Fialova vláda již přistoupila ke zmrzačení valorizačního vzorce pro výpočet valorizace důchodů k letošnímu 1. červnu. Takže na důchodce plnou silou dolehne pádící inflace, kterou vláda chce ještě ve druhé polovině roku zesílit faktickým navýšením sazeb DPH. A tak místo zhruba 2700 Kč přírůstku k měsíčnímu důchodu důchodci získají při zkrouhnuté valorizaci pouze 1000 Kč.
Je tu však ještě jiná skupina občanů, která zažívá něco podobného, ale vlastně v horším vydání. V prosinci minulého roku pobíralo dávku – příspěvek na péči pro tělesně postižené 364 300 našich spoluobčanů. Stát v minulém roce vyplatil na tento účel téměř 36,4 mld. korun, což bylo meziročně téměř o 3,7 mld. více. Pro letošní rok má resort práce a sociálních věcí ve svém rozpočtu vyčleněno na tento účel 37,6 mld. Kč. I opticky je tedy zřejmé, že stát s žádnou valorizací této dávky nepočítá. A k valorizaci tohoto příspěvku na péči pro tělesně postižené nedošlo již od roku 2011. Přitom všichni víme, o kolik se za tu dobu zvedly ceny služeb atd. (a bohužel také, i když to zdánlivě nesouvisí, třeba i platy politiků).
Velkým problémem, který ztěžuje život zdravotně postižených, je rovněž nedostatek posudkových lékařů, takže doba přiznání příspěvku na péči je nepřiměřeně dlouhá. Tito lidé většinou nemají finanční rezervy, a pokud nemají ani příbuzné, kteří jim pomohou překlenout dobu čekání na rozhodnutí posudkového lékaře, dostávají se do velmi tíživé finanční situace. Výše příspěvku na péči se přitom odvíjí od stupně závislosti na jiné fyzické osobě, stanoveném v rozhodnutí o přiznání příspěvku. Zákon o sociálních službách rozlišuje 4 stupně závislosti:
Pro osoby do 18 let věku činí výše příspěvku na péči za kalendářní měsíc:
3300 Kč, jedná-li se o I. stupeň (lehká závislost)
6600 Kč, jedná-li se o II. stupeň (středně těžká závislost)
13 900 Kč, jedná-li se o III. stupeň (těžká závislost)
19 200 Kč, jedná-li se o IV. stupeň (úplná závislost)
Pro osoby starší 18 let věku činí výše příspěvku na péči za kalendářní měsíc:
880 Kč, jedná-li se o I. stupeň (lehká závislost)
4400 Kč, jedná-li se o II. stupeň (středně těžká závislost)
12 800 Kč, jedná-li se o III. stupeň (těžká závislost)
19 200 Kč, jedná-li se o IV. stupeň (úplná závislost)
Celou tuto agendu zajišťují pobočky Úřadů práce v zásadě podle místa trvalého bydliště žadatele. Z příspěvku na péči si mají hendikepovaní lidé a senioři platit pomocné služby doma nebo v příslušných zařízeních. Nejnižší dávka by měla podle připravené novely zákona činit 2000 korun. Stejnou výši úřady vyplácely do roku 2011, když poté byla tato částka snížena, prý s ohledem na tehdejší špatnou situaci ve veřejných financích. Důchody jsou v posledních letech vcelku pravidelně valorizovány, a to díky legislativě, kterou prosadila předchozí vláda hnutí ANO a ČSSD, především zásluhou tehdejší ministryně Maláčové.
Z logiky věci by měla být valorizována pravidelně také tato dávka. Je přitom zřejmé, že růst drahoty dopadá především na skupiny nízkopříjmové, kam patří jak naprostá většina důchodců, tak a v první řadě lidé s tělesným postižením. Pokud by podobná pravidla, jaká platila u valorizace důchodů, platila i u valorizace těchto příspěvků na péči, tak by se při hrubém propočtu příspěvek z 6600 Kč dostal letos v červnu na cca 8950 Kč. A z 19 200 Kč by se podle propočtu zvedl na cca 24 500 Kč.
Podle podkladů k novele zákona by zvýšení spodní dávky pro dospělé stálo ročně asi 1,2 mld. Kč. Při valorizaci o 10 % na rok by bylo potřeba navíc 3,3 mld. Kč a při přidání o 15 % 4,9 mld. Kč. Suma by postupně narůstala. S návrhem ministerstva práce v tomto pojetí, tedy na valorizaci příspěvků na péči, ale nesouhlasí ministerstvo financí. Žádá z novely odstranit ustanovení o valorizaci. To by pak ovšem tato novela zákona postrádala smysl. Ministerstvo financí argumentuje – podle mého názoru chybně – tím, že velká část příjemců pobírá starobní nebo invalidní důchod, které se navyšují. No, ale tělesně postižení si svůj hendikep nevymysleli a za služby, jejichž ceny se za 12 let zvýšily velmi podstatně, musí utrácet ze svého důchodu, který by měl být především určen k tomu, aby tito lidé důstojně žili.
Prostě ministerstvo financí blokuje vcelku rozumný návrh ministerstva práce, a to, vytvořit reálný způsob financování života lidí s tělesným postižením. Jinak řečeno, vláda tak ve vztahu ke skupině, která čítá téměř 400 tisíc občanů, neudělá vůbec nic. Ale na zbrojní výdaje je ochotná dát příští rok o 40 až 50 miliard více nežli letos.
Nemohu se zbavit dojmu, že k osobám s tělesným postižením se vláda chová s ještě menšími ohledy než k důchodcům. Je to k neuvěření.
Jiří Paroubek