodnými zeměmi”, to je záhada. Asi orwellovský newspeak.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy