Home Domácí Vláda svým zastropováním výrobních cen elektřiny zřejmě stvořila další paskvil

Vláda svým zastropováním výrobních cen elektřiny zřejmě stvořila další paskvil

ILUSTRAČNÍ FOTO - archiv

Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu. Způsob, jakým to ale udělala, vzbudil značnou kritiku analytiků i profesních organizací. Postup vlády označili za riskantní, protože spolu s dříve přijatou daní z neočekávaných zisků (windfall tax) budou energetické firmy podle nich zdaněny víckrát. Podobný přístup je podle nich navíc ojedinělý i v rámci Evropské unie.

Tržní stropy se budou na základě rozhodnutí vlády lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 Kč) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám. Navrhované rozpětí je 170 až 230 eur (4140 až 5600 Kč) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 Kč) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu. Z příjmů nad stanovený cenový strop budou výrobci odvádět státu 90 procent, původně vláda mluvila o stoprocentním odvodu. Opatření by mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023.

Už v pátek přitom Sněmovna v takzvaném daňovém balíčku schválila daň z neočekávaných zisků, neboli windfall tax. Ta se týká energetických, petrolejářských či těžebních firem a bank. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 %. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Několikanásobné zdanění může skončit u soudu

»Přístup vlády k energetickým firmám je mimořádně přísný, je to opravdu nestandardní,« komentoval dnešní rozhodnutí analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Poukázal především právě na už dříve vládou přijatou daň z neočekávaných zisků. Podle něj tak budou výrobci elektřiny zdanění až třikrát, protože kromě těchto odvodů budou muset dál platit ještě klasickou daň z příjmů. Podle něj je přístup vlády nestandardní i v rámci Evropy, když se většina států rozhodla pouze pro jedno z mimořádných opatření.

Energetickým firmám tak podle Gavora zůstane po zavedení nových odvodů zisk na úrovni předchozích let povýšený asi o 20 %. Připomněl však, že firmy jako ČEZ, E.ON a další ovšem vedle výroby elektřiny zajišťují i její distribuci a v rámci ní se v příštích letech očekávají masivní investice do infrastruktury. »Důsledkem těchto kroků tak může být, že prostředky na to budou chybět,« dodal.

Podle analytika společnosti Purple Trading Petra Lajska se vláda snaží maximalizovat výnosy z windfall tax i stropů na tržby energetických firem. Podle něj je však jejich nechtěným vedlejším účinkem chaos a nejistota, kterou opatření vnáší na tuzemský kapitálový trh. Lajsek varoval, že řešení může narazit jak u Evropské komise, tak i Ústavního soudu.

Faul na jadernou energetiku

Samotné stropy podle něj nejsou překvapivé. »Pozitivní je relativně vysoko nastavený strop u hnědého uhlí, jehož horní hranice je poměrně vysoko nad unijním nařízením 180 EUR/MWh. Jako zklamání naopak může působit hranice 70 EUR/MWh u jaderné energie, která je výrazně pod úrovní 180 EUR/MWh,« řekl Lajsek.

Nastavení cenových stropů na jednotlivé zdroje se příliš nelíbí ani analytikovi portálu Capitalinked.com Radimu Dohnalovi. »Myslím, že toto se naší vládě opravdu nepodařilo. Nevidím spravedlivý důvod, proč se v ČR cenový strop na elektřinu z jádra nastavil tak nízko a pro větší uhelné bloky, biomasu a bioplyn tak vysoko,« řekl Dohnal. Podle něj na to doplatí například minoritní akcionáři ČEZ.

»Myslím, že v kombinaci s daní z mimořádných zisků se tradiční energetika příliš oškube a bude problém najít investora do těchto zdrojů. Nepomůže pak ani vládní záruka. Přidávám se k těm, co se ptají, proč se mimořádnou daní nezatížili farmaceutické společnosti a výrobci a obchodníci s rouškami a s Covid testy či zbrojaři,« dodal.

Rozčarování profesních organizací

Podle Hospodářské komory ČR je zastropování tržeb energetických firem morální hazard, když stát uvaluje na výrobce elektřiny jak odvodovou, tak daňovou povinnost. »Nabízí se jediné vysvětlení, a sice, že se chce stát pojistit, aby sítem dvojí zátěže neproklouzla ani koruna výrobců elektřiny,« řekl mluvčí komory Miroslav Diro. Komora tak samotný návrh označila za formálně konstruované násilí. »Jsme proti tomu, aby návrh byl řešením obav ministerstva z toho, zda jednotlivě finanční správa nebo ERÚ nedokážou inkasovat výrobce elektřiny,« dodal Diro.

Svaz průmyslu a dopravy ČR připomněl, že dnešní rozhodnutí vychází z nedávného evropského nařízení k řešení vysokých cen energie. »Nicméně v některých bodech s ním není plně v souladu. Problematický je navíc i proces, respektive rychlost přípravy, kdy kromě vysoké nepřehlednosti pro firmy nebyly některé naše připomínky vyřešeny,« uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.

»Jsme názoru, že materiál by měl být provázán s komplexními opatřeními na pomoc firmám včetně plošného stropu pro všechny firmy a doplňkové podpory podle Dočasného krizového rámce. Pokud je zaváděna mimořádná daň pro energetické firmy (tzv. windfall tax), která jde v českém provedení nad rámec doporučení evropského nařízení, a zároveň odvod z nadměrných příjmů, měl by být například cenový strop stanoven vstřícněji než je nyní, včetně jeho rozšíření pro všechny firmy,« dodal Čížek.

(ici, čtk)

Předchozí článekPrvní výzkumy naznačují, že covid-19 může spouštět Parkinsonovu chorobu
Další článekMeta má na krku obvinění kvůli využívání dat inzerentů