Vladimíra Vítová (ČSMF): Nikdo jiný než hnutí Česká republika na 1. místě! nemá v programu explicitně zmíněno vystoupení z EU a NATO!

V momentě, kdy oznámil Ladislav Vrabel, že jeho hnutí Česká republika na 1. místě! bude kandidovat do Poslanecké sněmovny, zmínil i několik jmen, s nimiž chce vstoupit v jednání (psali jsme zde). Jedním z nich je předsedkyně Československého mírového fóra (ČSMF) a aktivní účastnice mnoha protivládních demonstrací Vladimíra Vítová. »Pro nás je prioritou vystoupení z Evropské unie, z NATO a WHO,« říká v rozhovoru pro iportaL24.cz Vítová s dodatkem, že právě jasné »ne« těmto nadnárodním organizacím údajně v programech tradičních opozičních subjektů postrádá…

Československé mírové fórum není strana ani hnutí, ovšem coby spolek se politicky dlouhodobě angažuje. Koho podpoříte v říjnových sněmovních volbách a zúčastní se jich vaši členové i aktivně?

My jako členové Československého mírového fóra budeme podporovat hnutí Česká republika na 1. místě! a někteří naši lidé se objeví i na kandidátkách. Toto hnutí má jako jediný politický subjekt, který bude kandidovat v nadcházejících volbách, v programu explicitně řečeno, že prosazuje vystoupení z Evropské unie, z NATO a WHO.

A když uděláte analýzu programů ostatních stran a hnutí, o nichž si lidé dělají iluze, že mají tato vystoupení v programu také, zjistíte, že ve skutečnosti nemají. Opravdu ne!

K tomu se rád v našem povídání ještě vrátím, nicméně prozraďte – vy sama budete kandidovat, jak to v našem nedávném rozhovoru naznačoval Ladislav Vrabel?

Ano, budu, ale ještě jsme vůbec nehovořili o složení jednotlivých kandidátek. Každopádně bych ráda kandidovala ve Středočeském kraji.

Ladislav Vrabel: Prezident protiústavně zasáhl do voleb. Měl by odstoupit!

Dobrá, ale jak si potom vysvětlit, že členem ČSMF je Mgr. Marek Adam, který však kandiduje za hnutí STAČILO!, a to dokonce jako dvojka v Jihočeském kraji?

Marka Adama budeme podporovat, protože on je členem komunistické strany, a nikdo z našich členů nebo sympatizantů v Jihočeském kraji na kandidátce hnutí Česká republika na 1. místě! nebude. 

Na vlastenecké scéně hodně rezonuje názor, že když jste levicového smýšlení je třeba volit hnutí STAČILO! a když spíše pravicového, pak SPD s podporou Trikolory, PRO a Svobodných – v jiných případech váš hlas propadne. Není kandidatura hnutí Česká republika na 1. místě zbytečným tříštěním této scény? Vzpomeňme na milion propadlých hlasů z minulých sněmovních voleb…

My spatřujeme ten nejzásadnější problém v našem členství v Evropské unii, protože ta je v Lisabonské smlouvě, hlava 5, provázaná s NATO, jak personálně, tak ekonomicky, finančně i logisticky. A to, jestli bude pak stát pravicový nebo levicový, vnímáme jako druhotné. Pokud totiž Česká republika zůstane v Evropské unii, tak se nic nezmění, protože tam je dán jeden společenský koncept, a to liberální kapitalismus, což vychází už ze zmíněné Lisabonské smlouvy.

Takže nejprve musíme z Unie vystoupit, protože do té doby bude úplně fuk, jestli kandiduje údajně pravicová SPD a údajně levicová KSČM. Bez vystoupení ČR z EU totiž nemůže fungovat žádný jiný politický systém než ten, který je dán Lisabonskou smlouvou a členstvím v Evropské unii.

Přiznám se, že úplně nerozumím těm dvěma politickým uskupením, která jste zmiňoval, co chtějí dělat jinak, když je naše republika v EU.

Moment, jak SPD, tak STAČILO! mají programu referendum o vystoupení z Evropské unie, to je vám málo?

