Slova pana Vidláka mě urážejí!

Jednala jsem s desítkami lidí o spolupráci stran, ať už koaliční, nebo na kandidátkách, ale nikdy jsem probíhající jednání nehodnotila, natož abych kritizovala stranu, se kterou jsem jednala. To co předvedl předseda hnutí STAČILO! ve svém blogu Vidlákovy kydy, je chucpe, protože mluvit o tom, že partner, se kterým chci spolupracovat, je nevolitelný a nikdo mu nechce dát svůj hlas, a navíc že jeho předsedkyně přišla s bílým praporem, tedy se vzdala, mě přesto, že nejsem v SOCDEM a v řadě věcí s ní nesouhlasím, uráží – jako přesvědčenou sociální demokratku.

Nedovedu si představit po takovém vyjádření předsedy hnutí, za které chci kandidovat (připomínám: oni nechtějí kandidovat za SOCDEM, ale za STAČILO!), že bych se neotočila a nepráskla dveřmi. Stojím si za tím, že bych se nikdy s takovým člověkem nebavila. Nevím, jak Jana Maláčová prosila či neprosila, ale má se jednat o spolupráci, a ne o vítěze, který šlape po poraženém. A tak to přesně dneska pan Vidlák nazval!

A ještě jedna poznámka, odešla jsem ze sociální demokracie právě proto, že se už před mnoha lety po odchodu Miloše Zemana začala přiklánět k liberálním myšlenkám. Rozhodně nejsem ve skupině přátel pana Dienstbiera, Pocheho či Votavy… Ale aby se někdo chlubil, že udělal dobrou práci tím a že vlastně rozeštval stranu, která je jeho konkurentem, to je pro mě neuvěřitelná nadutost i hloupost. Takže po tomto článku jen vzkazuji Janě Maláčové, aby si uvědomila, že pan Vidlák s ní bude, pokud projdou do Sněmovny, zacházet jako s kusem hadru. Protože ona je pro něj poražená, co přišla prosit s bílým praporem. Takové zacházení ji čeká a SOCDEM si to přece nezaslouží.

Jana Volfová, místopředsedkyně ČSSD