Home Domácí Zemědělcům se letos zvýšily náklady o desítky procent a zavedli úsporná opatření

Zemědělcům se letos zvýšily náklady o desítky procent a zavedli úsporná opatření

ILUSTRAČNÍ FOTO - Josef Šenfeld

Zemědělským podnikům se v letošním roce zvýšily náklady o desítky procent, přičemž růst nastal u všech hlavních nákladových položek jako energie, pohonné hmoty, umělá hnojiva, krmiva pro hospodářská zvířata, pachtovné i v oblasti mezd. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory České republiky (AK), který probíhal v letošním listopadu, a zapojilo se do něj 174 podniků. Kvůli vysokým nákladům se zhoršila rentabilita domácí zemědělské prvovýroby a v příštím roce lze očekávat pokračování tohoto trendu.

»Náklady zemědělských prvovýrobců se zvyšovaly takovou rychlostí, že zemědělci nestíhali vymýšlet, na kterých položkách šetřit dříve. Růst farmářských cen, který patří v rámci české potravinové výrobní vertikály k nejnižším u řady komodit, ani zdaleka neodpovídal tomuto raketovému zdražování vstupů. Potvrzují to data našeho průzkumu mezi členy i první odhady souhrnného zemědělského účtu za letošní rok, které vydal v prosinci Český statistický úřad. Ten měří ekonomickou velikost a výkonnost odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství a nesvědčí o ziscích českých zemědělců. Ukazuje jediné, a to že produkce českého zemědělství v běžných cenách sice letos vzrostla oproti předchozímu období, ale náklady domácích chovatelů a pěstitelů se zvyšovaly mnohem rychleji, což snižuje rentabilitu tuzemské zemědělské prvovýroby,« říká prezident AK Jan Doležal.

Třem čtvrtinám podniků, které byly v průzkumu osloveny, se v roce 2022 zvýšily celkové náklady do 50 procent oproti předešlému období. Více než polovina respondentů označila průmyslová hnojiva za položku, u které zaznamenali nejvýraznější růst nákladů. Následovaly náklady na pohonné hmoty, elektrickou energii, krmné směsi, zemní plyn, investice a mzdy. Začaly již také růst náklady na nájem půdy, takzvané pachtovné.

Další pokles potravinové soběstačnosti ČR a zvýšení dovozů potravin ze zahraničí

Co se týká nákladů na energie, u dotazovaných se značně lišily vzhledem k různým dodavatelům a individuálním podmínkám smluv, jako je délka fixace. Více než polovině respondentů se zvýšily náklady na energie v meziročním srovnání maximálně o 50 procent. Necelé pětině respondentů vzrostly náklady na energie o více než 100 procent, přičemž některým se zvedly dokonce o více než 200 či 300 procent. Dvě třetiny oslovených uvedly, že nejsou spokojení se státní pomocí s drahými energiemi. Nejčastěji poukazovali na nerovnoměrnost podpory v rámci Evropské unie a příliš vysokou hranici pro zastropování cen energií v ČR, což přispívá k dalšímu ztížení podmínek českých zemědělců na konkurenčním evropském trhu. AK a Potravinářská komora ČR proto vyzvaly v otevřeném dopise 13. prosince premiéra Petra Fialu (ODS) k jednání.

Následkem obrovského růstu nákladů v zemědělské prvovýrobě přistoupilo podle průzkumu přes 80 procent podniků k úsporným opatřením a stejný počet respondentů v nich plánuje pokračovat i v příštím roce. Podniky mluví o omezování chovů prasat, drůbeže a skotu a pěstování náročnějších plodin, jako jsou například rajčata ve sklenících v zimních měsících. Někteří dále zmiňují propouštění zaměstnanců, úspory energií či omezení nákupu umělých hnojiv, které může vést k úpravě dávkování a snížení výnosů plodin.

ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv

»To vše může mít za následek další pokles potravinové soběstačnosti ČR a zvýšení dovozů potravin ze zahraničí, na což AK dlouhodobě upozorňuje. V dnešním globalizovaném světě nehrozí v Evropě nedostatek potravin, ale bude to spíše otázka ceny a pro české zákazníky to může zároveň znamenat vyšší cenovou nestabilitu, než s jakou se nyní potýkají na pultech obchodů. Čeští zemědělci neurčují ceny v obchodech a mají omezený vliv i na ceny, za které prodávají svou produkci. Jednoznačně proto odmítáme, že by domácí pěstitelé a chovatelé zdražovali spotřebitelům potraviny,« dodává Doležal.

Z průzkumu dále vyplynulo, že některé podniky spatřují v současné situaci příležitost a zvažují pořízení vlastních zařízení na výrobu energie jako bioplynové stanice či fotovoltaické panely, investice do vyšší úrovně mechanizace výroby či do technologií precizního zemědělství.

Údaje o průzkumu

Průzkum AK, který se uskutečnil ve dnech 9. až 30. listopadu 2022, byl zaměřený na růst nákladů v zemědělství v ČR v roce 2022 a očekávání podnikatelů v zemědělské prvovýrobě v roce 2023. Byl rozeslán členské základně AK, která má své zastoupení ve všech krajích. Dotazníkové šetření obsahovalo 28 otázek, z nichž některé byly povinné a některé dobrovolné. Do průzkumu se zapojilo 174 zemědělských podniků. Ve většině případů se jedná o malé podniky (11 až 50 zaměstnanců), které činí 36,8 procenta respondentů. Následují střední podniky (51 až 250 zaměstnanců) s 27,6 procenty, mikro podniky (do 10 zaměstnanců) s 15,5 procenty. Podíl OSVČ činí 14,4 procenta a u velkých podniků (251 a více zaměstnanců) je 5,7 procenta. Většina podniků zapojených do průzkumu se zabývá zemědělskou prvovýrobou a někteří ojediněle zpracováním na různých úrovních a distribucí produktů, přičemž tyto činnosti se překrývají. Zemědělské prvovýrobě se věnuje 171 respondentů (např. pěstitel jablek), dále zpracováním se zabývá devět dotázaných (např. zpracovatel jablečného koncentrátu) a stejný počet devět vyrábí potraviny (např. zpracovatel dětské jablečné výživy), 11 respondentů se věnuje distribuci (např. velkoobchod).

(zmk)

Předchozí článekBritský plán deportovat běžence do Rwandy dostal od soudu zelenou
Další článekZa výstavami betlémů na zámek ve Šluknově a do muzea v Rumburku