Ministr zdravotnictví Válek téměř každodenně dokazuje svými výroky svoji kompetenci. Z jeho oficiálních vyjádření by se dal složit již celý »perlový náhrdelník«. Nedávno na odborné konferenci Zdravotnictví 2023 opět »zaperlil«.
Posuďte sami: »Zdravotnictví má dostatek zdravotníků – máme dostatek lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků, ale současně máme i obrovskou poptávku. Pokud bych použil slova jednoho z našich bývalých prezidentů a premiérů Václava Klause, tak by to měl vyřešit trh. Ti, co mají nedostatek peněz a mají nízký plat, by se měli hlásit na místa, kde tyto lepší částky nabízejí.«
Tak vida, jak je dlouholetý palčivý problém českého zdravotnictví jednoduchý. Trh a peníze vše vyřeší. K tomu ještě dodal, že nejprve je nutné dát ředitelům zdravotnických zařízení, jejichž platy jsou prý »ostudné«, manažerské platy a následně zavést i osobní platy pro klíčové zaměstnance. Zdravotnictví následně přirovnal k fotbalu: »Tak jako má každý fotbalový trenér nebo majitel klubu možnost dát Ronaldovi trojnásobně vyšší mzdu než jiným fotbalistům, tak by tuhle možnost měl mít i manažer ve zdravotnictví.«
S tímto vskutku netradičním řešením ovšem zásadně nesouhlasí zdravotnické odbory, které požadují pro příští rok 15procentní růst platů. Pan ministr ovšem nechce dát víc než čtyři. Zavádění osobních platů ve zdravotnictví považují odboráři za nesmyslné, nespravedlivé, administrativně náročné a také protizákonné. Ve všech nemocnicích v rámci České republiky jsou totiž kolektivní smlouvy a každá nemocnice má nějaké tarify, které se samozřejmě liší od státních. Těžko bude zařízení, které má i stovky zaměstnanců, každému určovat plat zvlášť. Je to nesmyslné i s ohledem na to, že zdravotnictví je veřejnou službou.
Válkův čtyřprocentní růst pro příští rok je v rozporu i se sedmiprocentním zvýšením příjmů ze zdravotního pojištění, s kterým počítá ministerstvo financí. Přístup rezortního ministra je těžko pochopitelný v době, kdy jsou zdravotníci neustále pod tlakem covidu i důsledků uprchlické krize. V nemocnicích dlouhodobě chybějí sestry, ošetřovatelky i sanitáři a někde i lékaři. I kdyby si ředitelé vzali páně ministrovy rady k srdci a snažili se zdravotnické pracovníky přitáhnout osobními platy, nemají většinou z čeho. Celkové náklady rostou výrazně rychlým tempem.
V úhradové vyhlášce pro letošní rok byla predikována inflace kolem čtyř procent, skutečnost je kolem sedmnácti. Rostou náklady na energie i další ceny včetně cen potravin a také například na infekční odpad. V mnoha nemocnicích budou končit fixace, které měly, a teprve v příštím roce se zvýšené náklady na energie reálně promítnou. Růst cen energií tak v průměru odčerpá 4,5 ze slibovaného osmiprocentního nárůstu v příštím roce. Na další investice tam není žádný prostor. Část zdravotnických zařízení se tak dostane do ztrátového hospodaření. To může samozřejmě ohrozit dostupnost a kvalitu zdravotní péče pro pacienty.
Perly pana Válka by byly k smíchu, kdyby nebyla situace tak vážná a tato vláda tak nekompetentně asociální.
Soňa Marková