Španělské úřady potvrdily druhé úmrtí nakaženého opičími neštovicemi. Od května, kdy se tato infekční choroba začala šířit mimo Afriku, jde zároveň o první dvě úmrtí v Evropě.
Podle ministerstva zemřeli v obou případech mladí muži, a to ve Valencii a v Córdobě. První úmrtí ministerstvo oznámilo v pátek. Muž v souvislosti s nákazou opičími neštovicemi onemocněl encefalitidou. O druhém muži nejsou známé žádné podrobnější informace, uvedla agentura EFE. Jedno úmrtí v souvislosti s touto nemocí oznámila v pátek i Brazílie.
Španělsko je se zhruba 4300 nakaženými jednou ze zemí mimo Afriku, kde se opičí neštovice šíří nejvíce. Většinou jde o muže, kteří měli sex s dalšími muži, a dvě třetiny případů zaznamenaly úřady v Madridu a Katalánsku.
»Řetězec přenosu se v drtivé většině případů týká velmi blízkého tělesného kontaktu, hlavně v souvislosti s velmi rizikovými pohlavními styky,« uvedlo ministerstvo. Pomoc v nemocnici muselo vyhledat 120 lidí.
WHO varuje i uklidňuje
»Vzhledem k tomu, že šíření opičích neštovic v Evropě pokračuje, očekáváme další úmrtí,« uvedla představitelka WHO v Evropě Catherine Smallwoodová. WHO mimo Afriku zaznamenala na 18 000 nakažených, z nichž je 70 procent v Evropě. Smallwoodová vyzvala evropské státy, aby přijaly opatření k zastavení šíření nákazy. Pravděpodobnost vážného průběhu nemoci je stále velmi nízká, ve většině případů se nakažení uzdraví bez větších lékařských zásahů.
WHO vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování. Její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus pak doporučil, aby homosexuální muži omezili počet intimních partnerů, protože představují skupinu, která je nákazou nejvíce ohrožená.
Takzvané opičí neštovice se běžně vyskytovaly v zemích západní a střední Afriky. Zhruba v polovině května se nákaza ale začala šířit i v Evropě, ve Spojených státech a v dalších zemích. V České republice se dosud potvrdilo 20 případů opičích neštovic.
Vybrané údaje o současném šíření opičích neštovic ve světě:
• Takzvané opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Opičí neštovice byly poprvé objeveny v roce 1958, kdy se v koloniích opic chovaných pro výzkum objevila dvě ohniska onemocnění podobného neštovicím; odtud pochází i název opičí neštovice. Hostitelem tohoto onemocnění jsou ale spíše hlodavci a další malí savci. První případ opičích neštovic u člověka byl popsán v roce 1970 v Demokratické republice Kongo.
• Opičí neštovice způsobují viry čeledi Poxviridae z rodu Orthopoxvirus. Do tohoto rodu kromě opičích neštovic patří ještě variola (pravé neštovice, které byly vymýceny a už se nevyskytují), virus vakcinie (užívaný jako očkování proti variole) a virus kravských neštovic. Tyto poxviry nemají virologicky nic společného s planými neštovicemi (varicelou), které způsobuje jiný virus a které se podobají pouze klinickými projevy – tedy vyrážkou s puchýřky.
• U lidí jsou příznaky opičích neštovic podobné, ale mnohem mírnější než příznaky pravých neštovic. Opičí neštovice začínají horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, svalů, zad a vyčerpáním a dochází ke zduření lymfatických uzlin. Během jednoho až tří dnů (někdy i déle) po nástupu horečky se u pacienta objeví typická vyrážka, která často začíná na obličeji a poté se šíří na další části těla. Inkubační doba je 14 až 21 dní. Nemoc trvá dva až čtyři týdny, aniž by nemocný musel dodržovat specifickou léčbu.
• Virus se přenáší na člověka kousnutím či škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů (zejména hlodavců). Mezi lidmi se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) lze nakazit blízkým kontaktem s nemocným nebo s jeho kontaminovaným oděvem. Podle vědců se nákaza šíří zřejmě při blízkém tělesném kontaktu.
• V roce 2003 byl popsán výskyt 47 případů opičích neštovic v několika státech USA. Příčinou byl import infikovaných zvířat z Ghany, od kterých se nakazili američtí psouni prérioví, kteří jsou chování jako domácí mazlíčci. Nikdo z nakažených nezemřel.
• Opičí neštovice se dosud běžně vyskytovaly v zemích západní a střední Afriky. Zhruba v polovině května se nákaza ale začala šířit i v Evropě, ve Spojených státech a v dalších zemích.
• Jako první oznámila výskyt opičích neštovic počátkem května Británie, dosud bylo zaznamenáno asi 22 800 případů v 76 zemích a teritoriích světa (nejsou v tom zahrnuty africké země, kde se nemoc vyskytuje endemicky). Zatím není jasné, jak se nákaza dostala mimo Afriku. V Evropě a Severní Americe se nákaza šíří mezi lidmi, kteří nebyli v kontaktu s infikovanými zvířaty ani nedávno necestovali do Afriky.
• Světová zdravotnická organizace nedávno vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování a doporučuje očkování homosexuálních či bisexuálních mužů, stejně jako zdravotnických pracovníků. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus pak doporučil, aby homosexuální muži omezili počet intimních partnerů, protože představují skupinu, která je nákazou nejvíce ohrožená.
• Opičí neštovice si během letošní krize vyžádaly zatím osm obětí – pět v Africe, jednu v Brazílii, což bylo první úmrtí mimo Afriku, a dvě ve Španělsku.
• V Evropě bylo zatím podle údajů WHO zaznamenáno přes 13 000 případů v 37 zemích a teritoriích.
• Nejvíce zasaženou zemí v Evropě je Španělsko se zhruba 4300 nakaženými. První dvě smrtelné oběti ve Španělsku jsou zároveň prvními oběťmi v Evropě. Mezi nakaženými jde většinou o muže, kteří měli sex s dalšími muži, dvě třetiny případů zaznamenaly přitom úřady v Madridu a Katalánsku. Za Španělskem následují v počtech nakažených Německo (téměř 2600), Británie (2500), Francie (téměř 2000) a Nizozemsko (880). Spojené státy hlásí přes 5000 nakažených.
• V České republice se objevil první případ opičích neštovic 24. května. Počet potvrzených případů opičích neštovic v Česku činí zatím 20.
• Problémem hlavně v Africe je nedostatek vakcín. Úřadující zástupce afrického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Ahmed Ogwell tento týden oznámil, že Afrika nemá ani jednu dávku vakcíny proti opičím neštovicím.
• Evropská komise (EK) zajistila nákup 160 000 dávek, v USA má být brzy k dispozici 800 000 dávek.
• Do Česka tento týden dorazilo 1400 dávek vakcíny, které země dostala darem od Evropské komise. EK očkovací látku nakoupila ze svého rozpočtu a rozděluje ji mezi členské země EU. Celkem by Česká republika měla dostat 2800 dávek, s plošným očkováním se nepočítá.
(jb, čtk)