Samozřejmě že je to málo! V Lisabonské smlouvě, článek 50, se vůbec o referendu nehovoří. Tam je jasně deklarováno, že premiér to oznámí a pak začne smlouva nabíhat. Vůbec není řečeno, že v dané zemi musí proběhnout referendum. To za prvé. A pak je tu ještě druhá věc. Když u nás v červnu 2003 proběhlo referendum o vstupu do Evropské unie, bylo pro 77 procent hlasujících, ovšem účast činila jen 55 procent oprávněných voličů. To znamená, že menšina oprávněných voličů byla pro vstup do Evropské unie.  

Kývačů a bláta si nikdo neváží, hájí svůj postoj k NATO kritizovaný místopředseda PRO Vacek

Když se u nás dělají průzkumy, tak to vypadá, že většina je pro setrvání, ale když se dělají v Evropské unii, tak my jsme ti největší euroskeptici. Takový průzkum naposledy publikovala paní Yveta Rychtaříková v Proudu národní hrdosti a opakuji – byl to průzkum samotné Evropské unie – ale neviděla jsem, že by ho zmínil mainstream.

A od EU se všechno odvíjí. My máme ústavu, která obsahuje článek 9 a 10, a tam je jasně řečeno, že nesmí být referendum o podstatných náležitostech. Když se zabýváte tím, co je podstatná náležitost, tak jednak nikde není právně definována, ale v mnoha právních pracích je zmíněno, že je to právě naše členství v těchto nadnárodních spolcích, jako je Evropská unie a NATO. Takže kdyby mělo být referendum, i kdyby existoval prováděcí zákon, bylo by protiústavní. Ať se na to vaši čtenáři mrknou. Je to článek 10a a je provázaný s článkem 9.

Kdysi o tom hovořil Ivan David, že my to máme v Ústavě takto zacyklené. Navíc kdyby u nás mělo skutečně proběhnout referendum, všechna média by byla pro setrvání naší země v Evropské unii a odpůrci by neměli vůbec žádný nebo jen minimální prostor, to je naprosto evidentní.

Za stávající situace tedy referendum o vystoupení z EU není možné, musela by se změnit Ústava. K tomu je ale potřeba třípětinová většina…

Nicméně, nejednalo Československé mírové fórum jako spolek o volební spolupráci či podpoře také s hnutím STAČILO!, nebo s SPD? Neměli jste i jiné nabídky?

Nikdo nám nenabízel nic. Já jsem se snažila jednat a oslovovala jsem jednotlivé předsedy, ale nebyla jsem nikdy vyslyšena ani písemně, ani osobně. Myslím si, že to je velká chyba.

A když teď STAČILO! i SPD žehrají na menší politické subjekty, že jim berou hlasy, tak to tedy rozhodně neberou.

Protože třeba SPD nechce vystoupit z NATO, PRO nechce vystoupit z NATO, Svobodní nechtějí vystoupit z NATO – tak jaké hlasy jim bere hnutí Česká republika na 1. místě!?

Dobrá, ale co STAČILO!? Například KSČM je známa dlouhodobým odporem vůči NATO, o kterém mluví jako o »agresivním paktu«…

Co se týče STAČILO!, ti něco takového nemají v programu vůbec. Figuruje to jen v politické deklaraci a tam to mají v jedné ubohé větě. Že se pokusí o referendum, navíc ne o vystoupení z EU a z NATO, ale o setrvání. A to je sakramentský rozdíl, takže opravdu nevím, v čem bychom jim kradli hlasy.

A jestli tedy nechtějí, aby menší politické subjekty kandidovaly, protože určitě jich bude víc, nejen Česká republika na 1. místě!, tak proč je neintegrovaly, když  se jim nabízeli předsedové a další představitelé politických stran s nabídkou podpory. Dostalo se jim ale jen odpovědi, že pro ně nic neznamenají. A teď z nich budou dělat téměř vlastizrádce? Této politice v podání hnutí SPD a STAČILO! fakt nerozumím.

Spojenci z NATO se v minulém týdnu na summitu v Haagu zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranu. Co na to vy, jako hlasitý kritik Severoatlantické aliance, říkáte?

Je to katastrofa. Tak ať si lidi zvolí SPD, které chce setrvat v NATO, ať si zvolí PRO, které chce setrvat v NATO, ať si zvolí Svobodné, kteří chtějí setrvat v NATO. Snad jen Trikolora se na to dívá maličko jinak.

Já fakt nevím, co na to jiného říci, protože je jasné, že to celé je jen záchrana Američanů, protože NATO mají ve vlastnictví oni.

