Přečetl jsem si u nás na webu komentář od předsedy hnutí Má vlast ČMS Luďka Růžičky o tom, že autentická levice ve střední Evropě je deklarované klišé. Nebudu s ním nesouhlasit, či jeho názor mu jakkoli vyvracet. Pravdu má, o tom nechci debatovat, já ale na toto téma pohlížím jinak. A o tom debatovat chci.
Od samého počátku, kdy se politické spektrum dělí na dva základní směry, levici a pravici (konec 18. století, Velká francouzská revoluce), pozapomínává se na něco úplně jiného, avšak zásadního. Psal jsem o tom vícekrát, nechci se tudíž opakovat, avšak zrovna tento aspekt si zaslouží býti zdůrazňován neustále. Zjednodušeně řečeno – levice by měla hájit zájmy obyčejných lidí, pravice je nejčastěji spojována s dominancí tržního prostředí, čili abych tak řekl asociální vůči nám obyčejným. V praxi to přináší zhruba tolik, že levicové a pravicové vlády se více méně pravidelně prostřídávají, tudíž co ta levicová v jednom volebním období vybuduje, to ta pravicová ve volebním období následujícím rozmetá na cucky. A naopak. Jako kdybyste s jedním a tím samým zdravotním problémem chodili ke dvěma lékařům a každý by vás léčil diametrálně odlišně. Nikdy vás nevyléčí. A třeba na to i umřete, když ty dvě léčebné metody půjdou výrazně proti sobě. Jakože levice a pravice jdou, proto »umíráme«…
Podlé mého názoru podstata efektivního fungování společnosti není a neměla by být o levici či pravici a s nimi spojenými odnožemi (něco je středopravé, něco středolevé atd., atd.), ale o naprosté apolitičnosti nastoleného právního systému, kdy každý paragraf neumožní více než jeden výklad – ve vztahu ke všem oblastem, které ho uceleně vytváří. Takový systém, který bude chránit zájmy poctivosti, slušnosti, korektnosti a naopak – bude postihovat vše, co se oné poctivosti, slušnosti a korektnosti vymkne. Toto ale musí tvořit odborníci, nikoli politici – ani levicoví, ani pravicoví, prostě žádní. Proto jsem akcentoval tu APOLITIČNOST právního systému jako takového. Odborníci – právníci, ekonomové, sociologové apod. Zpolitizovaný právní systém, jak ho známe dnes, se ve finále projeví například tak, že když jednu kauzu bude soudit pět soudců, každý z nich vynese jiný rozsudek (to nejsou výjimky), poněvadž každý z paragrafů umožňuje více než jeden výklad.
V tom nynějším nastavení totiž dochází k tomu, že každý politický subjekt se při tvorbě zákonů snaží pro sebe urvat co nejvíce. Odbornost nulová, politických klauzulí bambilion. Není přece možné, a objektivně to odporuje logice, aby zákony schvalovala Poslanecká sněmovna, kde bys ústavní právníky a další odborníky pohledal. Proto mohou vznikat tyhle levobočkové, nemanželské zákony, kdy každý paragraf je zplozen někde na mezi, když to na ty dva zrovna přišlo… Přestaňme politikařit, povolejme do zbraně odborníky. To je jediná cesta, jak dát tenhle korpulentní bordel dohromady.
Robert Fish
🤣