Devastace Prahy pokračuje

Program devastace Prahy pod praporem modernizace nabírá obrátky.

Předně se vedení Prahy nechalo slyšet, že chce mít Prahu s dvěma milióny obyvatel. Megalomanie, jistě právem uslyšíme z environmentálních kruhů. S růstem velikosti města progresivně rostou jeho problémy, zvláště pak problém jeho obyvatelnosti, viz známý pokus s krysami na malé ploše. Ale prý čert vem obyvatelnost města, hlavně když porostou zisky soukromých investorů. Bohatí se o sebe postarají a chudí holt budou mít smůlu. Konečně, mohou být rádi, že neživoří a předčasně neumírají jako bezdomovci. I těch má Praha požehnaně. Lidská práva? Nenechte se vysmát. Právo živořit a chcípnout jak prašivý pes, možno kdekoliv, je přece také lidské právo, alespoň u asociálních vládců Prahy.

Zřejmě pro velký úspěch povodně 2002 (Praha utrpěla přímé ekonomické škody za asi 25 mld. tehdejších korun, tj. více než třetina škod vzniklých v ČR), krátce po letošní zářiové povodni s ohromnými škodami zejména v širším regionu Hrubého Jeseníku, oznámilo vedení Prahy 8 a hlavního města Prahy výstavbu luxusní čtvrti v záplavovém území Rohanského ostrova na Praze 8. Že lokalitu nelze vzhledem ke spojitým nádobám štěrkopísků před velkými povodněmi účinně chránit? Prý se vysmějí povodni. Nemáme se obávat, že se nakonec bude smát povodeň nám.

Od 25. listopadu 2024 je pro tramvaje opět uzavřen celý Libeňský most. Přestože první (hlavní) a pátá část Libeňského soumostí jsou posledními kubistickými mosty v Evropě, hraje vedení Prahy již léta špinavou hru na zbourání celého Libeňského mostu pro zchátralost, aby se mohl postavit most nový, širší, kterým by mohlo projíždět ještě více aut a ta mohla ještě více ničit beztak špatné životní prostředí zejména v beztak auty zle postižených Holešovicích. Na technickou památku zapomeňte, odbor kultury hlavního města Prahy mimo jiné povoluje bourání jedné historické památky za druhou. Stačí, že údajně překáží podivně pojatému rozvoji. Letos se podařilo zbourat pátou kubistickou část soumostí Libeňského mostu a na jejím místě vyrůstá příslušná část nového tělesa soumostí. Teď je prý na řadě hlavní první kubistická část…

Rekonstrukce Barrandova mostu

Barrandův most na Jižní spojce patří k nejvýznamnějším silničním tepnám Prahy. Celá Jižní spojka odvádí auta z centrálních čtvrtí Prahy, což je dobře. Aktuálně tak činí v počtu asi 140 tisíc osobních aut za 24 hodin, což je špičkový dopravní výkon v Česku. Zprovozněn byl v roce 1988. Generální oprava měla přijít optimálně po 30 letech, tj. v roce 2018. Navzdory podstatně vyššímu opotřebení v důsledku zvýšeného zatížení silničním provozem, než se projektovalo, navíc do roku 2011 s vysoký podílem nákladní silniční dopravy, se uskutečnila až v letech 2022-24. Nyní jde prý oprava úspěšně do finále.

Generální oprava Barrandova mostu má ale vážnou vadu. Původní rozpočtované náklady 545 mil. korun se zvýšily na 1310 miliónů korun, tj. 2,4krát. Prý složitost pokládky UHPC betonu o 50 % (to nevěděli předen?), prý speciální beton o 20 % (to také nevěděli předem?), prý byl technický stav mostu horší, než se předpokládalo (že by kvalitní příprava této velké investice?), prý inflace (za roky 2022 a 2023 činí 19 %) ad. Zkrátka a dobře, obrovský šlendrián, jak je v Praze zvykem, ale prý nikdo za nic nemůže. Jako vždy… Jak mi říkal před lety starosta jednoho menšího českého města: »Kdybychom si dovolili jedno promile šlendriánu, co Praha, tak by nás z radnice vyhnali s vidlemi v rukou!«

