Britští klimatologové zjistili, že ledový příkrov západní Antarktidy bude i nadále rychle tát a v příštích staletích se začne rozpadat bez ohledu na to, jaká opatření lidstvo přijme v boji proti klimatickým změnám. Informovala podle časopisu Nature Climate Change Britská antarktická služba (BAS).
»Zdá se, že lidstvo ztratilo kontrolu nad tím, jak bude ledový příkrov západní Antarktidy tát. Pokud jsme ji chtěli zachovat v nedotčeném stavu, měli jsme začít řešit klimatické změny už před mnoha desetiletími, ne teď. Nicméně povědomí o této situaci nám dává několik desetiletí na to, abychom se připravili na rychlý vzestup mořské hladiny v budoucnu,« uvedla vědkyně z BAS Caitlin Notenová, kterou citovala tisková služba organizace.
Notenová a její kolegové dospěli k tomuto závěru při analýze scénářů, jak opatření přijatá v boji proti globálnímu oteplování ovlivní stav ledových masivů pokrývajících západní část Antarktidy. Tyto ledovce, zejména ty, které pokrývají Antarktický poloostrov, jsou velmi zranitelné vůči účinkům globální změny klimatu.
Například před šesti lety se u jeho břehů zřítil jeden z posledních úlomků Larsenova ledovce, čímž vznikl obří ledovec o velikosti Moskevské oblasti. Podobné události nutí vědce diskutovat o perspektivě rychlého a nevratného zhroucení celého ledového příkrovu západní Antarktidy. Britští klimatologové zkoumali, jak by tento proces ovlivnilo provádění Pařížské dohody o klimatu a dalších navrhovaných opatření ke snížení emisí skleníkových plynů.
Nevyhnutelný kolaps ledovců západní Antarktidy
Klimatologové připravili model, který popisuje stav Amundsenova moře a přilehlých oblastí západní Antarktidy. Pomocí tohoto modelu vědci vypočítali, jak se klima v regionu změní v příštích desetiletích a staletích, pokud bude Pařížská dohoda plně nebo částečně naplněna a pokud bude zachován současný objem emisí skleníkových plynů.
Výpočty ukázaly, že teplota v Amundsenově moři se v průběhu 21. století oproti ostatním oblastem světového oceánu ztrojnásobí, a to i v případě, že bude Pařížská dohoda plně realizována a emise budou sníženy na nulu. V důsledku toho začnou na konci století masově tát mořské ledovce, které chrání ledový příkrov Západní Antarktidy před zhroucením, což nakonec povede k jeho zničení.
V nejhorším případě se teplota vody v Amundsenově moři zvýší o dalších 0,57 stupně Celsia. To povede k tomu, že pobřežní ledovce začnou hromadně tát již v polovině století. Charakter destrukce ledového příkrovu se však zásadně nezmění.
Autoři práce zdůrazňují, že jejich výsledky – nejsou důvodem k opuštění opatření k omezení globálního oteplování. Snížení emisí skleníkových plynů ochrání další ledovce v Antarktidě před rozpadem, což sníží rychlost, s jakou bude v důsledku jejich tání stoupat hladina moří.
(cik, TASS)
Kontrolní otázka: O kolik by stoupla hladina moře, kdyby roztály všechny kry, které plují po hladině oceánů?