»Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?« – ptá se v nejnovějším výzkumu agentura STEM a komentuje: »Pohled na hodnocení současného režimu je významně podmíněný věkem. Mladí lidé ve věku do 30 let (tedy narození po roce 1989, bez reálných zkušeností se životem před rokem 1989) jasně častěji (65 %) hodnotí současný režim jako lepší než ten před rokem 1989. Mezi lidmi staršími 60 let je podíl pozitivních hodnocení výrazně nižší (39 %), převahu naopak mají lepší hodnocení minulého režimu (43 %).«
Strategie těchto výzkumů mě vždycky fascinovala. Když se vyjádřím k něčemu, co jsem nezažila, jakou to asi může mít váhu? Já vím, teď mně budete oponovat (oprávněně, přiznávám), že to by se pak člověk nemohl vyjadřovat k historii obecně. Souhlasím, však já to nemyslím dogmaticky. Chci tím sdělit jen tolik, že potom máme k dispozici zkreslená data. Jako kdybyste řekli, že pivo je hnusné, aniž byste ho kdy ochutnali, a tento názor, notabene v případě nezanedbatelného procenta, avšak neopřený o osobní zkušenost, zařadili do výsledku celkového výzkumu. Nebo ještě jinak – když budu jako policistka vyšetřovat dopravní nehodu, tak také oslovím ty, kteří v ten moment byli očitými svědky, a nebudu se dotazovat někoho, kdo byl v inkriminovaný okamžik vzdálen od nehody desítky kilometrů…
Pravda, STEM na to upozorňuje, že se jedná o mladé lidi bez reálných zkušeností se životem před rokem 1989, ale táži se, k čemu má takový údaj posloužit, o čem vypovídá? O jednom přece snad – že je to výsledek školních (výukových) a mediálních masáží polistopadových generací, kterým je dnes a denně vtloukáno do hlavy, že před listopadem 89 jsme tu málem lezli po stromech a jedli rukama…
A ještě jednu zastávku v kontextu s oním výzkumem STEM. Na mysli mám klasickou nahrávku na smeč nynějším poměrům – JEJICH režim přirozeně a s velkým náskokem velebí lidé s vyšším vzděláním, kteří mají ve svém curriculum vitae zednářské střední a především vysoké školy. Lidé se základním vzděláním nebo lidé »jen vyučení« jsou v těchto výzkumem mezi řádky a grafy za blbce. Cituji: »Rozdíly v hodnocení režimu podle očekávání sledujeme i v závislosti na vzdělání. S vyšší úrovní vzdělání se jasně zvyšuje podíl těch, kteří současný režim považují za lepší než režim před rokem 1989. Naopak mezi lidmi se základním vzděláním nebo vyučenými mají převahu ti, kteří současný režim označují za horší, nad těmi, kteří jej považují za lepší.«
Já to řeknu jinak, jak to plyne z MÉHO průzkumu: Lidem se základním vzděláním či »pouze« výučním listem ještě jakž takž funguje zdravý selský rozum, poněvadž nejsou skrz na skrz proočkováni vysokoškolskými jedy.
Marie Krejčíková
Největší antikomunisté jsou také obyvatelé států, kde komunisté nikdy nevládli, je třeba vidět rozdíl mezi starými a novými spolkovými zemèmi Německa. Vykořisťovatelé prostě mají dobrou propagandu a vymývání mozků.
Vztah mezi vzděláním a pravicovostí je dán právě tím věkem, o čemž „výzkumné“ agentury mlčí. Dříve prostě bylo vysokoškoláků méně, zatímco v současnosti má nějaký ten titul pomalu každý. Takže mladý=vysokoškolák=zmanipulovaný.