Rekonstrukce odbavovací haly Hlavního nádraží Praha

Odbavovací hala Praha Hlavní nádraží začala fungovat 9. května 1974 spolu se zprovozněním prvního úseku metra v Praze, byť dokončena byla až v roce 1977. Asi není krásná, stejně jako sousední Severojižní magistrála v Praze, na rozdíl od blízké Fantovy budovy, ale je dopravně plně funkční, jak pro vlaky železnice, tak pro vlaky metra, které v ní mají stanici. Jen s tím pohodlím pro cestující je to všelijaké, neboť větší čekárny chybí.

Generálkou měla projít kolem roku 2007, tj. po třiceti letech. V důsledku neschopnosti odpovědných míst se tak má stát až v blízké budoucnosti, tj. asi po šedesáti letech. Má to jednu výhodu. Podobně jako v případě vozovny Hloubětín se může říci, že je zchátralá natolik, že se musí zbourat a na jejím místě postavit nová, moderní. V případě vozovny tramvají Hloubětín to znamená náklady asi dvě miliardy korun, ač by včasná rekonstrukce mohla polovinu té částky ušetřit při dosažení srovnatelných efektů.

U odbavovací haly Hlavního nádraží k tomu šli železničáři od lesa. Nejprve ji nechali zmodernizovat metodou soukromého financování PPP italskou firmou. Skončilo to krachem a vleklými soudy, které se železničářům podařilo ustát. Ve vnitřku odbavovací haly přibylo mnoho stravovacích a obchodních míst, takže snad jsou cestující spokojenější. K modernizaci Fantovy budovy došlo s velkým zpožděním. Zůstaly ale naprosto nedostatečné čekárny, pozdní přistavování vlaků a pozdní vyvěšování vlaků z hlediska nástupišť. K optimu tyto věci chybí.

Pak se do toho výrazně vložili pražští radní a prosadili vypsání velké architektonické soutěže na rekonstrukci odbavovací haly. Prý tam zatéká a jsou i jiná vážná technická zanedbání. Péče řádného hospodáře vypadá jinak.

V mezinárodní soutěži zvítězily zahraniční firmy s projektem, který mně nebyly s to vysvětlit ani slečny či paní v propagačním stánku Správy železnic na Hlavním nádraží, kde je vystaven i velmi malý model přestavby lokality. Dozvěděl jsem se jen, že nová tramvajová trať nepovede těsně kolem odbavovací haly, jak bylo slibováno, ale Opletalovou ulicí, takže cestující tam budou muset chodit kus cesty pěšky. Pravda, bude to blíže než na zastávku tramvají v Bolzanově ulici. Pozitivní je, že nebude dotčen přilehlý park.

Problém mi vysvětlil až můj dobrý známý, starý železničář. Říká mně: »To máš tak. Ta rekonstrukce spočívá ve zbourání stávající odbavovací haly s tím, že se na jejím místě postaví jen lehká konstrukce bez stěn, kterou se bude prohánět vítr, horký či ledový vzduch… To se ale z vystaveného modelu poznává špatně. Tedy, normální člověka by taková zhovadilost nenapadla. Odbavovací hala je přece především dopravní stavba…«

Ano, zvítězil projekt, který je prý sice architektonicky skvělý, ale z dopravního hlediska je zcela idiotský. Jaksi zapomněli na základní potřeby cestujících. Ale prý se bude jistě realizovat. Když už se jednou blbě rozhodlo a doporučili to západní experti…

Jan Zeman

Související články

1 KOMENTÁŘ

  1. Nová hala Hlavního nádraží je krásná a než se do toho vložili Italové, byla i funkční. Měla by být zachována. Ta dřevěná pergola, to je další nesmysl.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy