Kolik emisí skleníkových plynů produkuje válka na Ukrajině?

Letošní Fórum pro udržitelný rozvoj 14. června nebylo příliš zajímavé. Totiž, za zmínku nestála pandemie covid-19 (téměř 43 000 s koronavirem zemřelých občanů ČR a obrovské ekonomické i mimoekonomické škody v ČR i v jiných státech zřejmě nestála za řeč). Jen zcela okrajově padla současná nejžhavější metla – velká válka na Ukrajině, hrozící přerůst ve světový jaderný požár. Tzv. vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí pochválil po část Fóra přítomný ministr životního prostředí (i pravicoví ekologové jsou k němu skeptičtí). A v jednom vystoupení byl zkritizován nezápadní svět, že v klimatických závazcích, přijatých v Paříži v roce 2015, nechal Evropskou unii samotnou a své závazky neplní a nehodlá plnit.

Kdyby si dotyčný ony závazky přečetl, tak by se neměl divit. Ty závazky snad zná. Jen nevzal v úvahu, že uzavření takového grandiózního závazku s tím, že četné jiné šílenosti ve světě zůstanou prakticky nedotčeny, zvláště pak že bude zachováno dosavadní ždímání rozvojových států státy vyspělými, je plácnutím do vody. Konečně, stávající proxy válka Rusko versus Západ v čele se Spojenými státy na Ukrajině o tom vypovídá asi nejlépe.

Válka klade mimo jiné otázku, jak vysoké emise skleníkových plynů (GHG) produkuje válka na Ukrajině? Zatím jsem se setkal se třemi údaji:

1) K 15. červnu 2022 bylo vyemitováno zhruba tolik emisí GHG, kolik vyprodukuje Česká republika za rok 2020, tj. asi 105 miliónů tun emisí GHG přepočtených na ekvivalent oxidu uhličitého, tzv. CO₂ekv.

Toto číslo se má skládat z několika položek. Předně jde o energii munice na Ukrajině po dobu války do 15. června 2022 vystřílené. Dále má jít o přibližné emise GHG, vzniklé při výrobě této munice a zbraní, zničených během války. Třetí položkou jsou emise CO₂ekv. vzniklé při výstavbě mohutných bunkrů na západním Donbasu Ukrajinou ještě před válkou. Emise GHG produkují také požáry provázející bojové operace. Konečně má jít o emise, vzniklé při výstavbě nevojenských objektů, poškozených či zničených při bojích.

2) K 1. lednu 2023 bylo vyemitováno asi 38 miliónů tun emisí CO₂ekv. Jak bylo toto číslo západními experty spočítáno, nebylo sděleno.

3) 120 milión tun CO₂ do 23. února 2023, tj. za první rok války, podle hodnocení západních odborníků, učiněného mezi 7.–9. červnem 2023. Jde například o roční emise Belgie nebo o emise 27 miliónů aut s plynovým pohonem. Prý šlo o nejpodrobnější zmapování válečných emisí skleníkových plynů. Tyto tři odhady se významně liší. K druhému nelze nic konkrétního uvést, protože neznáme příslušnou metodiku výpočtu. Lze se důvodně domnívat, že jsou vysoce podhodnocené. Neznám ale ani přesnější metodiku třetího výpočtu, zejména zda jde jen o emise v důsledku vlastních bojových operací, nebo i o emise příslušného zbrojního průmyslu a emise v rámci příprav na válku. Zjevně tam chybí emise z očekávané následné vlny přezbrojení armád jednotlivých států. Naopak proti působí vyřazení mnohých průmyslových a dalších kapacit na Ukrajině z provozu. Takové zničení petrochemického kombinátu v Kremenčungu mohlo v emisích GHG znamenat dost, samozřejmě za drsnou cenu, stejně jako značné ochromení silniční a zastavení letecké dopravy na Ukrajině.

Ve všech třech odhadech chybí emise skleníkových plynů, vyemitované ve válce na Donbase od dubna 2014 do 23. února 2022, kterou rozpoutal kyjevský pučistický režim s cílem vynutit si svůj šílený zákaz používání neukrajinských jazyků, v první řadě ruštiny.

Samotné zjištění výše emisí GHG v důsledku války na Ukrajině je dosti velkým políčkem klimatické politice nejen EU. Obávám se, že skutečnost je ještě podstatně horší. Totiž, embargování vývozu fosilních paliv z Ruska do EU výrazně prodloužilo přepravní vzdálenosti a tím i zvýšilo spotřebu pohonných hmot a emise na tuto dopravu, o únicích 1-2 % ropy při jejím přečerpáváním v rámci derusifikace na širém moři nemluvě. Mnohem horší je přechod od šetrné dopravy zemního plynu plynovody na nešetrnou dopravu tankery. K přepravě tankery je nutné zemní plyn nejprve zkapalnit a po skončení přepravy zase převést na plynnou podobu. Jde o energeticky velmi náročné procesy, spotřebuje se při nich asi jedna třetina energie v přepravovaném zemním plynu obsažená. Jen tímto se emise ze zemního plynu zvýší o celou třetinu. Že jde navíc o miliony či spíše o desítky milión tun emisí CO₂ekv. za rok, je zřejmé.

Neznám rychlost odpojení se od dodávek jednotlivých států EU od ruských plynovodů, s výjimkou plynovodu Turk Stream a Bratrství, ale v době zničení plynovodů Nord Stream 26. září 2022 se jimi ani plynovodem Jamal žádný zemní plyn z Ruska nepřepravoval, resp. celková roční bilance při plném odpojení bude podstatně horší než by se z dat za rok 2022 dalo soudit. Vedení EU tvrdí, že se bez ruského zemního plynu obejde, i kdyby měla EU zbankrotovat. V nejhorším se podloudně nakoupí »derusifikovaný« zemní plyn za dvojnásobné i vyšší ceny. Problém také je, že dovoz tzv. břidlicového plynu tankery z USA je zatížen vysokými emisemi GHG, byť se nesledují, takže údajně nejsou.

Samostatnou kapitolou je zpráva předsedkyně Evropské komise, že rozpočet EU na léta 2021-27 se v důsledky masivní vojenské i civilní podpory Ukrajiny, který má často charakter financování korupce, blíží k vyčerpání už teď. Přitom EU se masivně zadlužila na málo úspěšný boj s pandemií koronaviru a zejména na podporu Ukrajiny. Znamená to, že četné jiné priority EU včetně v rámci Green Dealu zbožňovaných obnovitelných zdrojů energie budou mít smůlu. O hrozícím krachu eura a eurozóny snad škoda mluvit. Totiž, dluhové modely jsou na rozdíl od většiny jiných ekonomicko matematických modelů vcelku spolehlivé.

Válka na Ukrajině pouští ochraně stability klimatu citelně žilou. Pokud nebudou nastoleny mírové, bezpečné a rovnoprávné podmínky rozvoje lidstva na Zemi, nebude možné efektivní politiku ochrany stability klimatu na Zemi předpokládat, i kdyby státy EU přehodnotili svou diletantskou Zelenou dohodu pro Evropu.

Jan Zeman