…aneb jak dva se rádi mají SPOLU. Už když mu ho Zeman nechtěl schválit, a on, kluk z Brna, tvrdošíjně trval na svém, bylo mně to podezřelé. Ta verva, s jakou o něho na Hradě zápasil. De facto o nýmanda, nulu – tehdy ještě ne vlastizrádce. Dnes už i to.
Fiala za Lipavského. Od těch dob vyteklo ze státní kasy mnoho peněz na zahraniční politiku, kterou tenhle škaredý pán poslušně koná na příkaz svých řídících. Hlavně na Ukrajinu. Jako by snad tehdy tušili, oč doslova za pár týdnů půjde, resp. že na zamini musí být ministr vskutku kovaný – na tuto roli nepochybně dávno před jmenováním poctivě cvičený.
Pak zase vyteklo mnoho dalších peněz na tu jeho nadiktovanou zahraniční politiku, když se Bartoš nejdříve a hned po něm i Piráti pakovali z vlády za digitalizaci století, takto stavebnictví, on však – odulý PIRÁT JAN – zůstal v Černínu dál. Cynicky se odstřihnul od těch, po jejichž zádech se vyšplhal do ministerského křesla, důvěře profesora se ale těšil beze změny. Jako tehdy před Zemanem… Tedy řeknu vám, ten jeho výcvik musel stát sakra balík. I trvanlivý salám po delším pobytu na slunci zezelená, on však prudké záři zločinů odolává, aniž by ztratil originální barvu. Kyne, to jo, ale pořád nezelená…
No a po tomhle všem se opět státní kasa vyprazdňovala ve prospěch dobra Lipavského zahraniční politiky, až jsme se dozvěděli, že Jan bude letos na podzim kandidovat do Sněmovny za Fialovu ODS. Už je čas, pánové, už se vám to blíží – dám snad na modlení, aby tomu tak bylo, než nás sežerete zaživa…
Marie Krejčíková