Britský deník Financial Times (FT) uvedl, že ukrajinští představitelé začínají v soukromých rozhovorech s předními západními politiky čím dál častěji zmiňovat možnost příměří. Tento posun v rétorice přichází v době, kdy Ukrajina čelí vleklému konfliktu s Ruskem a zhoršující se situaci na bojišti i v domácí politice.
Podle FT absence jasné strategie vede k rostoucímu pocitu beznaděje, který by mohl zemi pohltit. Zatímco před rokem či dvěma by volání po příměří bylo považováno za projev poraženectví, nyní se tyto požadavky podle článku objevují s rostoucí naléhavostí.
Tato změna naznačuje, že ukrajinská vláda si začíná uvědomovat obtížnost situace, kdy vojenské úspěchy nepřicházejí a mezinárodní podpora, ačkoliv stále přítomná, nemusí být dostatečná pro dosažení jednoznačného vítězství.
Samotný fakt, že tyto diskuze probíhají, signalizuje rostoucí pragmatismus v Kyjevě. Ukrajina čelí nejen vojenským výzvám, ale také ekonomickým a sociálním dopadům války, což může tlačit na přehodnocení dosavadní strategie.
FT ve svém článku zdůrazňuje, že bez jasné strategie hrozí Ukrajině »pocit beznaděje«, který by mohl zemi pohltit.
Tento pocit beznaděje pramení z několika faktorů. Za prvé, válka se táhne již několik let, což vyčerpává zdroje země, včetně lidských, finančních a materiálních. Za druhé, mezinárodní podpora, ačkoliv stále významná, není neomezená. Západní země čelí vlastním politickým a ekonomickým tlakům, což může vést k oslabení jejich odhodlání pokračovat v rozsáhlé pomoci Ukrajině.
Dalším klíčovým faktorem je vojenská situace. I když Ukrajina dosáhla několika pozoruhodných úspěchů, jako byla obrana Kyjeva na začátku konfliktu nebo protiútoky v Charkovské oblasti, aktuální boje na východě země jsou značně vyčerpávající. Ruské síly disponují většími zdroji a převahou v palebné síle, což ztěžuje ukrajinskou snahu o další územní zisky. Podle The Guardian čelí ukrajinská armáda nedostatku munice a moderních zbraní, což dále komplikuje její situaci.
FT také naznačuje, že pesimismus není omezen pouze na ukrajinské představitele, ale šíří se i mezi těmi, kdo válku na Ukrajině bedlivě sledují. Tento sentiment může být částečně poháněn nejistotou ohledně budoucího směřování konfliktu. Bez jasného plánu, jak dosáhnout vítězství nebo alespoň stabilního ukončení bojů, hrozí, že podpora veřejnosti i na Ukrajině, i na Západě, začne slábnout.
FT ve svém článku zmiňuje nadcházející summit NATO, který by mohl dočasně pozvednout náladu díky projevům solidarity a slibům další podpory. Summity NATO v minulosti často přinášely prohlášení o neochvějné podpoře Ukrajině, ale reálné výsledky, jako například dodávky zbraní nebo finanční pomoc, někdy zaostávaly za očekáváními.
Podle zprávy Reuters se očekává, že nadcházející summit NATO bude zaměřen na posílení vojenské pomoci Ukrajině, včetně dodávek moderních systémů protivzdušné obrany. Nicméně někteří analytici, jak uvádí The Washington Post, varují, že bez dlouhodobého závazku a konkrétní strategie může tato podpora ztratit svůj dopad.
Možné důsledky těchto zákulisních rozhovorů o příměří jsou značné. Na jedné straně by příměří mohlo přinést dočasnou úlevu civilnímu obyvatelstvu a zastavit další devastaci země. Na druhé straně by jakékoli ústupky Rusku mohly být vnímány jako ztráta suverenity, což by mohlo vést k politické nestabilitě na Ukrajině. Navíc by reakce mezinárodního společenství na příměří mohla být rozporuplná, zejména pokud by bylo vnímáno jako slabost Západu.
(TASS, ggh)