Pět procent HDP na obranu? Zastavme to zlo!

Víte, my jsme kdysi spolupracovali s asociací Vojáci proti válce, když ještě tato organizace existovala a byla plně funkční. Společně jsme dávali dotazy na ministerstvo obrany, kolik procent z našeho HDP jde do NATO. Sice nám neodpověděli, ale v asociaci byli starší vyšší důstojníci zemí Varšavské smlouvy – v podstatě šlo o mezinárodní organizaci – a ti jasně zanalyzovali, že my do Severoatlantické aliance nedáváme jenom to, co je v rozpočtové kapitole, ale tam jsou i vedlejší zdroje, například přesuny všech vojsk jsou v gesci ministerstva dopravy, mnoho peněz se dává do NATO v rámci ministerstva průmyslu, a tak bych mohla pokračovat.

Prostě část prostředků NATO není zahrnuta v kapitole ministerstva obrany, takže to celkově nikdo nespočítá, protože není politický zájem. Kolegové došli k závěru, že už tenkrát jsme dávali minimálně 3 % HDP ze státního rozpočtu de facto na NATO, protože s tím souvisí celá ta politika – přesuny vojsk, vyzbrojování, různé základny. Ale tady zkrátka není politický zájem, aby vám ta čísla někdo řekl. A vzhledem ke strašnému stavu státní správy, je evidentní, že ani úředníci vám to teď nejsou schopni vyčíslit.

V rámci summitu NATO z minulého týdne prohlásil prezident Petr Pavel, že spojenci uznali, že ruská hrozba je velmi vážná. Souhlasíte?

Samozřejmě že není! A já fakt už ani nevím, co na takové nesmysly říct. Snad už každý musí vidět, že to naši hlavní představitelé říkají v cizím zájmu, a ne v zájmu naší republiky. Já odpovídám jasně: Rusko v žádném případě hrozbu nepředstavuje.

Z čeho tak vycházíte?

Jsme u konfliktu Ukrajina-Rusko. U nás se pořád používá falešná argumentace, že Rusko je agresor, ale existuje usnesení Nejvyššího soudu v Haagu, tedy Mezinárodního soudního dvoru, že Rusko agresorem není. Ale máme tu i nové usnesení slovenského soudu se stejným závěrem. Existuje »iks« právních analýz – například známý právník OSN Christopher Black z kanadského Toronta, zabývající se mezinárodní právem válečným učinil obsáhlou analýzu a tam bylo řečeno, že Rusko jednalo v souladu s Chartou OSN a s mezinárodním právem.

Když byl Antonio Gutiérrez v Rusku, neřekl slovo agrese. Ani papež v životě neřekl slovo agrese! Naši vládní představitelé v této rétorice vycházejí z usnesení OSN, které není závazné, protože Rada bezpečnosti o něm nikdy nejednala a v tom usnesení se navíc jen říká, že Rusko by mělo ukončit ofenzivu.

To, že naši politici, včetně představitelů KSČM, mluví o agresi, mě sice mrzí, ale podle mezinárodního práva a odborných studií Rusko agresorem není.

Představitelé KSČM to tvrdí? Mám za to, že se tomuto termínu, až na Jiřího Dolejše, který už ve straně skončil, vyhýbají…

Tak si poslechněte Kateřinu Konečnou, která se tak v televizi vyjadřuje opakovaně. A co mě zaskočilo, když slova o agresi použili i jiní představitelé.

Dobrá, ukrajinský konflikt opustím a zeptám se vás na závěr, jestli vnímáte naději, že nespokojení občané po volbách zase nepropadnou do deprese?

Pomohla bych si citátem z knihy Rozprava o dobrovolném otroctví, kterou napsal před 500 lety Étienne de La Boétie a je stále aktuální. Klade si tam několik otázek…

Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistoupí? Proč dobrovolně, ba ochotně slouží? Proč poslouchají a podporují zlou vládu, která v společnosti vždy tvoří pouze mizivou menšinu? Proč si sami vytváří své vlastní tyrany?

A závěr? Že vše vychází z vůle pokořeného, z jeho chtění: ovládaný není pasivní obětí v rukou despotického tyrana, nýbrž sám chce být ovládán.

Tato slova jsou dnes bohužel ještě aktuálnější než v době, kdy byl text napsán.

Petr Kojzar