Španělsko bez proudu

Tak jsme se dozvěděli, že se Španělsko 28. dubna krátce po 12.30 ocitlo bez elektrického proudu. Jedna porucha na přetížené elektrizační síti dominovým efektem vyřadila z provozu celou španělskou elektrizační síť. Navíc kalamitu »vyvezla« do elektrizačních sítí sousedního Portugalska a jihozápadní Francie, které se též poroučely. Ožehavou otázkou je, proč se tak stalo.

I když se dodávky proudu začaly obnovovat asi po šesti hodinách a do 24 hodin již proud měli všichni odběratelé ve Španělsku, Portugalsku i Francii, škody budou velmi vysoké, byť zatím zřejmě nebyly vyčíslené. Rozhodně nebyly zveřejněny. Jeden mrtvý, větší počet zraněných, ochromen byl provoz průmyslu i služeb včetně spojů, telefonní sítě, televize, rozhlasu a internetu, zastavily se elektrické trakce dopravy (ve výtazích, v metru a ve vlacích uvízl vysoký počet lidí), nemocnice jely v nouzovém režimu na agregáty, nefungovaly pokladny v obchodech a bankomaty, ohroženy byly dodávky pitné vody, atd., atp.

Španělské úřady včetně premiéra zvolily metodu velkého mlžení a lhaní podle zásad politické korektnosti a evropských hodnot. Nakonec přistoupily na zřízení vyšetřovací komise, která má na vyšetřování kolapsu elektrizační sítě, obávaného blackoutu, šest měsíců. Pevně věří, že za půl roku už po nedávném blackoutu ani pes neštěkne. Nyní o nedávném španělském blackoutu leccos víme, ale ne vše.

Byl vyloučen kybernetický útok či jiná teroristická operace, jak někteří zpočátku tvrdili. Oficiální vysvětlení, že nastal »mimořádný meteorologický jev«, myslící občany těžko uspokojí. Nešlo o náhlý vpád uragánu, resp. náhlý prudký poryv větrů, který by přetočil větrné elektrárny. Ten mimořádný jev zněl: »Nad celou zemí je bezoblačno.« Nešlo ale o domluvený signál k zahájení povstání španělských fašistů, vedených generálem Frankem, proti Španělské republice 19. července 1936, ale o opravdové nebe bez mraků. Vyskytuje se často i v Česku, ve Španělsku v letním období ještě častěji.

Fotovoltaické elektrárny za bezoblačného počasí jely naplno. Přetížily síť. Někde »bezpečnostní pojistky vyhodily místní rozvodnu elektřiny«. Promiňte ten neobratný výraz, ale nejsem elektrikář. Její kolaps se okamžitě přenášel na sousední rozvodny, takže se během několika minut celá španělská elektrorozvodná síť dominově položila a ještě položila elektrizační síť sousedního Portugalska a jihozápadní Francie. Podle jedněch se tak stalo na jihozápadě Španělska, podle jiných na jihovýchodě. Celkem vzato, přesná lokalizace epicentra kalamity není podstatná. Nechce se mně ale věřit, že by příslušným úřadům nebylo ono nešťastné místo známé.

Podstatné je, že elektrizační síť byla zjevně nepřizpůsobená velmi vysokým požadavkům rychle rostoucího a dnes už i velmi vysokého podílu nepravidelně pracujících fotovoltaických a větrných elektráren, prosazovaných v rámci Green Dealu, a položila se. Podíl obnovitelné elektřiny měl ve Španělsku činit asi 80 %. I když zahrnuje i vodní elektrárny a elektrárny na biomasu, situace byla podle všeho těžko zvladatelná. Totiž, elektrárny na fosilní a jaderná paliva se také zastavily, protože ke svému provozu potřebují značné množství elektřiny.

Bez enormních investic do elektrorozvodných sítí se situace může zopakovat. Tím spíš, že maximální výkon fotovoltaických elektráren při bezoblačném nebi nenastává 28. dubna ve 12.30 letního času, ale 21. června kolem 13.00 letního času.

Čeští experti na rozvod elektřiny tvrdí, že španělská elektrizační síť má jen tři přeshraniční vedení velmi vysokého napětí 400 kV – do jihozápadní Francie, do severozápadní Francie a do Portugalska. K tomu tři kabelová vedení o malé kapacitě, z nichž jedno končí v Maroku. Ta při blackoutu nehrála větší roli. Podle expertů je to málo.

Ekologové energetici a greendýláci všeho druhu s oblibou tvrdí, že obnovitelné zdroje energie, zvláště pak solární a větrné, jsou velice levné. Pokud stát poskytuje nemalé dotace na pořízení takových elektráren, odběratelé elektrické energie jsou nuceni masivně dotovat jejich ztrátový provoz a k tomu ještě musí dotovat obrovské náklady jimi vyvolané v elektrorozvodné síti včetně nutnosti udržovat drahé záložní zdroje výroby elektrické energie, pro provozovatele těchto zařízení to efektivní je. Národohospodářsky je to ale katastrofa, a to i když se tak nezpůsobí kolaps elektrizační soustavy, obávaný blackout. Pak se připojují ještě ztráty z blackoutu. Ptáte-li se, proč elektřina tolik zdražuje, je produktivnější se dívat sem a zapomenout na ropné šejky.

Španělskou elektrizační síť dosud významně podpírá šest jaderných elektráren. Španělská greendýlistická vláda se rozhodla je postupně do roku 2035 uzavřít. Námitky o nesmyslnosti takového rozhodnutí, resp. zvýšeného ohrožení španělské elektrizační soustavy, odmítá s tím, že prý tak chrání životní prostředí. Že to nelze prokázat? Prý nevadí, ona si trvá na svém. Krátce po nedávném blackoutu se nechala slyšet, že plán zavírání jaderných elektráren ve Španělsku zůstává nedotčen.

Lámání přírodních zákonů není výsadou jen současné španělské vlády, resp. západní společnosti. Historické zkušenosti říkají, že vždy skončilo zle, resp. přírodní zákony zvítězily nad lidskou blbostí. Jakpak to asi dopadne tentokrát?

Jan Zeman