Předseda lidovců Marian Jurečka zřejmě vypadl z kabiny traktoru a bouchnul se hlavičkou o hroudu. Jinak by si přece nemohl myslet, že senátor a dvojnásobný neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer vstoupí teď do jeho dvouprocentní partaje, aby i stranickou příslušností stvrdil pozici zvažovaného lídra či dvojky či trojky na kandidátce KDU-ČSL pro evropské volby 2024. Jeho jméno mělo být esem v pomyslném rukávu kněžského roucha, jeho jméno mělo zastavit neodvratitelný ne propad, ale konec téhle od narození falešné strany.
Fischer je sice kariérista non plus ultra (nepochybuji, že dá i třetí prezidentskou kandidaturu – hattrick je hattrick…), ale není blbý. Jurečkovi traktoristi půjdou za luxusním jobem do Štrasburku samostatně a tudíž de facto beznadějně. Právě toho si je současný senátor (aspoň nějaká volba mu vyšla) velmi dobře vědom a své vyhlídky na zvolení do EP v lidoveckém dresu si vyhodnotil jako mizivé. Proto »nevstúpí«, byť oni by chtěli, aby »vstúpil«.
Lidovcům spadla brada, neboť divadlo s Fischerem se zřejmě konat nebude. Z kostelních papalášů to sice nikdo na plnou hubu neřekne, ale zaskočilo je to.
Jedna z výrazných tváří budoucí 3. světové války, Jurečkův europoslanec Tomáš Zdechovský (Václav Klaus se na CNN Prima News jako přeřekl, nazvav ho Zdechnovským…), napsal redakci seznamzpravy.cz, že věří, že Fischer na kandidátce tak či tak zůstane: »Z jeho vystupování jsem měl pocit, že chce naši kandidátku posílit a spolupracovat s námi i do budoucna.«
Trochu se, pane europoslanče, obávám, že váš pocit bude spíš zbožným přáním, než tím skutečným senátora Fischera. Fotbalista, který pořád ještě má šanci někde si za slušný peníz kopnout, taky nepůjde hrát okres, ale podepíše tým nejlépe s těmi nejvyššími ambicemi. Ty lidovci sice také mají, ale kvalita hráčskému kádru odpovídá tak akorát tomu okresu – a ještě ve spodních patrech tabulky.
Toto, prosím, berte pouze jako příměr – Fischera za dobrého politika samozřejmě nepovažuji, řeč je především o jeho kariérních a mzdových ambicích, které ony hranice okresu výrazně překračují. On se ve svých zanedlouho 58 letech na ten europarlament pořád cítí (i na prezidenta se cítil, i na jakoukoli ústavní funkci by se cítil), ovšem na kandidátce lidovců má dveře do štrasburských lavic předem zavřené.
Ví to velmi dobře, ostatně vzhledem ke skomírajícím preferencím KDU-ČSL není na téhle prognóze nic vědátorského. Jedině šílenec by dnes vlezl k Marianovi do kabiny a nechal se jím vézt i vést… Do kopru.
Marie Krejčíková