Víte, že populární herec a svého času i republikánský guvernér Kalifornie Schwarzenegger je celým jménem Arnold Alois? To spíš pro zajímavost a k vysvětlení toho Lojzy z titulku. A proč těch tři-osm, přesněji tři celé osm desetin procenta? To je totiž aktuální předvolební preference TOP 09, čili nejen teď ale dlouhodobě samostatně mimoparlamentní strany.
Má to logiku, stejně mimo je i její předsedkyně Markéta. Oklikou jsem se dostal k jádru. K Markétě. Jak jinak. Jinak bych o Aloisovi nepsal. I on, Arnold Alois, kdysi dostal tentýž metál jako nyní Markéta, myslím však, že jeho popularita, byvši vyjádřena v procentech, byla tehdy o nějakou tu nemalou procentuální desítku vyšší… »Pekarová Adamová převzala od předsedy Národní rady Rakouské republiky Wolfganga Sobotky čestné vyznamenání, a sice zlatou hvězdu Za zásluhy o Rakouskou republiku, takto za přínos česko-rakouským vztahům v oblasti parlamentní diplomacie,« pyšně informuje český mainstream.
Protiorbánovští Maďaři jí nic nedali, když jim před časem radila, ať nevolí Orbánův FIDESZ. Stejně skoupá k ní byla i zednářská protificovská opozice, když Slováky před volbami pro změnu varovala před Ficem… – vyšlo to až do třetice. Konec konců – vše se odehrává v těsném sousedství, neb Maďarsko, Rakousko a Slovensko spolu sousedí. Tahle holka se prostě neztratí. Co já bych za to dal, kdy jo – kdyby se ztratila. Ona ztracená už je, těch tři osm a v podstatě všechny preference minulé od posledních voleb v říjnu 2021 ji na smetiště vysypávají pravidelně. Je to holt kočka, ona má snad i víc politických životů než těch devět kočičích…
Prý za »přínos česko-rakouským vztahům v oblasti parlamentní demokracie«. To mě pobavilo. Že by úlitba Wolfganga, chtě ji nasytit před sněmovními volbami (říjen 2025)?
»Slovy lze jen těžko vyjádřit, jak si vážím udělení rakouského státního vyznamenání za parlamentní spolupráci. Moc za něj děkuji předsedovi Národní rady Wolfgangu Sobotkovi. Je pro mě velkou ctí ocitnout se ve společnosti osobností jako Roberta Metsola, Pan Ki-muna či Arnolda Schwarzeneggera,« rozdováděla se Markét na X.
Já jen, že nějak nevidím do života běžných občanů promítající se výsledky oné parlamentní spolupráce. Mám v Rakousku dost známých a přátel, žádní nuzáci, a ti všichni na nás pohlíží dosti svrchu – ve smyslu, že námi Čechy pohrdají jako národem prodejným, nehrdým na svou zemi a vždy svolnému skrze své politické reprezentace páchat nepěkné skutky.
Přej a bude ti přáno. Markét je tak šťastná, že to ani slovy ze sebe dostat neumí, a o to jde hlavně. Trochu zase přeleštit tu hroší kůži… Víte, já mít tři osm, tak to zapíchnu sám od sebe, neboť hanba by mě fackovala, jen vyjít na ulici, maje fakticky nulovou podporu. A přitom si hrát na političku a ke všemu zlému ještě přijímat rozhodnutí proti bytostným zájmům České republiky a jejich občanů, ať ti jsou sebeblbější a ještě ji tleskají. To na věci nic nemění.
Pavel Votruba