Home Domácí Volných pracovních míst dál ubývá, nezaměstnanost plíživě stoupá

Volných pracovních míst dál ubývá, nezaměstnanost plíživě stoupá

ILUSTRAČNÍ FOTO – uradprace.cz

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval na konci listopadu na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích 257 187 uchazečů o zaměstnání. Podíl takzvaných dosažitelných uchazečů k obyvatelstvu stejného věku (uváděno i jako míra nezaměstnanosti) zůstal na říjnové hodnotě 3,5 procenta. Počet nabízených volných pracovních míst ale stejně jako v předchozích šesti měsících meziročně i meziměsíčně klesl.

Počet registrovaných nezaměstnaných v listopadu vzrostl meziročně o 11 638 osob. Proti konci předchozího měsíce se pak zvýšil o 1395 osob. Navíc bylo 5898 uchazečů vyřazeno z evidence z důvodu neplnění součinnosti s ÚP ČR a 7484 uchazečů z ní odešlo na vlastní žádost. Nesporně značná část z nich prací »na černo« opět posílila takzvanou šedou ekonomiku.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 76 455 uchazečů o zaměstnání, tj. 29,7 % všech uchazečů vedených v evidenci (říjen 2022 – 29,1 %, listopad 2021 – 29,9 %).

Bezkonkurenčně nejhůř se shání práce na Karvinsku

Podíl tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (ÚP ČR jich uvádí 232 720) k obyvatelstvu stejného věku činil ke konci listopadu 3,5 % (říjen 2022 – 3,5 %, listopad 2021 – 3,3 %). Nejvyšší byl tento podíl v okresech Karviná (8,1 %), Most (6,6 %), Chomutov (6,1 %), Bruntál (6 %), Ústí nad Labem (5,7 %), Louny (5,5 %), Ostrava-město a Znojmo (shodně 5,1 %). Nejnižší pak v okresech Praha-východ (1,5 %), Pelhřimov a Praha-západ (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou (1,8 %), Benešov (1,9 %), Plzeň-jih a Zlín (shodně 2 %) a Jičín (2,2 %).

Volných pracovních míst evidoval ÚP ČR ke konci listopadu 291 970. Bylo to o 5390 méně než v předchozím měsíci a o 52 870 méně než v říjnu minulého roku. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,9 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,2), Bruntál (4,6), Most (4,1), Ústí nad Labem (4), Opava (3,4), Jeseník a Děčín (shodně 3,3) a Sokolov (2,9).

V té souvislosti ovšem stojí za to opět připomenout zjištění, k nimž došel, že počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce je nadsazený, řada z nich je jen na papíře, ve skutečnosti jsou již obsazené nebo zrušené či záměrně dočasně neobsazené.

Naopak jsou profese, ve kterých je trvalý nedostatek pracovníků. »Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. Postupně se rozjíždí zimní turistická sezóna, aktuálně bez jakýchkoli omezení kvůli pandemii. Zaměstnavatelé proto hledají krátkodobé zaměstnance např. na provoz vleků, do pohostinství nebo třeba instruktory lyžování,« uvedl generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

Kolik u nás pracuje/nepracuje Ukrajinců

Podle dostupných zdrojů získalo v České republice od vypuknutí válečného konfliktu do konce listopadu práci celkem 163 118 osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Zhruba tři čtvrtiny (114 263) z nich jsou ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu. Někteří Ukrajinci se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli.

Ke konci listopadu pracovalo podle ÚP ČR na našem území 99 644 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (17 077 osob) a Plzeňském kraji (14 326 osob) a dále v Praze (10 826 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě a dále jako dále jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali.

V evidenci ÚP ČR bylo ke konci listopadu celkem 14 871 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (říjen 13 470 osob). Podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1342 osob, v říjnu 1530 osob) nebo uchazeči (13 529 osob, v říjnu 13 059 osob) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny tvořili 5,3 % (v říjnu 5,1 %).

Od vypuknutí krize na Ukrajině se do konce listopadu zaevidovalo na ÚP ČR 27 458 cizinců pod dočasnou ochranou (v říjnu 24 635). Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Právě jazyková bariéra je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí. Kurz češtiny v rámci rekvalifikací dosud zahájilo 1962 osob a 1255 z nich ho již úspěšně ukončilo. Vždy se jednalo o zvolenou rekvalifikaci.

»Pokud jde o kurzy odborné, v tomto ohledu jich probíhá méně, Důvodem je neznalost českého jazyka. Zatím do těchto rekvalifikací nastouplo 109 občanů Ukrajiny, kteří už češtinu na potřebné úrovni ovládli. Nejčastěji se jedná o kurzy určené pro pracovníky v sociálních službách a osobních službách,« doplnil Najmon

Ivan Cinka

Předchozí článekZaměstnanci Twitteru v práci i spí. Musk udělal z konferenčních místností ložnice
Další článekJeště k utahující soše, která mně nedá spát…